Šestadvacetiletá Katharina Kewitzová ze severoněmeckého Lübecku patří ke skupině klimatických aktivistů, kteří se loni začali scházet s místními řidiči autobusů. Jejich cílem bylo vytvořit spojenectví, které by klimatické hnutí propojilo s odbory ve veřejné dopravě a jejich úsilím o lepší pracovní podmínky.

Jednalo se o součást širší kampaně #WirFahrenZusammen (Jedeme v tom společně), jejímž cílem bylo rozšířit koalici na podporu ochrany klimatu — a pomoci německému klimatickému hnutí najít nové strategie pro změněnou politickou situaci.

V roce 2019 se ke klimatickým protestům v rámci hnutí Fridays For Future (FFF), tedy studentských stávek za klima inspirovaných švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, připojovaly miliony lidí ve stovkách měst napříč Německem i po celém světě.

Stávky se časově shodovaly s nárůstem popularity zelených stran v celé Evropě, včetně Německa, a pravděpodobně k němu přímo přispěly. V roce 2021 měli němečtí Zelení nejlepší volební výsledek v historii a stali se členy koaliční vlády tří stran, která slíbila, že se klima stane prioritou.

Kolik se toho může změnit za pouhých několik let! Před předčasnými spolkovými volbami 23. února dominovaly politickému a mediálnímu prostoru témata inflace, imigrace a vzestupu krajní pravice. Pravděpodobný příští spolkový kancléř Friedrich Merz ze středopravicové Křesťanskodemokratické unie trvá na tom, že přednost před klimatickou politikou musí mít ekonomika.

Populistické síly, včetně krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a národovecky levicové Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), útočí na klimatickou politiku jako na symbol odtrženosti politického establishmentu od reality běžných lidí. Mnozí aktivisté, kteří před minulými volbami stáli za vzestupem Zelených, se mezitím cítí zrazení nedostatkem pokroku, který se v tématu podařilo straně ve vládě prosadit.

Situace se změnila

Síla a viditelnost německého klimatického hnutí, často ztotožňovaného právě s Fridays For Future, rovněž slábne. Studenti, kteří před pěti lety odcházeli každý pátek z vyučování, jsou dnes dospělí a čelí nové realitě postpandemického světa, plného propletených krizí, nových válek a geopolitického napětí.

„Situace se opravdu změnila a klima se na žebříčku politických priorit propadlo poměrně nízko,“ potvrzuje Helena Marschallová, dvaadvacetiletá klimatická aktivistka a organizátorka Fridays For Future. „Na to být v této zemi klimatickou aktivistkou byly určitě lepší časy,“ dodává.

Proto klimatičtí aktivisté pracují na hledání nových politických prostorů a partnerů — jako jsou i zmiňované odbory — kde by v proměněné politické krajině bylo možné budovat nové momentum pro ochranu klimatu. To také motivovalo Kewitzovou, aby trávila někdy i celý den náročnými diskusemi s lübeckými řidiči autobusů v jejich odpočívárně.

Kewitzová poznamenává, že velká část řidičů přistupovala zpočátku ke klimatickým aktivistům se skepsí. Už tak se potýkají s rostoucími náklady a bojí se, že klimatická opatření povedou k dalšímu zdražování. Aktivisty vnímají jako narušitele, kteří konfrontačními protesty, jako je lepení se na silnici, mimo jiné komplikují práci řidičů autobusu — a to přestože Kewitzová ani většina jejích spoluaktivistek z Fridays For Future se podobných protestů nikdy neúčastnily.

„Výrazný rys této kampaně byl v tom, že jsme jako klimatičtí aktivisté začali dělat z pracujících naopak naše spojence a mluvit s nimi o společných cílech. O tom, jak by investice do veřejné dopravy a lepší pracovní podmínky v ní mohly prospět klimatu i pracujícím,“ vysvětluje Kewitzová. „Ve výsledku jsme začali dělat společné stávky.“ Díky společným akcím o sobě podle Kewitzové nakonec někteří řidiči autobusů začali sami mluvit jako o klimatických aktivistech.