Klimatická krize je krizí nerovnosti. Jedno procento nejbohatších obyvatel planety svou luxusní spotřebou a fosilním podnikáním vypouští více skleníkových plynů než nejchudší polovina lidstva. Podobně pak země, jejichž historické i aktuální emise dosahují nejvyšších hodnot, nejsou těmi, na které klimatický rozvrat dopadne nejtíživěji.

Klimatická krize nesouvisí jen se spalováním fosilních paliv, následným skleníkovým efektem nebo drancováním přírodních ekosystémů. Je to výsledek fatální nesouměřitelnosti bohatství napříč společnostmi po celém světě — zatímco jedni na krizi vydělávají a užívají si luxusu, těm chudším krize zdražuje živobytí a dopadají na ně přírodní extrémy.

Pokud chceme klimatickou krizi řešit, nesmíme opomíjet nerovnosti, které ji způsobují. Přesně k tomu přitom vede rozšíření systému emisních povolenek na sektor silniční dopravy, vytápění budov a zbylé části průmyslu, které nespadají pod již existující povolenkový systém.

Emise z vytápění se nedaří dostatečně rychle snižovat, emise v dopravě dokonce rostou, takže je bezesporu nutné usilovat o opatření, která by vedla k jejich snížení. Evropské státy proto zavádějí plošný systém zpoplatnění emisí. Jenže ten dolehne především na nízkopříjmové domácnosti a pracující, kteří vydávají na energie násobně větší část svých rozpočtů než vyšší vrstvy společnosti. Zdražení litru benzínu byť o dvě nebo tři koruny může vypadat nenápadně, ale povede k dalšímu zvyšování cen v celé ekonomice. To vše zatíží již tak chudé domácnosti, ale i střední třídu.

Proto je ostatně tak jednoduché kritizovat evropskou klimatickou politiku. Antiklimatická demagogie ze strany opozice i vlády Petra Fialy, stejně jako mediálně-vlivových podnikatelů dopadá na předem připravenou půdu. Ze snižování emisí neudělal strašáka Babiš nebo Fiala ani oligarchové vyhrožující propouštěním a blackouty. Na vině je Evropská komise, která emisní systém právě takto zkonstruovala.

Rozšíření emisního systému

Podle nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu, přijatého v dubnu roku 2023 i hlasem vlády Petra Fialy, měly evropské státy rozšířit systém povolenek k 1. lednu 2025. A to prozatím v „monitorovacím“ režimu. Od roku 2027 už má začít ostré obchodování s emisními povolenkami, a tedy i ono zdražení fosilních paliv v dopravě, vytápění a průmyslu. To, co před dvěma lety Fialova vláda na evropské půdě schválila, dnes zcela ve shodě s opozicí vedenou Andrejem Babišem torpéduje.