Znečišťovatel platí. Tak zní stěžejní princip politiky Evropské unie, který si klade za cíl přimět špinavé energetické firmy k zodpovědnosti a pomoci směřovat veřejné zdroje do ochrany životního prostředí. V současném českém pojetí lze ale spíše konstatovat, že znečišťovatel inkasuje. Deník Referendum prozkoumal, kdo získává dotace na proměnu energetiky. Zjistili jsme, že velký podíl z nich končí na účtech úzkého okruhu firem výrazně poškozujících klima.

Dle nejnovějších dostupných dat se za poslední čtyři roky rozdělilo z evropského Modernizačního fondu více než sto čtrnáct miliard korun. Fond, jenž je financován příjmy z prodeje emisních povolenek, slouží k tomu, aby třináctce nízkopříjmových členských států usnadnil přechod k bezuhlíkové ekonomice prostřednictvím investic do energetického systému a úspor energie.

Naše analýza těchto dat nicméně ukazuje, že skoro devětatřicet miliard korun přidělil stát pouhým třem společnostem a jejich dceřiným firmám: polostátní skupině ČEZ, francouzské nadnárodní korporaci Veolia a Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) oligarchy Daniela Křetínského. Částka tvoří téměř třicet čtyři procent z dosud rozděleného balíku.

Jde současně o stejnou trojici firem, kterou od září vyšetřuje antimonopolní úřad pro podezření z vytvoření kartelu. Společnosti měly koordinovat nabídky podávané do aukce, v níž stát nabízí provozní podporu kombinované výroby elektrické energie a tepla. Měly si tak protiprávně zajistit výhodu vůči konkurenci. Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda pro Deník Referendum upřesnil, že vyšetřování ještě neskončilo.

Se zjištěním jsme konfrontovali Evropskou komisi, která dohlíží na soulad investic s unijními pravidly. Ta konstatovala, že úřad není schopen posoudit koncentraci prostředků mezi jednotlivými firmami.

Rozhodování o konkrétním využití prostředků na jednotlivé projekty je v kompetenci jednotlivých členských států. Ana Crespo Parrondová, mluvčí pro oblast klimatu a energetiky, navíc doplnila, že „Česká republika může využít Modernizační fond na konkrétnější financování přesunu, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativ při hledání zaměstnání a zakládání nových podniků v regionech závislých na uhlí, bude-li chtít“.

Naprostou většinu ze získaných dotací čerpaly ČEZ, Veolia a EPH z programu na modernizaci teplárenství. Jak ukazujeme v grafice níže, celkově se v něm zatím rozdalo kolem dvaapadesáti miliard korun. Dvě třetiny putovaly na účty právě těchto firem.

Naše analýza dále ukazuje, že prostředky z Modernizačního fondu plynou z naprosté většiny na přechod od spalování uhlí ke spalování plynu, odpadu či biomasy, případně na budování zcela nových zdrojů energie využívajících těchto paliv. Jedná se tedy o zdroje, které budou nadále do ovzduší přímo i nepřímo vypouštět výrazné množství emisí skleníkových plynů, a přispívat tak k oteplování planety.

Dále z naší analýzy vyplývá, že skupina ČEZ získala rovněž čtyři miliardy z dotačního titulu na budování zdrojů obnovitelné energie. Jen ČEZ sám tedy spolkl přes čtvrtinu všech dotací rozdělených pro čistou energii.

Dotace se tedy — alespoň prozatím — zcela zásadně míjejí s jedním ze svých deklarovaných účelů. „V době, kdy Evropa přechází na obnovitelné teplárenství, je Česká republika zas o krok pozadu a investuje do plynu. To není žádná dekarbonizace,“ komentuje mluvčí Komory obnovitelných zdrojů energie Martin Mikeska.

I ministr Hladík přitom ještě v létě 2023 uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum následující: „Musíme si uvědomit — a my tak argumentujeme —, že je před námi poměrně dlouhá řádka let, kdy nic jiného než obnovitelné zdroje nelze postavit“.

Dnes už ale ministr mluví jinak. Skutečnost, že prostředky namířené do projektů, které budou nadále poškozovat klima, více než trojnásobně převyšují prostředky udělené pro obnovitelné zdroje, nepovažuje za problém. Podle ministra spalování plynu, biomasy a odpadu „v žádném případě“ nepředstavuje špinavé zdroje. Pro Deník Referendum dále v této souvislosti popsal plán, podle něhož se má v plynových zdrojích v budoucnu spalovat čistší palivo jako bioplyn či vodík. „Těmito opatřeními podporujeme především modernizaci účinných soustav zásobování tepelnou energií, což dle nás představuje efektivní způsob přechodu na nízkouhlíkovou energetiku,“ vysvětlil Hladík.


Oligarchie dnes, oligarchie zítra


První trojicí příjemců — společnostmi ČEZ, Veolia a EPH — však koncentrace dotací do úzkého okruhu subjektů nekončí. Celou polovinu dotací z Modernizačního fondu čerpá pouhých devět žadatelů a jejich dceřinných společností.

Spadají mezi ně i městské podniky Brna a Českých Budějovic. Dále se jedná o několik významných hráčů z energetiky a průmyslu, jako je papírenský konglomerát Mondi či polská polostátní petrochemická firma Orlen — která však od některých svých projektů dle posledních vyjádření odstupuje. V první dvacítce příjemců stamilionových dotací pak nalezneme i zástupce české oligarchie: Sev.en Pavla Tykače, Agrofert Andreje Babiše či Sokolovskou uhelnou.

Podpora velkých hráčů přitom dle dostupných informací nemá polevit ani do budoucna. Vyplývá to z výroční zprávy Modernizačního fondu za Českou republiku, publikované loni v létě. Zpráva popisuje plány na další velké investice. Některé z nich nicméně stále čekají na finální rozhodnutí ministra životního prostředí Hladíka.

Dle výroční zprávy Modernizačního fondu má pětadvacet miliard korun putovat na komunitní energetiku v domácnostech a podnicích a třiadvacet miliard na přechod veřejné dopravy na elektrický a vodíkový pohon. Pokračuje i poměrně úspěšný program energetických úspor v rezidenčním bydlení. Značnou část plánovaných investic si má nicméně i v budoucnu rozebrat poměrně úzký okruh korporací a příslušníků české oligarchie.


Skupina ČEZ by tak dle zveřejněných informací mohla získat kolem devatenácti miliard na přechod z uhlí na plyn v teplárně Trmice, v prunéřovské elektrárně a hlavně v rámci dalších etap přestavby elektrárny Mělník. Do Křetínského EPH by mohlo zamířit kolem devíti miliard, a to na přechod z uhlí na plyn v Plzeňské teplárenské, kterou spoluvlastní s krajským městem, na pokračování obdobného procesu v opatovické elektrárně a na výstavbu nové spalovny odpadu rovněž v Opatovicích.