Kapalný vzduch a horko Slunce. Dva pilíře české energetiky budoucnosti
Michal TancošNový vládní klimaticko-energetický plán zapomněl na dvě důležité technologie. Českou energetiku mohou změnit od základu. O jejich rychlý transfer do České republiky se musí pokusit obyvatelé sídlišť.
České vládní utopii s jadernými reaktory se lze postavit robustními bateriemi a jejich použitím při družstevní výrobě elektřiny. Baterie dají Slunci a větru smysl, družstva lidem podíl na zisku z energetiky. Co bude dávat lidem smysl a peníze, začne se lavinovitě šířit.
Bateriovou energetiku bez jaderných a uhelných elektráren má srovnatelně velké Rakousko. Se spotřebou elektřiny asi o dvě procenta vyšší než v České republice, odkud třináct procent vyrobené elektřiny vyvážíme, umožňují baterie Rakousku deset procent elektřiny naopak dovážet. A to jak českou jadernou a uhelnou, tak přetoky z baltských větrných a německých solárních elektráren.
Největší rakouskou baterií je osmnáct alpských přečerpávacích vodních elektráren (PVE) o výkonu 4,8 GW. To je jen čtyřikrát více než 1,2 GW českých přečerpávacích vodních elektráren, které máme tři, z nichž Dlouhé stráně o výkonu 650 MW by v Rakousku byly druhou největší po Malta-Hauptstufe o výkonu 730 MW. Nic až tak zázračného se tedy u sousedů neděje.
Náš bateriový systém můžeme posílit stavbou přečerpávacích vodních elektráren na jezerech po těžbě hnědého uhlí, jako je Milada (300 MW), po zaplavení lomu ČSA (600 MW) nebo rekonstrukcí vltavské kaskády (téměř 400 MW). Výkon by vzrostl na zhruba 2,5 GW a přesáhl polovinu rakouského.
Tím ale své územní předpoklady vyčerpáme a další navýšení musí zajistit jiné technologie. Nejznámější lithium-iontová (Li-ion) má v České republice největší instalaci pouhých 5 MW a z plánované gravitační baterie 4 MW na dole Darkov možná úplně sejde. Nic většího nezkoušíme, přitom bychom mohli.
Přečerpávací elektrárna bez geografických omezení
Britové pro svůj pobřežní vítr hledali robustní akumulaci vhodnou do ostrovní krajiny bez velkých převýšení a vodních ploch. Našli ji v garáži britského vynálezce Petera Dearmana. O možnostech jeho kryobaterií napsal Deník Referendum již v červnu 2021.
V britském Pilsworthu je od roku 2018 v plném síťovém provozu kryobaterie o výkonu 5 MW, u Manchesteru je ve výstavbě výkon 50 MW a ve Skotsku v projektové fázi 16 kryobaterií po 200 MW. To je přes 3,2 GW bateriového výkonu, plnohodnotné náhrady PVE nebo jádra (Temelín 2,3 GW).
Kryobaterie je v principu přečerpávací vodní a tepelná elektrárna současně. Místo vody přečerpává vzduch a využívá jeho expanze z kapalného na plynné skupenství. Solární a větrná elektřina v době přebytku roztočí kompresory a čerpadla, které ochladí okolní vzduch na -196 °C. Jakmile zkapalní, uloží se na týdny nebo i měsíce v obřích beztlakových termoskách, do nichž se běžně ukládá tekutý kyslík u každé nemocnice.
Kapalný vzduch pak funguje jako voda v tepelných elektrárnách. Zatímco voda se musí složitě ohřát, kapalný vzduch stačí vypustit z termosky. Jeho teplota vzroste o nejméně 196 °C, zvětší objem sedmsetkrát a silou jako vodní pára v elektrárně roztočí nejtěžší turbínové generátory elektřiny. Proto výkon srovnatelný s PVE nebo jádrem.
Kapacitně jsou kryobaterie dokonce efektivnější než PVE. Díky stokrát větší energetické hustotě kryokapaliny oproti vodě stačí kryobaterii stokrát menší nádrž. Proto 200MW skotská kryobaterie bude vyrábět na jedno vybití 2,5 GWh elektřiny, zatímco více než třikrát výkonnější PVE Dlouhé stráně poskytuje na jedno vybití jen 3,7 GWh.
Zdánlivou překážkou jsou přesuny tepla. Na začátku se vzduchu vezme, aby zkapalnil. Pokud teplo nemá využití, ztratí padesát procent akumulované energie. Takže z původní uložené elektrické energie vrátí kryobaterie do sítě jen polovinu.
Termokolektory namísto biomasy
Nicméně je tu zralá komerční technologie, která umí ukládat elektřinu robustněji než Li-ion baterie, ale produkuje hodně tepla. Je tu někdo, kdo by ho využil?
Snadné to bude pro teplárny. Účinnost kryobaterie tím vzroste na sedmdesát i více procent. A co takhle odpadní teplo využít zpětně při expanzi kapalného vzduchu? Více tepla rovná se více energie, více vyrobené elektřiny a více vydělaných peněz. Jak ale teplo efektivně uskladnit?
Napřed lehkou kritiku, autor zaměňuje jednotky výkonu - GW - s jednotkami kapacity, což jsou GWh. Při popisu parametrů úložišť energie velmi matoucí.
Nicméně děkuji za článek, jenž se této klíčové tematice věnuje. Zejména zmínka o tepelných zásobnících léto-zima, neboť se jedna o reálně existující a vyzkoušenou technologii. Neudělat nic jiného, než na toto přebudovat teplárenství, ušetříme čtvrtku až třetinu emisí CO2.
Kdybychom přestali dýchat, ušetříme možná i polovinu emisí CO2.
Když odbila silvestrovská půlnoc, v České televizi zase za zvuku národní hymny vysílali obrazy krás naší vlasti. Nebylo tam ani náznakem nic z ohyzdností, které se zemí šíří jako zhoubná epidemie. Ani z těch, které usilovně propaguje DR, aby k již "rozlitému mléku" přibylo další a s ním i disharmonie a zoufalství, které rozbíjejí všechno doopravdy ušlechtilé úsilí.
Snímek městečka Vojens ukazuje část toho, co přesvědčuje půlku lidí o tom, že směr západ je špatně. "Jen houšť a větší kapky" může si říkat náš skutečný nepřítel s vidinou, že ono to půjde i bez munice.
Co tedy radíte, pane Horáku? Bez špetky ironie, vážně mě to zajímá. Pole solárních panelů a podzemní zásobník tepla s nadzemním krytem hyzdí krajinu. Pole větrmých turbín ještě hůř. Takže nic z toho nestavějme. Tož dobře - ale co tedy místo toho?
Je pravda, že velká část severočeského uhelného region vypadá lépe než v mém mládí, ale pořád hůř, než kdyby tam místo jizev po povrchových dolech byla spousta větrníků a solárů. A ani změny v krajině v souvislostí s Temelínem nic moc.
Když už bych se chtěl rozčilovat nad blbými zásahy do krajiny jakožto výsledku současné pozdní dělby druhotné industrializace, řekněme semperiferního vřazování české krajiny do ekonomických struktur Západu, mám tu k dispozici dovozený odpad na skládkách a bujení skladů požírajících louky a remízky (častěji než ornou půdu) -- jednopodlažní haly se spoustou vybetonováné plochy v okolí (bez možnosti zachytit vodu), navíc celonočně osvětlené plochy světelně znečišťující široké okolí (o plýtvání energií nemluvě). A nejde přitom o zoufalý pokus řešit přijatelné energetické zdroje nebo o technologicky obtížné alternatívní řešení, ale jen a pouze o chamtivou nenažranost korporací.
Zlatý Vojens.