Letošní klimatická konference COP28 je bohatá na paradoxy. Konference se odehrává ve Spojených arabských emirátech, tedy v zemi, která je jedním z největších globálních producentů fosilních paliv.

Jednáním, na kterých by se měl konec fosilních paliv dohodnout, předsedá šéf fosilní korporace Abu Dhabi National Oil Company, sultán al-Džábir. Nepřekvapí pak fakt, že podle uniklých dokumentů chtěli zástupci Spojených arabských emirátů využít jednání COP28 k uzavření dalších fosilních kontraktů se zástupci vlád světa.

Česká republika, země s jednou z emisně nejnáročnějších ekonomik v Evropě, kde si vláda a státní instituce hýčkají zdejší fosilní korporace, vyslala na klimatická jednání premiéra Petra Fialu. Ten ještě před rokem tvrdil, že „se zlepšuje životní prostředí“, a sousloví klimatická změna cedil mezi zuby jen s nechutí.

Jeho domovská Občanská demokratická strana je na tom podobně. Sotva jsme tedy mohli očekávat, že by premiér označil pravým jménem postupující klimatický rozvrat, spjatý s vymíráním druhů a narůstajícím počtem obětí po celém světě — čím dál rychleji směřující ke kolapsu ekosystémů.

Na brífinku před odletem do Dubaje premiér mluvil většinu času o jaderné energetice. Fialova vláda chce prý dlouhodobě zastávat „racionální pozici“ postavenou na snižování emisí tak, aby to nesnižovalo konkurenceschopnost České republiky.

To obnáší zajištění dostatku „čisté energie“, kterou máme získat především z jaderných elektráren: „Jádro je bezpečné, stabilní, čisté, efektivní, spolehlivé. A to je důvod, proč se nám podařilo prosadit ho spolu s dalšími zeměmi do taxonomie Evropské unie,“ řekl Fiala před nástupem do letadla.

Jedním z hlavních bodů premiérova programu na COP28 bude nepřekvapivě jednání jednadvaceti zemí, které chtějí do roku 2050 ztrojnásobit výrobu elektřiny z jádra.

O čem Petr Fiala raději nemluví

Ve stínu Fialova optimistického vystoupení už zůstal fakt, že charakteristika jaderných zdrojů v podání Petra Fialy je falešná. Česká republika je závislá na dodávkách jaderného paliva ze zahraničí, a to i z takových států, jako je Ruská federace. Ceny za výstavbu i délka realizace takových elektráren dělá z jaderné energetiky nákladný a riskantní byznys. Jde navíc o velký zdroj s častými výpadky, takže musí být k dispozici záložní zdroje stejného výkonu.

Z hlediska řešení změn klimatu navíc neexistuje žádný realistický scénář, v němž by jaderné zdroje mohly sehrát jakkoli podstatnou roli. I nejdivočejší, v praxi nikdy nerealizovatelné scénáře, spjaté s výstavbou desítek nových zdrojů by nepřispěly více než v jednotkách procent. Navíc by vázaly obrovské prostředky, které lze mnohem efektivněji využít k rozvoji obnovitelných zdrojů. Co Fiala říká o jádru, má tedy charakter hoaxu.

Nicméně jak Petr Fiala před odletem slíbil, tak i konal: po účasti na zasedání klimatické konference prohlásil, že jedním z nejdůležitějších bodů COP28 je přijetí dohody o ztrojnásobení jaderné energetiky po světě do roku 2050.

Premiérovo tvrzení, že „jádro, vítr, slunce a voda jsou nejen nejčistší zdroje energie, ale také ty nejlevnější“, je bohapustá lež, jádro nemá v daném výčtu co pohledávat. Není čisté, není levné, negarantuje nezávislost, není bezpečné.

Jaderná karta je ale pro politiky pohodlným falešným esem v rukávu. Stavba nového jaderného zdroje bude velmi pravděpodobně probíhat až po skončení mandátu dnešních členů vlády, o dokončení ani nemluvě. Mohou tak dokola opakovat, že dělají dost. Ve skutečnosti ale nedělají nic.

Česká republika potřebuje hlubokou proměnu. Nalhávat si, že ji vyřešíme stavbou další jaderné elektrárny, je hazardem, který si nemůžeme dovolit. Nutně totiž potřebujeme masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, tomu odpovídající modernizaci přenosové soustavy, a především rapidní omezení moci fosilních korporací.

Místo vyprávění pohádek o jaderné energetice měl Petr Fiala na klimatické konferenci mluvit o ambici brzkého konce fosilních paliv, zlomení moci fosilních korporací a globální klimatické spravedlnosti.

V souvislosti s Českou republikou by na COP28 například leckoho ze světových lídrů, klimatologů a zástupců klimatického hnutí zajímalo, co hodlá česká vláda udělat se svými fosilními oligarchy jako Pavel Tykač nebo Daniel Křetínský, kteří provozují fosilní byznys nejen v České republice, ale patří mezi největší znečišťovatele v evropském i globálním měřítku.

V tom všem fatálně zaostáváme. Energii z větru využíváme hluboko pod našimi možnostmi, nedávno přijatá novela energetického zákona o sdílení elektřiny má zpoždění několik let a stát stále jde na ruku oligarchickým strukturám ve fosilním byznysu. A k tomu všemu nás premiér Fiala jen vodí za nos přísliby jaderné spásy. Je to zrada na životních šancích mladých lidí a příštích generací.