Modulární reaktory jako posvátná kráva české debaty o energetice
Matěj MoravanskýVíra v malé modulární reaktory je nebezpečnou iluzí, která znemožňuje rozvoj moderní, demokratické a čisté energetiky. Proč dotovat neexistující technologii, když tu máme mnoho jiných funkčních, levnějších a čistých řešení?
Mocní představitelé ČEZu, ministři vlády i opoziční politici, vševědoucí jaderní lobbisté i kapitáni českého průmyslu, ti všichni v diskusích o budoucnosti české energetiky propagují malé modulární reaktory, údajně zázračný zdroj energie, bez kterého je osud České republiky, ba dokonce celé civilizace zpečetěn.
Koncept modulárních reaktorů spočívá ve své podstatě v tom, že „velké“ konvenční reaktory, jako například ty v Temelíně, výrobce zmenší a začne je vyrábět sériově a na míru. Standardně jsou modulární reaktory definovány výkonem do 300 megawattů. S pomocí takový jaderných reaktorů „do kapsy“, které je možné „sekat jako Baťa cvičky“, máme podle Daniela Beneše, šéfa ČEZu, „zachovat energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky.“ Společnost ČEZ chce do roku 2040 postavit až deset takových reaktorů.
Taková tvrzení se ale nezakládají na realitě. Nikde na světě není žádný takový modulární reaktor v plném komerčním provozu a představa, že modulární reaktory jsou „malé“, že je lze vyndat z krabice a zapojit do sítě nebo že dokonce dobře zapadnou do budoucího evropského a českého energetického mixu, je lživá a pro budoucnost veskrze nebezpečná.
Jádro: technologie v úpadku
Výroba elektrické energie z jádra na globální úrovni soustavně klesá, stejně jako výroba z fosilních zdrojů. Tento výkon podle dat portálu Our World in Data nahrazují obnovitelné zdroje energie. Jak uvádí analýza CarbonBrief, čtyřicet procent veškerých nově instalovaných zdrojů energie je poháněno sluncem a větrem, kdežto energie z jádra představuje čtyři procenta nově zapojených zdrojů.
Náklady na výstavbu a provoz jaderných zdrojů přitom stoupají, zatímco větrné a solární zdroje od roku 2009 významně zlevnily: u fotovoltaiky jde o pokles až o devadesát procent. Jádro je tak ve všech směrech zdrojem v úpadku.
Důvodů je mnoho. Cena, bezpečnostní opatření po několika jaderných katastrofách, dlouhé a opakující se zpoždění při výstavbě reaktorů, raketový nástup levnějších, efektivnějších a čistších zdrojů z větru nebo slunce, nevyřešený problém, kam s vyhořelým palivem, nebo i velmocenské zájmy, které se stavbou zařízení tak monstrózních rozměrů vždycky byly a budou spojeny.
Třetinu roku je tady docela tma a vydatnost větru je jen velice těsně nad hranicí, kdy mají větrníky smysl. Není to tak růžové, jak se snaží poslední odstavec tvářit...