Co víme o blackoutu na Pyrenejském poloostrově

Matěj Moravanský

Španělsko a Portugalsko zasáhl poslední dubnový týden masivní výpadek elektrické energie. S týdenním odstupem shrnujeme, co se na Pyrenejském poloostrově stalo a jaké jsou možné příčiny blackoutu.

Pět sekund stačilo, aby se Pyrenejský poloostrov ponořil do tmy. Foto Miguel Riopa, AFP

V pondělí 28. dubna půl hodiny po poledni zasáhl celé Španělsko, Portugalsko a část jižní Francie masivní výpadek elektrické energie. Takzvaný blackout nechal miliony lidí bez dodávek elektrické energie, zastavily se vlaky, hromadná doprava, výtahy, vypadlo telefonní a internetové spojení a nemocnice fungovaly na záložní generátory. Síť se postupně podařilo obnovit a kompletně stabilizovat další den ráno. Podle agentury Reuters šlo o největší blackout v historii Evropy.

Takřka okamžitě začala média a veřejnost spekulovat o příčinách. Co o nich po týdnu víme a co jsou jen spekulace?

Co se stalo?

Vše se odehrálo velmi rychle. Pět sekund stačilo, aby se Pyrenejský poloostrov ponořil do tmy. Podle správce španělské přenosové soustavy Red Elétrica nastala v den blackoutu kolem 12:33 „událost“, kterou tiskový mluvčí provozovatele sítě v konferenčím hovoru pro španělské novináře popsal jako „oscilaci výkonu“, tedy jako prudké kolísání výkonu sítě, které znemožnilo sladit výrobu elektrické energie se spotřebou. Redakci Deníku Referendum to sdělil spolupracovník Alberto Sanze ze španělského deníku El Confidencial.

První poruchu síť zvládla, ale o 1,5 sekundy později druhá „událost“ způsobila pokles výroby elektrické energie o šedesát procent, což vyvolalo lavinový efekt a zkolabování sítě. Operátoři rovněž odpojili Španělsko na zhruba hodinu od zbytku evropské přenosové soustavy kvůli nestabilitě sítě.

Přibližně osm hodin po blackoutu energetici obnovili více než čtyřicet tři procent dodávek elektrické energie a 421 z 680 rozvoden, uvedla místopředsedkyně španělské vlády Sara Aagesenová. Systém byl plně obnoven přibližně za osmnáct hodin díky velkému objemu vody v přehradních nádržích, což umožnilo vodním elektrárnám vyrábět energii autonomně. Vodním zdrojům s obnovením sítě pomohly i dodávky energie z Francie a Maroka.

Pokles výkonu španělských elektráren o šedesát procent je znázorněn na grafu správce přenosové soustavy Red Elétrica. Graf Red Eléctrica de España

První šetření naznačují, že prudký pokles výroby, který spustil řetězovou reakci, nastal na jihozápadě Španělska v regionu Extremadura. V oblasti je instalován vysoký podíl solárních zdrojů a v elektrárně Almaraz fungují dva ze sedmi jaderných reaktorů ve Španělsku. Region je rovněž bohatý na výrobu energie z vodních zdrojů z velkých přehrad na řekách, které stékají z hor na hranicích s Portugalskem.

Co situaci způsobilo?

Záhy po události se objevily první spekulace o příčinách výpadku. Řadu z nich postupně správce přenosové soustavy nebo vládní představitelé vyloučili — včetně kybernetického útoku. Společnost Red Eléctrica pro list El País předběžně uvedla, že výpadek proudu nebyl způsoben „kybernetickým útokem, lidskou chybou nebo meteorologickým či atmosférickým jevem“.

V mnoha zahraničníchčeských médiích se objevila informace, že přímým viníkem blackoutu jsou solární zdroje. Jde v zásadě o zkomolené tvrzení vedoucího oddělení provozních služeb společnosti Red Elétrica Eduarda Priety, který v úterý pro server Politico uvedl, že solární zdroje tvořily největší pokles výkonu v rámci první „události“.

Skutečností je, že ve výroční zprávě zveřejněné v únoru mateřská společnost správce přenosové sítě Red Eléctrica Redeia varovala před „rizikem pro bezpečný provoz elektrického systému“, pokud do něj bude připojen větší podíl obnovitelných zdrojů. O přímé kauzalitě mezi fungováním jakéhokoliv obnovitelného zdroje a blackouty ale nebyla řeč. Mnohem spíše je tu souvislost s dlouhodobým voláním správců přenosových sítí nejen ve Španělsku, ale po celé Evropě, po investicích do přenosových soustav a jejich obecného posílení.

Příčiny blackoutu dle všeho nelze hledat ve vnějších okolnostech a vlivech, ale v samotné povaze energetiky a přenosové sítě na Pyrenejském poloostrově. Proto vlády ŠpanělskaPortugalska zahájily vyšetřování, na kterém se budou podílet i evropští experti z Agentury pro spolupráci evropských správců přenosových sítí. Španělský premiér Pedro Sánchez přitom uvedl, že žádná hypotéza nesmí být předběžně vyloučena.

Několik základních informací ale již dnes víme. Nejprve porovnejme výrobu elektrické energie v den blackoutu s 16. dubnem. Správce sítě Red Eléctrica oznámil, že „obnovitelné zdroje vyrábějí dostatek energie k pokrytí poptávky po elektrické soustavě poloostrova“. Čisté zdroje tedy vyrobily tolik energie, aby uspokojily domácí spotřebu. Do sítě byly stále připojeny i konvenční zdroje, především jaderné elektrárny a paroplynové generátory. Žádný blackout nenastal.

Z porovnání dat správce přenosové soustavy zjistíme, že ve 12:30 byl poměr energetických zdrojů v síti podobný. Šestnáctého dubna byl výkon obnovitelných zdrojů 81 procent, zatímco půl hodiny po poledni v den blackoutu 79 procent. Solární panely sice dodávaly zhruba o osm procent více energie než 16. dubna, ale současně více energie pocházelo z jaderných elektráren: deset procent v den blackoutu oproti takřka osmi dva týdny před událostí.

Výroba je však propojena se zákazníky pomocí přenosové soustavy. Ta je komplexním systémem složeným z tisíců generátorů energie a kilometrů elektrického vedení. Operátoři sítě musí hlídat, aby výroba v každý moment přesně odpovídala poptávce — jako orchestr rozprostřený po celé zemi, který hraje hudbu ve stejném tempu.

Simon Gallagher, výkonný ředitel britské společnosti UK Networks Services, která se specializuje na problematiku řízení přenosových soustav, uvedl, že pokles frekvence, tedy „tempa“ elektrické energie přenášené v síti. nebyl tak rychlý, aby vedl ke kompletnímu výpadku tak velkého množství elektráren.

„Pokud by okamžitý kolaps nezpůsobil pokles frekvence, jedinou další věcí, která spojuje všechny generátory energie dohromady, je řídicí systém správce přenosové soustavy. Takže buď správce reagoval nějakým podivným způsobem a všechno odpojil, nebo jsou data, která máme, špatná,“ napsal Gallagher v příspěvku na sociální síti LinkedIn.

Španělská ministryně životního prostředí Sara Aagesenová pro deník Guardian uvedla: „Systém v minulosti fungoval dokonale při podobné poptávce a podobném energetickém mixu, takže ukazovat prstem na obnovitelné zdroje, když systém ve stejném kontextu fungoval dokonale, se mi nezdá příliš namístě.“

Ředitelka energetické společnosti Redeia, mateřské firmy správce španělské přenosové soustavy, a bývalá ministryně Sánchezovy předchozí vlády Beatriz Corredová v rozhovoru pro rádio Cadena SER uvedla, že je chybou svalovat vinu za výpadek na vysoký podíl obnovitelné energie ve Španělsku: „Tyto technologie jsou stabilní a existují nástroje, které jim umožňují fungovat jako konvenční systémy výroby energie bez jakýchkoli bezpečnostních problémů.“

Posilme přenosové sítě

Publicista Javier Blas specializující se na globální trhy s komoditami pro agenturu Bloomberg uvedl, že „výpadek elektrické energie ve Španělsku by neměl vést k ústupu od obnovitelných zdrojů“. Případ podle Blase ale ukazuje, že „pro přechod na novou energetiku je zcela nutná modernizace přenosové sítě“.

„Svět neodstoupil od fosilních a jaderných elektráren poté, co New York v roce 1977 postihl masivní výpadek proudu. A neměl by se vzdát solární a větrné energie jen proto, že Španělsko a Portugalsko na několik hodin ztratily proud,“ napsal Blas Bloombergu. Podle něj „bychom se měli poučit, že konstrukce sítě, politika a mapování rizik zatím nejsou schopny zvládnout příliš velké množství energie z obnovitelných zdrojů“.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Na textu se podíleli Alberto Sanze a Lola García-Ajofrínová ze španělského deníku El Confidencial.