Co víme o blackoutu na Pyrenejském poloostrově
Matěj MoravanskýŠpanělsko a Portugalsko zasáhl poslední dubnový týden masivní výpadek elektrické energie. S týdenním odstupem shrnujeme, co se na Pyrenejském poloostrově stalo a jaké jsou možné příčiny blackoutu.
V pondělí 28. dubna půl hodiny po poledni zasáhl celé Španělsko, Portugalsko a část jižní Francie masivní výpadek elektrické energie. Takzvaný blackout nechal miliony lidí bez dodávek elektrické energie, zastavily se vlaky, hromadná doprava, výtahy, vypadlo telefonní a internetové spojení a nemocnice fungovaly na záložní generátory. Síť se postupně podařilo obnovit a kompletně stabilizovat další den ráno. Podle agentury Reuters šlo o největší blackout v historii Evropy.
Takřka okamžitě začala média a veřejnost spekulovat o příčinách. Co o nich po týdnu víme a co jsou jen spekulace?
Co se stalo?
Vše se odehrálo velmi rychle. Pět sekund stačilo, aby se Pyrenejský poloostrov ponořil do tmy. Podle správce španělské přenosové soustavy Red Elétrica nastala v den blackoutu kolem 12:33 „událost“, kterou tiskový mluvčí provozovatele sítě v konferenčím hovoru pro španělské novináře popsal jako „oscilaci výkonu“, tedy jako prudké kolísání výkonu sítě, které znemožnilo sladit výrobu elektrické energie se spotřebou. Redakci Deníku Referendum to sdělil spolupracovník Alberto Sanze ze španělského deníku El Confidencial.
První poruchu síť zvládla, ale o 1,5 sekundy později druhá „událost“ způsobila pokles výroby elektrické energie o šedesát procent, což vyvolalo lavinový efekt a zkolabování sítě. Operátoři rovněž odpojili Španělsko na zhruba hodinu od zbytku evropské přenosové soustavy kvůli nestabilitě sítě.
Přibližně osm hodin po blackoutu energetici obnovili více než čtyřicet tři procent dodávek elektrické energie a 421 z 680 rozvoden, uvedla místopředsedkyně španělské vlády Sara Aagesenová. Systém byl plně obnoven přibližně za osmnáct hodin díky velkému objemu vody v přehradních nádržích, což umožnilo vodním elektrárnám vyrábět energii autonomně. Vodním zdrojům s obnovením sítě pomohly i dodávky energie z Francie a Maroka.
První šetření naznačují, že prudký pokles výroby, který spustil řetězovou reakci, nastal na jihozápadě Španělska v regionu Extremadura. V oblasti je instalován vysoký podíl solárních zdrojů a v elektrárně Almaraz fungují dva ze sedmi jaderných reaktorů ve Španělsku. Region je rovněž bohatý na výrobu energie z vodních zdrojů z velkých přehrad na řekách, které stékají z hor na hranicích s Portugalskem.
Co situaci způsobilo?
Záhy po události se objevily první spekulace o příčinách výpadku. Řadu z nich postupně správce přenosové soustavy nebo vládní představitelé vyloučili — včetně kybernetického útoku. Společnost Red Eléctrica pro list El País předběžně uvedla, že výpadek proudu nebyl způsoben „kybernetickým útokem, lidskou chybou nebo meteorologickým či atmosférickým jevem“.
V mnoha zahraničních i českých médiích se objevila informace, že přímým viníkem blackoutu jsou solární zdroje. Jde v zásadě o zkomolené tvrzení vedoucího oddělení provozních služeb společnosti Red Elétrica Eduarda Priety, který v úterý pro server Politico uvedl, že solární zdroje tvořily největší pokles výkonu v rámci první „události“.
Zpráva●Matěj Moravanský
Baltské státy slaví měsíc od odpojení z ruské sítě, zvládly jej bez blackoutu
Skutečností je, že ve výroční zprávě zveřejněné v únoru mateřská společnost správce přenosové sítě Red Eléctrica Redeia varovala před „rizikem pro bezpečný provoz elektrického systému“, pokud do něj bude připojen větší podíl obnovitelných zdrojů. O přímé kauzalitě mezi fungováním jakéhokoliv obnovitelného zdroje a blackouty ale nebyla řeč. Mnohem spíše je tu souvislost s dlouhodobým voláním správců přenosových sítí nejen ve Španělsku, ale po celé Evropě, po investicích do přenosových soustav a jejich obecného posílení.
Příčiny blackoutu dle všeho nelze hledat ve vnějších okolnostech a vlivech, ale v samotné povaze energetiky a přenosové sítě na Pyrenejském poloostrově. Proto vlády Španělska i Portugalska zahájily vyšetřování, na kterém se budou podílet i evropští experti z Agentury pro spolupráci evropských správců přenosových sítí. Španělský premiér Pedro Sánchez přitom uvedl, že žádná hypotéza nesmí být předběžně vyloučena.
Několik základních informací ale již dnes víme. Nejprve porovnejme výrobu elektrické energie v den blackoutu s 16. dubnem. Správce sítě Red Eléctrica oznámil, že „obnovitelné zdroje vyrábějí dostatek energie k pokrytí poptávky po elektrické soustavě poloostrova“. Čisté zdroje tedy vyrobily tolik energie, aby uspokojily domácí spotřebu. Do sítě byly stále připojeny i konvenční zdroje, především jaderné elektrárny a paroplynové generátory. Žádný blackout nenastal.
Z porovnání dat správce přenosové soustavy zjistíme, že ve 12:30 byl poměr energetických zdrojů v síti podobný. Šestnáctého dubna byl výkon obnovitelných zdrojů 81 procent, zatímco půl hodiny po poledni v den blackoutu 79 procent. Solární panely sice dodávaly zhruba o osm procent více energie než 16. dubna, ale současně více energie pocházelo z jaderných elektráren: deset procent v den blackoutu oproti takřka osmi dva týdny před událostí.