V půli letošního léta se otevírá možnost k zásadní proměně výroby a spotřeby energie v České republice. Komunitní energetika se totiž začíná stávat realitou.

Od srpna se mohou zájemci o sdílení elektřiny registrovat u nově vzniklého Elektroenergetického datového centra (EDC). Po dokončení registrace a instalování průběhových elektroměrů, které měří nejen spotřebu, ale i výrobu elektřiny v daném odběrném místě, už nic nebude bránit sdílení energie.

Už dnes tak vznikají v mnoha částech republiky energetická společenství, která budou produkovat čistou energii ve prospěch lidí a komunit, do velké míry nezávisle na velkých energetických korporacích a jejich — v České republice zpravidla fosilních — zdrojích elektřiny.

Principy komunitní energetiky

„Komunitní energetika představuje první krok ke změně současného energetického systému, který je dosud zaměřen na centralizovanou výrobu energie,“ uvedl pro Deník Referendum David Blažek, hlavní koordinátor Unie komunitní energetiky, která sdružuje experty na energetiku, stavebnictví nebo životní prostředí, zástupce obcí a komunit a dalších organizací a jejím cílem je předávat znalosti a zkušenosti o možnostech komunitní výroby a spotřeby energie.

Blažek vysvětluje, že koncept komunitní energetiky se opírá o čtyři klíčové principy: dekarbonizaci, decentralizaci, digitalizaci a demokratizaci: „Jinými slovy, postupně přecházíme od modelu s několika velkými fosilními zdroji k modelu s mnoha menšími obnovitelnými zdroji, které jsou rozesety po celé České republice. Tyto zdroje často vlastní obce, občané nebo místní firmy, které využívají moderní technologie a efektivní řízení,“ říká Blažek.

Koncept komunitního zacházení s energií v legislativní teorii stojí na dvou hlavních hráčích: na takzvaných aktivních zákaznících a poté na energetických společenstvích.

Aktivního zákazníka si lze představit jako malou komunitu lidí, kteří se rozhodnou vyrábět a sdílet elektrickou energii, a to buď za úplatu, kterou si členové sami stanoví, nebo zdarma. Může jít až o jedenáct odběrných míst či výroben, například rodinné domy se střešními solárními panely, jejichž majitelé si budou dle potřeby posílat energii.

Ne každý člen takové komunity ale musí energii přímo vyrábět — stačí, když tak bude činit jeden člen. Jde tak o nejjednodušší způsob, jak sdílet elektřinu, stačí v podstatě jen registrace u Elektroenergetického datového centra a můžete začít sdílet.

Energetický expert Karel Polanecký z Hnutí DUHA pro Deník Referendum uvedl, že vzhledem k nezbytným úpravám odběrných míst a lhůtám pro instalaci průběhového měření budou první aktivní zákazníci sdílet elektřinu v listopadu: „Na jaře 2025 již může jít o desítky nebo stovky případů,“ dodává Polanecký. Na jaře příštího roku tak začne první solárnická sezóna, do níž se průkopníci komunitní energetiky mohou zapojit.

Kromě aktivních zákazníků ale vznikají i mnohem větší struktury — takzvaná energetická společenství. Taková společenství budou mít až tisíc výrobních a spotřebních míst, a kromě solárních panelů je reálné, že budou využívat i větrné elektrárny, bioplynové stanice a po uzákonění principů skladování energie například i bateriová úložiště.

Může tak vzniknout relativně rozsáhlá síť, ve které budou rodiny napájet své domácí spotřebiče ze solárních panelů na střeše školy, do níž chodí jejich děti, anebo budou podniky ve městě a městské instituce spotřebovávat teplo ze společné bioplynové stanice a elektřinu brát z větrných turbín za městem.

Tyto velké struktury se zároveň dělí na dvě podkategorie: Občanské energetické společenství, jehož členem může být kdokoliv od fyzických osob, malých či velkých podniků, až po samosprávy, ale je omezeno pouze na výrobu a spotřebu elektrické energie. Nebo společenství pro obnovitelné zdroje energie, jehož členem nemůže být velký podnik, zato ale mohou členové sdílet nejen elektrickou energii, ale i teplo.

Unie komunitní energetiky explicitně uvádí: „Pro obě společenství platí, že jejich hlavním účelem není tvorba zisku, nýbrž poskytování environmentálních, hospodářských a sociálních výhod členům a lokalitě, kde žijí.“ Pokud společenství zisk generuje, mohou si jeho členové rozdělit pouze třicet tři procent, zbytek pak musí investovat zpět do rozvoje společenství.