Již rok lze v České republice sdílet elektrickou energii. Více než 42 tisíc registrovaných výrobců a odběratelů vyrobilo z lokálních a čistých zdrojů na 33 gigawatthodin elektrické energie a sdílelo ji mezi sebou. Jde o energii odpovídající roční spotřebě jedenácti tisíc domácností.

Nejčastěji sdílí energii takzvaní aktivní zákazníci. Těch je podle dat Energetického datového centra, které poskytuje podporu pro sdílení energie, okolo patnácti tisíc. Jde o skupiny tvořené až jedenácti výrobními a odběrnými místy, která společně vyrábějí a spotřebovávají elektrickou energii, nejčastěji jednotlivé domácnosti, které mají na střeše solární panely. Sdílení se účastní takřka sedm set bytových domů.

Vzniklo rovněž přes čtyřicet větších energetických společenství, která sdružují jak domácnosti, tak obce, veřejné instituce, podniky a další subjekty. V takových celcích lze výhodně rozprostřít výrobu a spotřebu energie podle toho, kdo ji zrovna vyrábí a kdo ji potřebuje. Například když solární panel na rodinném domě vyrábí energii přes den v čase, kdy není rodina doma, může energii za smluvených podmínek využít blízká škola nebo obchod a naopak.

„Komunitní energetika nám přijde smysluplná v tom, že obnovitelnou energii skutečně můžete díky sdílení využít lokálně. Teď je důležité, aby vše bylo efektivně nastavené,“ uvedla Anna Vaverová, předsedkyně občanského energetického společenství ENERKOM Krnovsko v tiskové zprávě Unie komunitní energetiky. Právě nastavení pravidel a podpory je pro další rozvoj sdílení energie klíčové.

Zbytečné překážky

Zástupci energetických společenství sdružených v Unii komunitní energetiky si rok od začátku sdílení pochvalují. Zároveň varují, že slibný začátek výroby a sdílení čisté energie mohou zpomalit „zbytečně přísná pravidla“ a nedostatečná finanční podpora.

Například rozdělování energie v rámci společenství neodpovídá reálné spotřebě jednotlivých členů, nýbrž předem stanoveným podílům, které musí společenství každý měsíc nahlásit. V důsledku toho přicházejí podle Unie komunitní energetiky společenství o třicet až padesát procent vyrobené elektrické energie, kterou by jinak mohla efektivně využít.

Dosud chybí i finanční podpora pro sdílení elektrické energie. Z Modernizačního fondu financovaného výnosy z emisních povolenek má jít podle plánu vlády Petra Fialy až jeden a půl procenta celkových prostředků fondu na speciální program pro energetická společenství, takzvaný KOMUNERG. Zatímco ale velké energetické provozy od fosilních elektráren a tepláren po velké solární parky již téměř vyčerpaly své dotační programy z Modernizačního fondu, energetická společenství stále čekají byť jen na vyhlášení dotačního programu.

Podle Elišky Beranové, právničky expertní skupiny Frank Bold a Unie komunitní energetiky, jsou prostředky určené na podporu sdílení čisté energie v místě její výroby malé, „přesto naráží na odpor silných zájmových skupin, které by tyto finanční prostředky raději využily pro sebe“. Beranová dodává, že „bez investiční podpory společenství své plány naplno nerozjedou, nezapojí do projektů tolik občanů a místních podnikatelů. Celý slibný rozvoj tohoto sektoru se zpomalí a zůstane zejména u samospráv, přestože potenciál je i u dalších subjektů.“

Mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí pro Deník Referendum uvedla, že první výzva v programu KOMUNERG bude vyhlášena do konce září. „Tato výzva bude s alokací dvou miliard korun, další pak budou následovat,“ dodala Krejčí. Dle ministerstva bude celková výše dostupných prostředků záviset na ceně emisní povolenky mezi lety 2021 a 2030. Čím vyšší cena bude, tím více prostředků budou mít energetická společenství a další zájemci o sdílení k dispozici.

Podle zástupců energetických společenství je možné vedle dotací využít i snížení či úplné odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie a distribuci. Sdílení energie totiž ulehčuje přenosové síti tím, že je energie vyrobena i spotřebována lokálně. Mluvčí ministerstva životního prostředí Deníku Referendum sdělila, že o takové úpravě distribučních poplatků ministerstvo jedná s Energetickým regulačním úřadem.

Ambiciózní projekty na obzoru

Energetické datové centrum zatím registruje především malé projekty, kde devadesát devět procent zdrojové základny tvoří menší instalace solárních panelů. Rovněž zatím převažují registrace aktivních zákazníků nad bytovými domy nebo energetickými společenstvími.

Podle předsedy představenstva Energetického datového centra Petra Kusého jde o logický vývoj daný náročnějším administrativním procesem u zakládání společenství, přesto podle něj rok od zahájení sdílení naznačuje, že zájem ze strany obcí a firem je veliký. „Zatímco první společenství jsme zaznamenali až po čtvrt roce fungování a v lednu tohoto roku jich sdílelo jen sedm, v současné době evidujeme již přes čtyři desítky energetických společenství a další jsou v procesu registrace u Energetického regulačního úřadu,“ uvedl Kusý v tiskové zprávě.

Právě společenství se mohou pustit do náročnějších projektů. Například výstavby sdílených větrných elektráren nebo úložišť, které mohou nabízet stabilní dodávky energie nejen členům společenstev, ale i zbytku přenosové soustavy.

„Naším cílem je, aby byla komunitní energetika dostupná pro co nejširší spektrum obnovitelných zdrojů a též pro nezbytné doprovodné technologie. Mezi ně patří i výstavba větrných elektráren, ale také bioplynových stanic nebo kogeneračních jednotek, stejně jako podpora chytrých měřičů a softwaru pro lepší sdílení vyrobené energie,“ popsala pro Deník Referendum představu o „větších projektech“ komunitní energetiky mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.