↗

Na ministerstvo, které bude skutečně brát v potaz vážnost klimatické krize a řídit rychlou transformaci směrem k nulovým emisím, stále čekáme — a nejspíš budeme čekat ještě dlouho. Foto FB Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu

Pokračování českého jaderného blouznění, mírné pokroky v rozvoji obnovitelných zdrojů, sázka na plyn a znárodnění klíčové energetické infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu v uplynulém volebním období učinilo několik pozitivních a někdy i překvapivých posunů, nicméně většinově pokračovalo v podpoře korporací a jejich zisků. Na realitu klimatické krize adekvátně nezareagovalo.

Na ministerstvu se během vlády Petra Fialy vystřídali dva ministři nominovaní stranou STAN, konkrétně Jozef Síkela a Lukáš Vlček. Ani jeden z nich však nedokázal předložit aktualizaci státní energetické koncepce, kterou vláda slibovala v programovém prohlášení. Energetika se tak řídí plánem schváleným v roce 2015.

Stejně tak ani jeden z ministrů nedokázal předložit další důležitý strategický dokument, a sice aktualizaci Politiky ochrany klimatu. Jediným schváleným strategickým dokumentem ministerstva tak zůstal Národní energetický a klimatický plán, který však obsahuje spoustu nedostatků a vláda jej schválila spíš naoko, aby splnila závazek Evropské unii.

Slabou odolnost ministerstva vůči tlaku fosilních lobbistů dokládá fakt, že všechny tři dokumenty chtěla vláda schválit už v červenci 2024, nicméně po tlaku některých médií ustoupila. Hlavní útok tehdy vedla mediální divize spadající do holdingu fosilního magnáta Daniela Křetínského.

Váhání v krizi

Poslední volební období bylo také časem mezinárodních krizí, které ministerstvo průmyslu a obchodu muselo řešit. Konkrétně jsme zažili začátek ruské agrese na Ukrajině a energetickou krizi, kdy ceny elektřiny a tepla rostly vysokým tempem. Premiér Fiala svého času prohlásil, že všichni trochu zchudneme. Ve skutečnosti však například majitelé energetických společností zaznamenali rekordní zisky.