Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard

Gaby Khazalová, Daniel Kotecký

Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.

Právě před rokem ministr financí Zbyněk Stanjura Sněmovně skutečně předložil verzi zákona, která navrhla daň z nadměrných zisků zavést až s ročním odkladem, tedy až od roku 2023. Pod zveřejněnou fotografií na svém Facebooku píše: „Nemám žádnou radost z toho, že musíme vést debaty o rušení státních podpor nebo omezování sociálních dávek. Neexistuje však snadná a bezbolestná cesta ze situace, do které nás přivedla vláda laciných populistických hesel…“ Jen rozhodnutí odložit platnost daně z nadměrných zisků státní pokladnu ale připravilo o desítky miliard. Foto Facebook Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura se stále častěji nechává slyšet, že období platnosti takzvané windfall tax je „na zvážení“. Naposledy v úterý na svém twitterovém účtu. Podivné manévrování kolem daně z nadměrných zisků energetických firem a bank se neděje poprvé.

Právě před rokem padlo definitivní rozhodnutí, že daň bude platit až od roku 2023. Krok postrádal logiku, protože energetické firmy vykazovaly rekordní zisky z důvodu stoupajících cen energií právě už v roce 2022.

Čistý zisk největší české korporace, holdingu EPH Daniela Křetínského, se za rok 2022 oproti roku předcházejícímu zvýšil zhruba třikrát, jak skupina oznámila letos v květnu. Spočítali jsme, o kolik peněz stát v důsledku Stanjurova podivného rozhodnutí přišel.

Odklad, který stát připravil o desítky miliard

Z jednání vlády v úterý 18. října loňského roku odcházeli — dle jejich bezprostředních vyjádření do médií — někteří koaliční partneři s přesvědčením o shodě na tom, že windfall tax bude platit již pro rok 2022 — což doporučovala Evropská komise a což zejména odpovídalo reálné situaci. Ministr financí Stanjura to však hned na druhý den dementoval.

Co se stalo mezitím, zda šlo o pouhé nedorozumění či zda ODS změnila názor, nelze s jistotou říci. Jisté ale je, že Stanjura nakonec sněmovně skutečně předložil verzi zákona, která daň navrhla zavést až od roku 2023. A poslanci pak zákon v takovéto podobě na počátku listopadu skutečně schválili.

×
Diskuse

U ODS je to mix zatuchlé ideologie a nedostatku rozhledu a přehledu, co nás navedlo na současnou trudnou trajektorii.

Poprvé se to naplno projevilo u rušení superhrubé mzdy. Bylo to na sklonku covidové pandemie. Státy už dlouho lily do ekonomiky peníze na dluh. To rozhodnutí zachránit celé sektory před krachem prostě padlo a asi bylo správné. Nicméně nemohlo zůstat bez následků. Spousta firem stála, nic se nedělalo, ale peníze dál přitékaly. Money for nothing. Prachy za nic. Inflační prachy...

Trh inflací skutečně zareagoval a to bylo jasné už tehdy, když rušili superhrubou mzdu. A inflace přece naprosto jasně dělá dvě věci -- těch pár stovek nebo tisíc, které dostali zaměstnanci "navíc", během chvilky slupla jako malinu. Takže když premiér v televizi hrdě vyhlašoval, že je rád, že mají lidé v peněženkách víc peněz, a nebyl schopen vidět, že ty peníze řádově rychlejším tempem ztrácejí kupní sílu, bylo to fakt trapné. A inflace zároveň znamená, že státu rychleji porostou výdaje, než příjmy. Protože všechno co bude nakupovat zdraží a státním zaměstnancům a důchodcům budou muset přidávat.

A vtuhle nejnevhodnější chvíli přijdou ODS a populisti s rušením superhrubé mzdy. Její pozitivní efekt byl okamžitě sežrán inflací a díra v příjmech naopak vytvořila démona strukturálního deficitu. Jen za dva roky téhle vlády narostly náklady na dluhovou obsluhu o šedesát miliard korun. ROČNĚ. Politici ovšem nemají ani tušení, do jakých s prominutím sraček nás zatáhli.

S tou mimořádnou daní je to totéž v bledě modrém. Začala válka a nikdo z vedoucích politiků nechápal, jaké to bude mít dopady na trh s energiemi a dopadlo to přesně podle toho.

No a další kolo nepochopení toho, co se děje, můžeme sledovat právě teď v přímém přenosu. Čeští politici začínají hrdinně bojovat proti dotačním závodům, ve kterých bychom jako ti slabší nutně prohráli. Jde samozřejmě hlavně o Německo. Někdo by jim měl říct, že tohle není žádná bitva, ve které by byla naděje na vítězství. Německo nenechá svou ekonomiku padnout a udělá to tak jako tak. Buď otevřeně, nebo skrytě. A nám hrozí, že naše subdodávky pro Německo budou příliš drahé a nahradí je někdo jiný. A zase: jestli nemáme vypadnout ze hry, musíme i my zajistit, že objednávky z Německa budou dál chodit. Musíme podpořit vlastní ekonomiku. Místo toho vláda vyhazuje stamiliardy tu za letadýlka z USA, kterých mají naši evropští spojenci hromady, tu za jiné zbytečnosti...

P.S. A nejhorší je asi ta jejich pýcha. Výkony katastrofální, ale tváří se jako mistři světa.

December 8, 2023 v 20.18
Mimořádné zisky z mimořádných situací

Tzv. daň z mimořádných zisků má platit trvale. Jen je třeba racionálně definovat, co mimořádné zisky jsou. Většinu let se třeba i nic nevybere, ale pokud by došlo k situaci jako s elektřinou, musí automaticky zafungovat.