No fajn. A nedávné zabití čtyř příslušníků jezídské milice YBS v iráckém Sengalu tureckým letectvem bylo v souladu s mezinárodním právem, nebo ne? A ostřelování severosyrských vesnic Turky či vlastně celá ta invaze? Domnívám se, že porušování mezinárodního práva je v této oblasti denním chlebem.

Problémem zabití Sulejmáního je však nevypočitatelnost důsledků, a nejen těch bezprostředních.

Jedna věc je vlažná reakce české diplomacie, popisující pouze realitu, nebo spíše reaguje alibisticky tak, aby sice dala najevo nesouhlas, ale tak, aby se diktátor nezamračil. Tomu se pak evropští politici zdají jako pokrytci, žvanilové a slaboši, ze kterých si nemusí nic dělat. Nebo alespoň takto to prezentuje na mítinzích AKP. Pokud nechce reagovat vláda, měly by se naprosto jasně vyjádřit politické strany, koho v Sýrii považují za teroristy. Těžko smysluplně reagovat, pokud se naši politici odmítají přestat dívat se na dění tureckýma očima.

Nevím, jestli v turečtině existuje přísloví odpovídající našemu "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá." Pokud ale někdo takto zachází s 25% obyvateli země, koleduje si o stále větší problémy. A jaká může být cena za podporu diktátora dějiny ukázaly nejednou.

Zajímavé je též turecké používání pojmu terorista. V Sýrii tento pojem občas používá o ISIS, vždy o YPG či celé SDF, ale nikdy o Al-Kajdě. Koneckonců turecká islamistická armáda v Sýrii se z velké části skládá právě ze skupin, co bojovali za Al-Kajdu. V Turecku už je terorista každý, kdo nedrží ústa a krok.

O právech Kurdů na cokoliv či o tom, co jsou vlastně zač apoisté, lze jistě vést dlouhé diskuze, a je podle mne chyba, že se nevedou. Kdo je a kdo není terorista si pak musí přebrat každý sám. Nejsme turecká provincie, takže u nás se to může.

Turecku jde o vyvolání konfliktu jako prvotní záminky k obsazení Demokratické Sýrie nebo alespoň kurdských částí. Pokud američtí politici kolem Trumpa ho neumravní, bude napětí postupně stupňovat až k otevřenému konfliktu. Další věcí je reakce syrského režimu či jeho ruských a íránských patronů, kteří případné rozhoření otevřeného konfliktu jistě využijí.

Od letoška máme ve firmě možnost mít stravenkovou kartu, kde mi místo papírových kuponů nahrají peníze v dané hodnotě, a tou pak lze platit skoro všude, kde brali kupony. Platím s ní, dokud na ní něco je. Tady rozhodně nehrozí, že by nějaký kupón propadl.