Vítězství Andreje Babiše je sice nejpravděpodobnějším výsledkem nadcházejících parlamentních voleb, ale nemyslím si, že jednoznačně nutným. Trump už zamíchal kanadskými volbami, a nutnost reagovat na jeho "nápady" může zamíchat kartami i u nás. Oranžovou tsunami také nevyvolala genialita lídrů ČSSD, ale "malý a velký panák". Parafrází jednoho výroku Vladimíra Iljiče - je tu někdo, kdo může porazit Andreja Babiše, a to Andrej Babiš sám.
Komentáře k výsledkům prvního kola voleb ve Francii se mi zdály svým očekáváním drtivého vítězství lepenovců nesmyslné, protože levice a makronovci měli dohromady podstatně víc hlasů. Otázkou bylo pouze, zda se dohodnou politici těchto bloků, a zda vzájemnou podporu budou podporovat i jejich voliči. Čekal jsem, že lepenovci sice vyhrají, ale jen těsně, a levice i makronovci budou mít jen o trochu míň. Podle odhadů lepenovci snad ani nevyhrají. Chápu, že výsledek byl nepředvídatelný, ale říkat tomu nečekané překvapení.
Jiná věc pochopitelně je, co z takového rozložení parlamentu vzejde.
Co se změnilo tím, že přibyly tři státy uznávající nezávislost palestinského státu? No nic. Žádný fakticky neexistuje a Hamás a jeho íránští patroni nic takového nedovolí, protože současná situace jim plně vyhovuje. V podstatě se jedná o stav, kterého se snažili akcí Hamásu dosáhnout. Někteří aktéři možná uleví svému svědomí, ale pomůže to nějak reálně Palestincům?
Izrael mohl problém Hamásu v Gaze vyřešit za pár dní. Nepochybně na to má prostředky. To by se ale mrtví nepočítali jen v desetitisících. Mohl také reagovat symbolicky, ale to by se záhy Hamás, Hizballáh a dalších několik tamních teroristických organizací začaly předhánět, kdo je větší podporovatel Palestinců. Dobře to iránští ajatolláhové vymysleli, použít naše humanitární cítění jako zbraň proti nám samým.
Pokud už Mezinárodní trestní soud chtěl obžalovat představitele Izraele, měl podobně obžalovat i představitele Íránu, ne jejich teroristické vykonavatele.
Doporučuji si přečíst knihu Říše a pět králů, kterou napsal před pár lety Bernard-Henri Lévy. Nastává už naplnění jeho obav? Někdy je nutno přestat myslet srdcem, pokud chceme hledat řešení, která mohou fungovat, místo snů.
Gazu do značné míry živí Izrael. Pokud by chtěl skutečně uskutečnit genocidu, stačilo by jediné. Zastavit přísun potravin do Gazy. čekat a maximálně odpovídat ostřelováním míst, odkud na něho létají z Gazy rakety.
Palestinců je mi líto, ale nejdříve potřebují pochopit, že pokud má být Palestina free, musí přestat chtít zničit Izrael, ale naopak využít toho, že existuje. Nakonec 20 procent obyvatel Izraele jsou Arabové. Pod vládou Hamásu či dalších teroristů však nebudou svobodní nikdy, i kdyby se podařilo zahnat všechny Židy do moře.
Má česká demokracie ještě nějakou naději? Hlas pro vznik Občanského fóra 2029
Jakub Patočka
Vítězství Andreje Babiše je sice nejpravděpodobnějším výsledkem nadcházejících parlamentních voleb, ale nemyslím si, že jednoznačně nutným. Trump už zamíchal kanadskými volbami, a nutnost reagovat na jeho "nápady" může zamíchat kartami i u nás. Oranžovou tsunami také nevyvolala genialita lídrů ČSSD, ale "malý a velký panák". Parafrází jednoho výroku Vladimíra Iljiče - je tu někdo, kdo může porazit Andreja Babiše, a to Andrej Babiš sám.
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Petra Dvořáková
Komentáře k výsledkům prvního kola voleb ve Francii se mi zdály svým očekáváním drtivého vítězství lepenovců nesmyslné, protože levice a makronovci měli dohromady podstatně víc hlasů. Otázkou bylo pouze, zda se dohodnou politici těchto bloků, a zda vzájemnou podporu budou podporovat i jejich voliči. Čekal jsem, že lepenovci sice vyhrají, ale jen těsně, a levice i makronovci budou mít jen o trochu míň. Podle odhadů lepenovci snad ani nevyhrají. Chápu, že výsledek byl nepředvídatelný, ale říkat tomu nečekané překvapení.
Jiná věc pochopitelně je, co z takového rozložení parlamentu vzejde.
„Nezapomněli jsme na vás. Nejste sami“. Palestinu jako stát uznají další země
Petr Jedlička
Co se změnilo tím, že přibyly tři státy uznávající nezávislost palestinského státu? No nic. Žádný fakticky neexistuje a Hamás a jeho íránští patroni nic takového nedovolí, protože současná situace jim plně vyhovuje. V podstatě se jedná o stav, kterého se snažili akcí Hamásu dosáhnout. Někteří aktéři možná uleví svému svědomí, ale pomůže to nějak reálně Palestincům?
Kritikou Mezinárodního trestního soudu Petr Fiala ztrapnil sebe i svou zem
Jakub Patočka
Izrael mohl problém Hamásu v Gaze vyřešit za pár dní. Nepochybně na to má prostředky. To by se ale mrtví nepočítali jen v desetitisících. Mohl také reagovat symbolicky, ale to by se záhy Hamás, Hizballáh a dalších několik tamních teroristických organizací začaly předhánět, kdo je větší podporovatel Palestinců. Dobře to iránští ajatolláhové vymysleli, použít naše humanitární cítění jako zbraň proti nám samým.
Pokud už Mezinárodní trestní soud chtěl obžalovat představitele Izraele, měl podobně obžalovat i představitele Íránu, ne jejich teroristické vykonavatele.
Doporučuji si přečíst knihu Říše a pět králů, kterou napsal před pár lety Bernard-Henri Lévy. Nastává už naplnění jeho obav? Někdy je nutno přestat myslet srdcem, pokud chceme hledat řešení, která mohou fungovat, místo snů.
Svět se dívá jinam
Naďa Johanisová
Gazu do značné míry živí Izrael. Pokud by chtěl skutečně uskutečnit genocidu, stačilo by jediné. Zastavit přísun potravin do Gazy. čekat a maximálně odpovídat ostřelováním míst, odkud na něho létají z Gazy rakety.
Palestinců je mi líto, ale nejdříve potřebují pochopit, že pokud má být Palestina free, musí přestat chtít zničit Izrael, ale naopak využít toho, že existuje. Nakonec 20 procent obyvatel Izraele jsou Arabové. Pod vládou Hamásu či dalších teroristů však nebudou svobodní nikdy, i kdyby se podařilo zahnat všechny Židy do moře.