Středa 17. července 2024 se zapíše do dějin jako den, kdy vláda Petra Fialy prokázala absolutní nekompetentnost v oblasti energetiky. Napsala tím další kapitolu budoucí tragédie skryté pod názvem „stavba nových bloků jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně“. Zároveň podlehla tlaku médií ovládaných oligarchy z energetického sektoru a odložila rozhodování o přijetí opatření, která by naši energetiku konečně pomohla posunout do jednadvacátého století.

Většinu médií zaujala „pohádka“ vyprávěná vládními činiteli, kteří oznámili, že největší historickou investici v dějinách České republiky svěří korejské firmě Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). Tato firma přitom disponuje nulovými zkušenostmi se stavbou jaderných elektráren ve specifických evropských podmínkách, navrch jí nabízený reaktor APR1000 ještě nikdy nestavěla.

Aby toho nebylo málo, je stejná firma ve sporu s americkým Westinghousem ohledně duševního vlastnictví některých Korejci využívaných technologií. Bezstarostná radost tak představitelům české vlády vydržela jen asi hodinu, než americká jaderná korporace oznámila, že se bude soudně bránit proti využívání některých technologií KHNP v Evropě.

Skutečnost, že se jedná v podstatě o korejskou korporátní pohádku o dvou nových blocích v jaderné elektrárně v Dukovanech dokládá fakt, že se hned od začátku mystifikuje o ceně. Premiér Fiala s ministrem průmyslu a obchodu Síkelou na tiskové konferenci tvrdili, že cena jednoho dukovanského reaktoru vyjde na dvě stě miliard korun.

Tuhle informaci vyvrátila o pár minut později samotná KHNP ve své tiskové zprávě, podle které je dvě stě miliard jen odhad vlády a na konečné ceně se teprve musí dohodnout. Navíc vládou prezentovaná cena podle všeho nezahrnuje financování celého projektu, což v konečném důsledku může být většinová položka finálního rozpočtu.

Reálná cena tak bude přinejmenším trojnásobná, a to v případě, že budeme mít štěstí. Pravděpodobně se bude jednat o vícenásobek. Před veřejností by však reálná cena nebyla obhajitelná, proto Fialova vláda stejně jako všechny vlády, které se v posledních dvou dekádách rozhodly pustit do jaderného projektu, od začátku cíleně mystifikuje veřejnost a lže.

Vědí v Koreji o neschopnosti českého státu?

V Deníku Referendum už od roku 2016 pravidelně píšu, proč je takřka nepředstavitelné, aby se u nás ještě někdy stavěl jaderný blok. Proto hlavní argumenty shrnu jen krátce. Všechny stavby jaderných bloků v Evropě v poslední době mají společné enormní předražení a zpoždění výstavby. Cena elektřiny z jádra stoupá a podle odhadů bank bude růst i v budoucnu, což by u nás mohlo vyvolat sociální otřesy.

Dosud není, a nejspíš ani nikdy nebude, uspokojivě vyřešená otázka nakládání s jadernými odpady. Navíc, jak ukazuje i válka na Ukrajině, jaderné elektrárny jsou v nejisté bezpečnostní situaci hrozbou. Tolik omílanou energetickou soběstačnost nové bloky Dukovan nepřinesou, protože i nadále budeme závislí na dovozu jaderného paliva ze zahraničí.

Dnes bych ale chtěl přidat tři další klíčové argumenty, o kterých se v naší debatě o Dukovanech mluví příliš málo.

Náš stát není na stavbu jaderných elektráren připravený po infrastrukturní stránce. Na ministerstvu dopravy leží už přes deset let dokument s názvem „Příprava opatření na dopravní infrastruktuře využitelných pro přepravu nadrozměrných a těžkých komponent nezbytných pro realizaci nových jaderných zdrojů v lokalitě Temelín a Dukovany“.

Dokument obsahuje desítky úprav mostů, rozšiřování silnic, nových obchvatů měst i opatření na splavnost řek, které musí stát realizovat, aby bylo možné klíčové komponenty pro stavbu elektrárny do místa vůbec dopravit. Možná by někdo Korejcům mohl přiblížit, jak dlouho u nás trvá podobné stavby realizovat — a novináři by se měli začít seriózně ptát, jestli do roku 2029, kdy má údajně začít stavba, tohle vše vláda stihne realizovat.

Stačí jen vzpomenout, jak dlouho trvalo státu odstranění nelegálních billboardů, které se nepodařilo mimo jiné kvůli nedostatku úředníků. A tady jsme u druhého klíčového argumentu. Babiš i Fiala se rádi předhánějí v tom, kolik úředníků vyhodí a jak údajně zefektivní státní správu.

Nikdo z nich ale neřekne, že pokud má tento stát zvládnout stavbu jaderné elektrárny, včetně rychlého průběhu všech povolovacích řízení a účinného dohledu nad celou stavbou, bude muset úředníků výrazně přibýt. A to jak na úrovni státních institucí, tak přímo v místě stavby. Představa, že náš stát v dnešní podobě, rozbouraný lety neoliberální politiky, zvládne ukočírovat výstavbu jaderných bloků, je směšná. I na to by se novináři měli začít Fialovy vlády ptát.

A nakonec třetím důležitým argumentem je, zda bude dostatek vody na chlazení reaktorů, a to zejména v případě souběžného provozu současných i nových dukovanských reaktorů. Řeka Jihlava, z níž Dukovany čerpají vodu, nepatří k veletokům a vzhledem k postupu klimatické krize je pravděpodobné, že v ní nebude v příští dekádě dostatek vody. I na tento problém je namístě se vlády ptát.

Vláda podlehla uhlobaronům

Je příznačné, že ve stejný den kdy se vláda rozhodla vyprávět veřejnosti korejskou pohádku, rozhodla také o odložení politik, které by potenciálně mohly posunout naší energetiku do jednadvacátého století. Na svém jednání totiž měla také projednat tři klíčové dokumenty, které se zabývaly koncem uhlí v roce 2033 a také rozvojem obnovitelné energie.

Pravdou je, že ani energetická koncepce ani strategie rozvoje energetiky a klimatických opatření nenabízí skutečnou odpověď na problémy způsobené klimatickou krizí. Tyto dokumenty totiž stojí hodně na fantasmagorickém rozvoji jaderné energie a podceňují potenciál obnovitelných zdrojů, které už dnes patří k nejlevnějším a nejdostupnějším alternativám komerční energetiky.

Ráno před jednáním vlády však oligarchy vlastněná média zasypala veřejný prostor cílenými útoky na vládu kvůli schvalování právě těchto dokumentů. Největší roli v tom tradičně měl Blesk a média ze stáje Daniela Křetínského. Skoro jako kdyby právě majitel největší tuzemské energetické firmy EPH mohl přijetím takovýchto politik něco ztratit.

Fiala sám přiznal, že mediální tlak byl klíčový k odložení projednávání strategických dokumentů. Zajímavé je, že liberální politici, novináři a občanští aktivisté nebijí na poplach, když tu oligarchové v čele s Danielem Křetínským cíleným útokem donutili vládu neprojednávat dokumenty, které by mohly poškodit jejich byznys.

Namísto toho vidíme všude poplácávání po ramenou, jak jsme skvěle zvolili firmu na stavbu nejnesmyslnějšího projektu současné vlády a vidíme přetahovanou mezi Síkelou, představiteli ODS a Karlem Havlíčkem, kdo vlastně za tento údajný úspěch může. Nicméně je jasné, že tato pilulka postupně zhořkne a na konci uvidíme, jak si budou tito pánové naopak předhazovat, kdo způsobil pohromu, která se na nás v podobě projektu nových bloků v Dukovanech valí.

Bylo by to úsměvné a člověk by si k tomu mohl vzít popcorn a celé té šarádě se smát. Bohužel kvůli tomuto kolektivnímu šílenství ztratíme důležité roky potřebné k uskutečnění rychlé transformace energetiky na obnovitelné zdroje, pro které nám budou chybět desítky až stovky miliard utopených v Dukovanech. Teprve potom se ukáže, jak obrovskou nekompetentnost jsme 17. července zažili, a to jak od Fialovy vlády, tak od opozice.