Drastické epizody sucha a vysoké teploty způsobené klimatickou krizí nemají dopady pouze na zemědělství a lesy, ale ovlivňují také chod energetiky. Ohrožují chlazení u jaderných a uhelných elektráren, snižují výkony vodních a bioplynových zdrojů. Nejlépe jsou na tom větrné, sluneční a plynové zdroje. I těm však do budoucna hrozí problémy.

V ostatních evropských státech dlouhé epizody sucha představují pro energetiku výrazné problémy. Sousední Polsko muselo v posledních letech několikrát omezovat provoz u své rozsáhlé flotily uhelných bloků, zejména kvůli nedostatku vody v řekách. Vysoké letní teploty pravidelně působí problémy i ve Francii, Belgii, Německu či Švýcarsku, kde provozovatelé museli již několikrát přistoupit k vynuceným odstávkám jaderných i uhelných bloků.

I v České republice je voda významným faktorem pro stabilitu energetiky. Jen v roce 2017 provozovatelé elektráren odebrali či jinak zpracovali 680 milionů metrů krychlových vody, což činí přibližně osmačtyřicetiprocentní podíl mezi všemi odběrateli. Pro srovnání: spotřeba elektráren je vyšší, než kolik činí odběr všech zákazníků připojených k vodovodní síti.

Provozovatelé přes osmdesát procent vody vrátí zpátky do řek, nicméně dostatek vody je klíčový pro chlazení a pohon turbín zejména u jaderných a uhelných elektráren. Přesto je ale energetika v České republice na dlouhé epizody sucha připravená mnohem lépe, než je tomu u jiných států Evropské unie.

Velké elektrárny v České republice totiž využívají uzavřený cyklus, kdy voda obíhá po elektrárně a její chlazení zajišťují chladicí věže. V tomto režimu stačí doplňovat vodu, která se odpaří. Náročnost na spotřebu je tedy výrazně nižší než u průtokového chlazení, které právě způsobuje problémy u elektráren v Německu nebo Francii.

Navíc většina velkých elektráren, které jsou schopné spotřebovat průtok menší řeky, je totiž napojená na největší vodní toky, jako jsou Vltava, Labe či Ohře. Pokud by vyschly takovéto řeky, měli bychom jiné problémy, vedle kterých by black-out vypadal jako drobná obtíž. I přesto ale do budoucna může sucho a vysoká teplota vzduchu českou energetiku ohrozit, zejména pokud se vyplní nejčernější předpoklady meteorologů a hydrologů.

Obavy u nových bloků Dukovan

Největší problémy může sucho napáchat u jaderných elektráren, které jsou ze všech zdrojů největšími konzumenty vody. Při jejich chlazení je totiž potřeba odvést větší množství tepla než u jiných elektráren. Navíc elektrárny vodu do řek vracejí a v případě její příliš vysoké teploty mohou ohrozit ekosystémy.

U současných bloků problém není. Jak Temelín, tak Dukovany jsou napájeny přehradami, konkrétně Hněvkovicemi ležícími na Vltavě a Mohelnem na řece Jihlavě, které by i podle hydrologických predikcí měly mít dostatek vody po celou dobu jejich současné životnosti.

Rizikové jsou však případné nové bloky Dukovan, o jejichž stavbě energetická společnost ČEZ tvrdí, že ji připravuje. Zejména pak v případě souběžného provozu nových bloků a těch stávajících. Jaderný expert ČVUT Radek Škoda Deníku Referendum řekl, že pokud se neodstaví současné reaktory, suchu spuštění nových zkomplikuje.