Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš opakovaně do médií lžou o finální ceně nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, který podle nich bude stát maximálně sto šedesát miliard. Usvědčuje je návrh usnesení vlády k financování nových jaderných zdrojů v České republice, které vypracovalo samo Havlíčkovo ministerstvo.

V usnesení, které by vláda měla schvalovat v průběhu července, ministerstvo konkrétně stanovuje výši státní půjčky pro ČEZ na šesti a půl miliard eur. Havlíček zároveň do médií říká, že stát energetické firmě půjčí maximálně sedmdesát procent ceny stavby. Při jednoduchém výpočtu se ukazuje, že by stát měl poskytnout půjčku ve výši až sto pětasedmdesáti miliard korun, přičemž finální cena by pak přesahovala čtvrt bilionu.

Tedy o sto miliard víc, než tvrdí do médií. Možná i z toho důvodu se Havlíček návrh usnesení vlády snaží utajit a schválně jej neposlal do vládního informačního systému eKlep, aby se k němu nedostala veřejnost.

Stejně tak nechce zveřejnit smlouvy s ČEZ. Kdo by veřejně přiznával, že lže. Deník Referendum má však, stejně jako i jiné redakce, návrh vládního usnesení k dispozici.

Ze zkušeností ze všech staveb nových bloků jaderných elektráren v Evropě vychází, že i cena dvou set padesáti miliard korun je přehnaně optimistická. Jak ve své detailní analýze pro server Obnovitelně dokládá energetický expert Oldřich Sklenář, při zohlednění zkušeností z Finska, Francie, Británie nebo Maďarska se reálná cena dá odhadovat až kolem 350 miliard korun, což je přibližně čtvrtina ročního rozpočtu České republiky.

Návrh usnesení vlády také odhaduje garantované ceny elektřiny a falešně se snaží vzbudit představu, že investovat do nového bloku se pozitivně promítne do snížení cen elektřiny. Z hlediska provozních nákladů počítá vládní model s tím, že výkyvy v cenách elektřiny z Dukovan se promítnou do účtů za elektřinu pro všechny obyvatele České republiky.

Pokud bude cena garantovaná státem vyšší než cena na burzách, doplatí rozdíl spotřebitelé v rámci regulované složky ceny elektřiny. Pokud bude garantovaná cena nižší, zákazníci budou za elektřinu platit méně. Možná to někomu zní jako fér byznys, reálně jde ale o sociální hrozbu nebývalých rozměrů.

Vládní usnesení totiž udává garantované výkupní ceny mezi padesáti a šedesáti eury za megawatt hodinu, přičemž tato čísla pochází z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky z ledna 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, zřejmě z křišťálové koule, že okolo roku 2040 bude cena elektřiny kolem jednadevadesáti eur za megawatt hodinu, a tudíž se celý projekt vyplatí.

Jedná se ovšem o úplně nereálná čísla, která neodpovídají výpočtům expertů. Ekonom Jan Ondřich garantovanou cenu spočítal na necelých sto čtyřicet eur za megawatt hodinu, podle banky Lazard bude minimální cena kolem sto šesti eur za megawatt hodinu. Ani výpočty expertního týmu Pirátů se nedostaly pod sto eur.

Takové ceny jsou v souladu také se zkušenostmi ze zahraničí. Například u stavby britské atomové elektrárny Hinkley Point C počítá Johnsonova vláda s garantovanými cenami elektřiny přesahujícími sto eur za megawatt hodinu.

Přeloženo do srozumitelného jazyka, nové bloky jaderných elektráren výrazně prodraží elektřinu. Ve Velké Británii i v České republice. Havlíček s Benešem se snaží celý proces schvalování financování nového bloku Dukovan utajit také proto, že sami moc dobře vědí, jak obrovské sociální problémy celá investice způsobí. A aby mohli i nadále lhát do médií, že se celý projekt finančně vyplatí.