Vláda v řešení sucha selhává, shodují se odborníci, ekologové i opozice

Radek Kubala

Vláda o suchu hodně mluví, ve skutečnosti však jeho dopady příliš neřeší, shoduje se opozice i experti. Ministerstva při řešení postupují pomalu, nejednotně, a neřídí se ani vlastními koncepčními strategiemi.

Českou republiku trápí nejhorší sucho za posledních pět set let. Vláda Andreje Babiše podle opozice, ekologů i řady vědců účinný boj proti němu zatím hlavně předstírá. Foto: Česká televize.

Chaotický a nekoncepční postup, průtahy u klíčových zákonů, betonování a přehrady místo obnovy krajiny. Vláda podle expertů i opozičních poslanců o boji se suchem pouze mluví, klíčové změny ale blokuje a v řešení provázaných problémů způsobených suchem postupuje nekoncepčně. Neřeší přitom důsledně ani systémové příčiny vysychání české krajiny, mezi než patří rozvrácené klima i důsledky průmyslového zemědělství.

Podle meteorologů nás letos čeká již několikátým rokem v řadě opět sucho. To letošní přitom má být nejhorší za posledních pět set let. V podobě sněhu spadlo přes zimu třikrát méně vody než loni, podzemní voda tak chybí a některé řeky mají již v těchto dnech průtoky, jaké jsou jindy běžné až v letních měsících.

Vláda prohlašuje, že řešení sucha považuje za svoji prioritu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) minulý týden na zvláštní tiskové konferenci prohlašoval, že udělá pro ochranu před suchem vše. I tak máme podle něj pro letošní rok počítat s tím, že do některých míst bude potřeba dodávat pitnou vodu v cisternách.

Za vzletnými slovy o boji proti suchu se však podle expertů schovává nekoncepční postup. Ten podle nich navíc spíše než těm nejzranitelnějším — jako jsou drobní zemědělci — vychází vstříc velkým stavebním a zemědělským firmám.

Ministerstva nespolupracují, vláda postupuje chaoticky

Vláda se při řešení sucha má řídit zejména dvěma strategiemi: Moderní strategií adaptace na změny klimatu a Koncepcí ochrany před následky sucha. Obě schválil ještě kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). V druhém případě jde o vůbec první souhrnnou strategii proti suchu v historii země,

Ministerstvo životního prostředí současně jako svůj poradní odborný orgán ustavilo takzvanou „Národní koalici pro boj se suchem“. Jde o panel odborníků a zástupců různých vládních úřadů a agentur, který má s vládou konzultovat opatření a řešit primárně zajištění dodávek pitné vody. „Za posledních pět let dosáhly celkové investice našeho ministerstva, ale i Ministerstva zemědělství do opatření spojených se suchem téměř čtyřicet miliard korun,“ řekl Deníku Referendum Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva.

Podle opozice je to ovšem málo a neodpovídá to rozsahu problému. Předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka je přesvědčen, že pro efektivní řešení by měl stát vynakládat minimálně trojnásobné prostředky. „Chybí větší finanční prostředky na realizaci pozemkových úprav, vytváření remízků, mokřadů či malých rybníků. Přestože rozpočet roste, tak ohledně řešení sucha se toho stále víc namluví, než udělá,“ soudí Jurečka.

×
Diskuse
JK
May 6, 2020 v 19.25

"...představitelé opozice však další betonování krajiny odmítají."

Zatímco když byli u vlády, dělali co? A jestli/až se k vládě znovu dostanou, budou dělat co? A kdy se jich na tenhle rozpor budou ptát (aspoň někteří) novináři stejně důsledně jako dnes kritizují vládu?

Souhlasím pane Kalousi.

Že by se s nástupem opozice, teď u DR tak oblíbené, něco změnilo, tomu věřím stejně jako že se dá létat na koštěti.

Mokřady a remízky nevynášejí a navíc na ně nedostanete žádné dotace.

Chtělo by to, aby se všichni ti drobní majitelé půdy, kteří ji nyní pronajímají průmyslovým zemědělcům, vrátili k jejímu obdělávání a zušlechťování coby dobří drobní hospodáři, kteří ke své půdě mají vztah.

Jenže ta tradice umřela a nic takového se nestane.

Nezbývá než prosadit ekologické hospodaření a vzhkled krajiny zákony a změnit celý dotační systém.

Jenomže to jde proti zájmům velkých peněz.

Takže nezbývá než se pohodlně usadit, koupit nějaké dobroty, a dívat se, jak jde všechno do háje ...

P.S. A samozřejmě by to znamenalo zvýšení nákladů na produkci potravin a tím pádem i zvýšení jejich ceny. V tržně otevřeném prostředí bez hranic, kde není možné použít celní ochranu, by to tedy znamenalo buď tržní likvidaci, nebo další dotace, které by ekologické potraviny udržely konkurenceschopné vůči průmyslové zemědělské produkci.

Ha ha ha.

Anebo by lidé opravdu začali hledět nejen na cenu.

Ha ha ha ha ha.

:-((

Zdá se mi, pane Morbicere, že se (finančně) udržitelné ekologické hospodaření (financované svojí produkcí a ne dotacemi) dostává do rozporu s otevřenými hranicemi - tedy s ekonomickou globalizací.

Mohou tedy existovat "liberální Zelení", nebo jde o protimluv?

Nevím, pane Nusharte.

Spolupráce na mezinárodní úrovni je nezbytná, ale ...

Vlastně ani nevím, jestli ta otázka příliš nezjednodušuje.