Mohla byste v krátkosti popsat historii sporu o těžbu štěrkopísku u Uherského Ostrohu?

Celý spor začal už v roce 2004. Už tehdy předkladatelé návrhu, firma České štěrkopísky, věděla, že se pohybuje v citlivé oblasti. Předložili žádost o stanovení dobývacího prostoru v lokalitě u Uherského Ostrohu. Jen několik stovek metrů od vodního zdroje, odkud místní obce čerpají vodu až pro sto čtyřicet tisíc lidí z Hodonínska a Uherskohradišťska. Protože věděli, že Jihomoravský kraj by jim bezpochyby vydal nesouhlasné stanovisko, zkoušeli to jinde.

Když zjistili, že ani Zlínský kraj jim souhlasné stanovisko nedá, poslali žádost k územnímu odboru ministerstva životního prostředí v Olomouci. Všechny posudky tehdy končily záporným vyjádřením, právě kvůli ohrožení vodního zdroje. V roce 2010 podali žádost přímo na ministerstvo životního prostředí, přičemž o dva roky později ji upravili.

Najednou se z žádosti o těžbu čtyři sta tisíc tun štěrkopísku ročně stalo dvě stě tisíc tun ročně. Kvůli tomu začal proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), které dostali na starost jiní údajní experti a posléze i nový ministr Richard Brabec (ANO).

V roce 2015 těžba překvapivě získala kladné stanovisko. Firma si zažádala u Báňského úřad o stanovení dobývacího prostoru, které i přes naše odvolání dopadlo kladně. Nicméně kvůli suchu lidé začali vnímat, že voda je základní životní potřeba. Hlavně starostům začíná docházet, že vodu budou muset lidem nějak zajistit.

Projevy sucha vidíme každodenně, i přes současné deštivé období se stavy podzemních vod nezlepšují, lidé mají prázdné studny. Přitom zásobování vodou v našem regionu je postavené na dostatečném množství podzemní vody. Jakékoliv znečištění bude půl okresu stát neplánované odstávky. Tohle přesně si lidé i starostové začali uvědomovat. A proto se bouří.

Jaká je nálada mezi starosty a starostkami? Kolik z nich je proti těžbě a kdo jí naopak podporuje?

Neznám žádného, který by byl pro těžbu. Šestaosmdesát obcí se aktivně staví na odpor, velká část z nich už nesouhlas vyjádřila v roce 2014 a opakovaně v dalších letech. Není ani nikdo, kdo by se stavěl neutrálně a říkal, že uvidíme, co se v případě těžby stane. Rozumíte, situace se suchem je natolik špatná, že jsme museli v posledních deseti letech zavést nové vodovody právě k zmiňovanému zdroji vody u Uherského Ostrohu.

Proč budete protestovat právě nyní, když spor trvá již několik let?

Spousta správních řízení již je ukončena ve prospěch těžařů. Jako například již zmiňovaný proces EIA, ke kterému jsme všichni měli výhrady a posléze požádali o jeho přezkoumání. Žadatel si u Báňského úřadu požádal o stanovení dobývacího prostoru, to opět dopadlo kladně.

V současnosti jim chybí už jenom povolení těžby od stejného úřadu, což už není složitý proces. Skoro se tak dá říct, že začátek těžby je před námi.

Až po loňském rozhodnutí Báňského úřadu jsme poprvé dostali možnost se odvolat, čehož jsme samozřejmě využili. Odvolalo se osm desítek obcí, místní spolky ale i místní vodovody a kanalizace. Doložili jsme jednoznačné důkazy, že riziko ohrožení vody je obrovské.

Na naši stranu se postavila i Česká geologická služba, jejíž stanovisko bylo v náš prospěch. Žádali jsme ministerstvo životního prostředí o přehodnocení celého procesu, apelovali jsme přímo na ministra Brabce. Dokonce o přehodnocení požádal i Báňský úřad, což je málo vídaná věc.

Richard Brabec se ale na konci loňského roku postavil za své úředníky s tím, že v roce 2015 při posuzování postupovali dobře a nová stanoviska má uvážit v rozhodnutí Báňský úřad. Nicméně ti nám vzkázali, že oni chrání jen ložisková území a nerosty, přičemž jsou vázaní rozhodnutím ministerstva. Ministerstvo životního prostředí ale říká, že vše je v pořádku.

Pro nás je tohle nepřijatelné. Očekávali jsme, že ministerstvo bude chránit veřejný zájem. Sami lidi na nás začali tlačit a říkat nám, proč se nebráníme víc. Nabízeli nám pomoc.

Už loni se lidé z místních spolků domlouvali, že by uspořádali výjezd do Prahy před ministerstva zemědělství a životního prostředí. Nakonec to ale dopadlo tak, že vznikl velký koordinační spolek Za vodu, kde jsou občané, starostové i místní politici.

Dohodli jsme se, že musíme zorganizovat protestní pochod. Původně jsme ho chtěli uspořádat už dříve, na Den Země nebo Den vody, ale přišla pandemie. V momentě rozvolnění podmínek jsme se znova sešli, stanovili termín a v sobotu jdeme do toho.

Kolik očekáváte lidí?

Vycházíme ze tří míst, konkrétně z Veselí nad Moravou, Uherského Ostrohu a Moravského Písku. Sejdeme se společně u zmiňovaného vodního zdroje a místa těžby. Udělali jsme to tak právě proto, že v době organizování byl počet lidí na veřejném shromáždění omezený na tři sta.

Nicméně zájem je obrovský a lidi říkají, že půjdou i když bude pršet. Při přijatelném počasí jsem přesvědčena, že kolem tisíce se nás tam sejde. Možná víc, kdo ví. Mě totiž překvapilo, jak tu kauzu sledují i jiné obce, kterých se ta těžba netýká. Sami totiž začínají vnímat, že mají kvůli suchu problémy se zásobováním vody.

Četl jsem vyjádření ministra Brabce pro Aktuálně, kde říkal, že ve skutečnosti stojí na vaší straně. Nicméně dodal, že nemůže ovlivnit rozhodnutí úředníků a expertů, kteří celý případ posuzovali v rámci procesu EIA. Co říkáte na jeho argumenty?

Alibismus. Vždy se dá něco dělat. Samozřejmě, zákon zakazuje měnit stanovisko EIA, pokud předkladatel nezmění záměr. Chybou toho zákona je, že přehodnocení neumožňuje ani v případě, kdy se změní přírodní poměry.

V případě našeho regionu ovlivněného suchem se nebavíme o malé změně, nedostatek vody je mnohem výraznější než před pěti lety. Pokud má tedy pan Brabec o nás takovou starost, proč nenavrhne změnu zákona? Doplnění paragrafu, že stanovisko EIA lze přehodnotit i v případě výrazných změn v přírodním prostředí. Obyčejný alibismus z jeho strany, nic jiného.

Těžařská firma České štěrkopísky v pondělí vydala tiskovou zprávu, podle které vyvoláváte uměly spor pro vlastní politické cíle. Odkazují se na posudky expertů, kde se píše, že těžba posílí vodárenské jímání a kvalitu vody neohrozí. Co říkáte na jejich argumenty?

Oni kolem sebe šíří jeden mýtus za druhým. Jejich podklady nejsou vůbec odborné. Dokonce tvrdí, že nám vadí jenom oni a těžba jiné společnosti by nám nevadila.

Absolutně není pravdou, že jejich projekt je jakkoliv vodárensky využitelný. Přitom je úplně logické, že nemůžete těžit pár set metrů od takto důležitého zdroje vody. To vám podepíše každý hydrolog. Už dneska musíme podzemní vodu čistit od železa a manganu, teď nám tam doputuje úplně nové znečištění.

Co budete dělat dál, pokud protest nezabere?

Podáváme správní žalobu na rozhodnutí Báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru s žádostí o odkladný účinek, aby v mezičase nezačala těžba. Sbíráme podklady a hledáme cestu, jak si zaplatit právníky. Správní žaloba není totiž nic levného, ale snad už jsme to vyřešili.

Žalob bude hned několik. Podávat ji budou samostatně starostové, vodovody a kanalizace i Jihomoravský kraj. Když už tohle slyšíte, kdo všechno se chce právně bránit, tak vidíte velikost toho odporu.

Stejně tak připravujeme argumenty do posledního řízení o povolení těžby. Pokud si tu těžbu prosadí, tak já budu chtít mít jasno, kdo a odkud nám vodu dovede. Protože ani Jihomoravský kraj to nedokáže, tolik zdrojů pitné vody nemá. Už nyní je odkázaný na zdroje ležící mimo kraj, na Březovou ležící na Pardubicku a vodní nádrž Vír na Vysočině.

Budou i další protesty?

Nevylučuju je. Iniciativy se totiž chopil sami občané prostřednictvím spolků, za které já nemluvím. Jsem s nimi v kontaktu a i z jejich reakcí mi je jasné, že mají o celý případ velký zájem. Je tudíž dost možné, že další protesty budou, i když je nebudeme organizovat my jako starostové a starostky.

RADEK KUBALA