↗

Zosobněním pokrytectví české klimatické politiky je ministr životního prostředí Richard Brabec, který o ochraně klimatu či přírody dovede krásně mluvit, ale pokud jde o výsledky, sedí u prázdného stolu. Foto FB Richard Brabec

Nově vzniklý spolek Klimatická žaloba v pondělí oznámil svůj plán zažalovat stát kvůli tomu, že neřeší příčiny a dopady klimatické krize. Jeho představitelům vadí, že vláda nenaplňuje ústavou garantovaná práva na příznivé životní prostředí a budoucnost, stejně jako že nesnižuje dostatečně rychle emise skleníkových plynů a neplní své mezinárodní závazky. Podle právníků mají šanci na úspěch.

Mezi členy spolku, který vznikl na podzim loňského roku, jsou lékaři, právníci, zemědělci, programátoři či vědci. Sdružuje je to, že se cítí být poškození nedostatečným úsilím státních institucí v boji s klimatickou krizí.

„Česká republika má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v Evropské unii a opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Emise se u nás v posledních několika letech dokonce mírně zvýšily. Je potřeba výrazně zvýšit ambice v oblasti snižování emisí a zavést opatření, která zajistí potřebné tempo transformace hospodářství na klimaticky neutrální,” uvádí Jakub Zamouřil, člen rady spolku Klimatická žaloba.

Ve spolku je podle něj i mnoho mladých lidí, podle kterých vláda nečinností vytváří hrozbu pro jejich budoucnost a právo na příznivé životní prostředí, které vyplývá z Ústavy. Kromě ústavních zákonů se spolek odvolává také na mezinárodní dohody, konkrétně na Pařížskou dohodu a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod.

„Česká republika navíc neplní svůj mezinárodní závazek poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc. Státy k tomuto účelu založily takzvaný Zelený klimatický fond sloužící k pomoci rozvojovým zemím snížit emisní náročnost jejich ekonomik a adaptovat se na změnu klimatu. Jako jediný stát Visegradské čtyřky nepřispěla Česká republika do tohoto fondu ani korunu,“ uvádí spolek na svých stránkách.

S přípravou žaloby spolku pomáhá právnická organizace Frank Bold. Spolek v současnosti spustil crowfundingovou kampaň, která slouží k financování právních úkonů spojených se žalobou, a snaží se také lákat nové členy spolku. Finální verzi žaloby chtějí mít hotovou na podzim, podávat ji budou nejspíš u Městského soudu v Praze.

V Nizozemsku aktivisté slavili úspěch

Vláda České republiky nebude v Evropě první, kterou podobná žaloba čeká. Loni slavila úspěch podobná iniciativa v Nizozemsku, kde tamní Nejvyšší soud nařídil po sedmi letech jednání, že stát musí do konce roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o pětadvacet procent oproti roku 1990.

„Rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu je zásadním průlomem pro klimatické právo všude na světě. Je důkazem, že soudní síně jsou stále důležitějším místem pro řešení klimatické krize. Státy totiž mají v rukou nejúčinnější nástroje pro boj s klimatickou krizí a za svou nedostatečnou činnost by měly nést odpovědnost.” uvedl člen rady spolku Klimatická žaloba, právník Martin Madej.

Nizozemský úspěch inspiroval podobné iniciativy i v jiných zemích, například v Rakousku, Německu a Švýcarsku. O francouzské žalobě nazvané Aféra století rozhodne soud v nejbližších měsících. Tamní kampaň, spojená s peticí za rychlejší snižování emisí skleníkových plynů, je se dvěma miliony podpisů nejúspěšnější podpisovou akcí ve francouzské historii.

Neúspěchem dopadla takzvaná žaloba klimatických dětí ve Spojených státech. Americký odvolací soud se letos v lednu shodl na tom, že žalující, kterým bylo v době podání žaloby osm až devatenáct let, neměli v případu odpovídající právní postavení. Soud rovněž konstatoval, že problémy vznesené v žalobě by měly řešit jednotlivé složky federální vlády.

Právní experti: žaloba může uspět

Deník Referendum oslovil několik právních expertů s dotazem, zda má podobná žaloba v případě České republiky právo na úspěch. Většina z nich se shodla, že se jedná o unikátní případ a bez znalosti finální verze žaloby nelze její případný úspěch předjímat.

Pavel Šturma z právní fakulty Univerzity Karlovy Deníku Referendum sdělil, že práva ukotvená v Listině základních práv a svobod je možno vymáhat pouze v mezích zákonů, které ustanovení provádějí. „Podobný problém je s mnoha závazky z mezinárodních smluv, které se týkají životního prostředí. Jen málo z nich může jednotlivec nebo občanská organizace přímo soudně vymáhat. Navíc na některá opatření a dosažení cílů je dán čas do roku 2030, takže dnes ještě nelze s jistotu tvrdit, zda je Česká republika splní nebo ne,“ řekl Šturma.

Vojtěch Vomáčka, který se na brněnské Masarykově univerzitě věnuje právu životního prostředí, se domnívá, že žaloba uspět může, ovšem za splnění tří předpokladů. Za prvé musí podle něj spolek přivést k soudu lidi a instituce, kterých se nečinnost vlády a ministerstev přímo dotýká. Tedy vedle fyzických osob také zástupce obcí nebo ekologických spolků, kterým přísluší ochrana veřejných zájmů.

„Za druhé musí přesvědčit soud, aby přezkoumal vládní koncepční dokumenty, které by měly představovat, ale nepředstavují, efektivní rámec pro změnu právních předpisů a přijímání konkrétních klimatických opatření. V tomto případě se lze opřít o rozhodnutí německých a rakouských soudů, které vycházejí z podobných právních základů,“ vysvětlil Vomáčka.

Konečně třetím předpokladem podle experta je, že žalobci dokáží nezákonnost dlouhodobé nečinnosti státu a prokáží, ve kterých konkrétních bodech porušuje české, unijní i mezinárodní právo. V žádném případě bohužel nelze čekat, že konečný verdikt v unikátním soudním sporu padne nějak brzy.