↗

Je na místě zdůraznit, že problém nedostupné péče, který nyní vidíme u stomatologů, za pár let nastane v daleko širším měřítku, neboť lékaři stárnou a mladší kolegové se do regionů příliš nehrnou. V tuto chvíli je první linie praktických lékařů fakticky závislá na medicích starších šedesáti let. Foto Vít Drbal, Archiv DR

Není tomu tak dávno, kdy jsem své kamarádce oznámil, pro mě smutnou novinu, a to že mě čeká zákrok u zubaře. Usmála se, a oznámila mi, že je to velmi dobrá zpráva, neboť mám zubaře, který mě ošetří a poskytne preventivní péči. Desítky tisíc lidí v ČR toto štěstí nemají a za zubní péčí cestují na pohotovosti nebo do okresních či krajských měst.

Co s tím můžete dělat? Každý měsíc najdete na své výplatní pásce částku, kterou platíte za zdravotní pojištění. Za tyto peníze vám zdravotní pojišťovna má zabezpečit zdravotní péči. Takže odpovědnost jde jednoznačně za zdravotní pojišťovnou. Pokud ji však kontaktujete, může nastat situace, že obdržíte pouze seznam zubařů, který je dva roky starý a dál se starej občane sám.

Co dál? Stěžovat si na ministerstvu zdravotnictví. Je mi naprosto jasné, že se vám vybaví tisíce formulářů, které budete muset vyplnit anebo film o Asterixovi a dvanácti úkolech. Kupodivu proces stížnosti je poměrně jednoduchý a jde to elektronicky na adrese https://nedostupnapece.mzcr.cz.

Ministerstvo prověří, jak byla vaše žádost vyřízena a pokud pojišťovna své roli nedostojí, bude to řešit se zdravotní pojišťovnou jako porušení jejích povinností. Pokud si stěžuje dostatek lidí z regionů donutí tím zdravotní pojišťovnu bonifikovat smlouvy pro zubaře v jejich regionu, a zvýší tak svou šanci, že příští zubař si otevře ordinaci u nich.

A do té doby? Udělejte všechno proto, abyste se k zubaři nedostali. Choďte na zubní hygienu, naučte si správně čistit zuby, používejte mezizubní kartáček a všechny ty další věci, které vás stojí řádově minuty denně. Ušetříte si tak hodiny v čekárnách a dny v bolestech.

Je na místě zdůraznit, že problém nedostupné péče, který nyní vidíme u stomatologů, za pár let nastane v daleko širším měřítku, neboť lékaři stárnou a mladší kolegové se do regionů příliš nehrnou. V tuto chvíli je první linie praktických lékařů fakticky závislá na medicích starších šedesáti let.

U některých ambulantních specialistů je situace ještě horší a jejich rozložení v jednotlivých okresech se soustředí do větších měst. To vede k akcelerací vylidňování venkova a ke stěhování lidí do větších měst za dostupnou zdravotní péčí a školstvím. Popsaný trend je spolu s bojem proti suchu zřejmě největší výzvou, před kterou pro následující desetiletí stojíme.