Každá správná vesnice má kostel a hospodu, říká se. Obec Vřesová na Sokolovsku nemá téměř nic. Bodejť by měla. Původní vesnice se začala vytrácet s vysídlením Němců po druhé světové válce a v roce 1958 zanikla na úkor výstavby areálu budoucího Palivového kombinátu Vřesová, respektive Sokolovské uhelné.

Pracovníky hnědouhelných dolů a briketáren však bylo nutno ubytovat, a tak naproti krajině továrních komínů vyrostly čtyři panelové domy. Původní obec zanikla a vznikla nová Vřesová, vzorová obec socialismu.

„Měla jsem tehdy v kombinátu brigádu. Dobře nás platili, na obědy jsme chodili do restaurace. Na ubytovnách bydlelo dost cizinců, holky se, s prominutím, sčmuchávaly s kdekým, ale co už… Bylo to takový štamgastský,“ vzpomíná temně oděná žena s výraznou pihou pod okem, jejíž čtyřletý vnuk si užívá radovánek na plastové motorce. Pruhované komíny za našimi zády vydechují špinavý dým. Stroje rytmicky úpí. Hluk je zde trvalým stavem.

V devadesátých letech spadl kombinát pod vznikající Sokolovskou uhelnou. Po někdejší výrobě svítiplynu zbyly laguny dehtových kalů a plynárna, v níž se dnes zplyňuje hnědé uhlí pro pohon paroplynové elektrárny.

Zatímco pláně Sokolovské pánve okusovala těžební rypadla, Sokolovská uhelná sílila. Dnes platí za třetího největšího výrobce elektrické energie v České republice a největšího zaměstnavatele v Karlovarském kraji. Přes marketingové proklamace o zplyňování uhlí jakožto o čistém zdroji energie je přitom Sokolovská uhelná třetí největším producentem oxidu uhličitého v zemi.

Když se letos v březnu generální ředitel firmy František Štěpánek zastřelil, regionální média a starostové ho veřejně oplakávali jako velkého patriota. Sokolovská uhelná se těší kolosálnímu vlivu široko daleko. 

Málokoho však ovlivňuje tak moc jako právě obyvatele Vřesové. Obec nadále tvoří pouze čtveřice betonových kvádrů natřených v odstínech meruňkové a grepové zmrzliny, mezi jejichž zdmi žije necelých čtyři sta obyvatel, a jediný obecní dům, v němž sídlí úřad, pošta, kinosál a obchod s potravinami. 

Sokolovská uhelná zaměstnává asi třetinu ekonomicky aktivních obyvatel obce a zároveň vlastní všechny zdejší byty i většinu pozemků. Na území Vřesové navíc platí stavební uzávěra a bez svolení těžební společnosti tu lze postavit leda tak domeček z karet.

Mladí, nezaměstnaní, zadlužení a zadušení

„Máme jen čtyři paneláky a spoustu krásných dětí,“ glosuje místostarosta Milan Kurčík a naráží na skutečnost, že zatímco populace Západu stárne, Vřesová je s věkovým průměrem čtyřiatřicet let nejmladší obcí v kraji. I Kurčíkovi, původní profesí zámečníkovi, který tu teď zakládá fotbalový tým, je koneckonců teprve třicet. Starostovi Jiřímu Sivákovi, který před nástupem do úřadu obsluhoval CNC stroj, dvaačtyřicet.

„Jako dítě jsem znal jednu jedinou ulici. I pro moje rodiče bylo těžké řešit dojíždění na kroužky. Jenže jsme léta nikoho nezajímali. To naše sociální vyloučení je zkrátka zapříčiněné dlouhodobou nečinností,“ doplňuje Sivák.

Když už se někdo o Vřesovou zajímal, byla to média v souvislosti s mrzutými prvenstvími obce. Bývala tu nejvyšší nezaměstnanost v republice. Rekordní výše šestačtyřiceti procent dosahovala v roce 2011, kdy se tu točil film Poupata. Vřesovští se ve snímku objevili jako komparzisté. Za ochutnávku slávy zaplatili. Pětistovku, kterou si odnesli jako honorář, nepřiznali úřadu práce, pročež byli na tři měsíce vyřazeni z evidence a přišli o podporu či dávky.

Vřesová na sebe upozornila také vloni coby obec s vůbec nejnižší volební účastí ve volbách do Evropského parlamentu. „Máme velkou fabriku a každý se zajímá více o ni než o nás jako o obec,“ posteskl si tehdy mimoděk Sivák Deníku N.

Krom toho se Vřesová přetřásala v médiích také tehdy, když se Sokolovská uhelná rozhodla, že nechá ve svých zařízeních zlikvidovat toxické kaly z ostravských ropných lagun — největší ekologické zátěže na území České republiky. Jakoby Vřesová neměla svých „lagun“ dost.

Vřesovou sužuje i předluženost obyvatel, exekuci tu má každý třetí. Do školy nebo k lékaři musejí obyvatelé dojíždět do pět kilometrů vzdáleného Chodova. Autobusových spojů je nedostatek — i jízdní řády se zde do značné míry odvíjejí od rytmu směn v Sokolovské uhelné. Život se tu zkrátka řídí podle potřeb firmy.

Podle analýzy vypracované Městským úřadem Sokolov ve Vřesové nežije jediný vysokoškolsky vzdělaný člověk. Tatáž analýza vyhodnotila podmínky pro udržitelný územní rozvoj ve Vřesové jako negativní z hlediska životního prostředí, možného hospodářského vývoje i sdružování obyvatel. 

 

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.