Koronavirus není zima: Jak Brno zneužilo projekt pro lidi bez domova
Kateřina ČanigováKateřina Čanigová uspěla v participativním rozpočtu se svým projektem nouzových přístřešků „iglú“. Ke svému překvapení zjistila, že je nyní město využívá jako zástěrku pro svou neschopnost řešit situaci lidí bez domova během pandemie.
Od vyhlášení nouzového stavu města po celém světě hledají způsoby, jak poskytnout přístřeší těm, kteří domov nemají. Zatímco Praha poskytla lidem bez domova pro přenocování hotely, v Brně k tomuto účelu slouží výhradně noční stanové centrum na „Střeláku“ v bývalém vojenském sportovním areálu.
Centrum zřizuje Charita, která zajišťuje jeho provoz s pomocí dobrovolníků. Lidé přespávají převážně ve stanech, zajištěných z darů veřejnosti. Čím přispělo město, které projekt oficiálně zaštiťuje? Na místo nechalo dopravit zhruba čtyřicet kusů nouzových přístřešků, takzvaných iglú.
Jde o nouzové přístřešky, které byly nakoupeny díky projektu v rámci třetího ročníku participativního rozpočtu Dáme na vás. Projekt jsem podávala s cílem zachránit život lidem, kterým bezprostředně hrozí umrznutí na ulici.
O tom, že už jsou nouzové přístřešky vyrobeny a nakoupeny, a dokonce i využívány v terénu jsem se dozvěděla z novinového článku, v němž město Brno dávalo na vědomí veřejnosti, jak zvládá koronavirovou krizi. Zřejmě bychom mohli ocenit, že lidé na radnici projevili iniciativu a řekli si, že když už tady ty nechtěné přístřešky máme, tak proč je nevyužít. Alespoň se ušetří. Problémem je, že město nejenže porušilo principy participativního rozpočtování, ale také můj projekt alibisticky využilo pro to, aby nemuselo situaci lidí bez domova skutečně řešit.