Elektrárna Chvaletice si kupuje podporu okolních obcí. A útočí na ty neúplatné

Josef Patočka

Firma uhlobarona Tykače napadá ekologické organizace kvůli přípravě podkladů pro obce, které nesouhlasí s její žádostí o výjimku z limitů znečistění. Sama přitom jedná stejně. Politickou podporu obcí si navíc kupuje účelovým sponzoringem.

Elektrárna Chvaletice uhlobarona Pavla Tykače na svém profilu na sociálních sítích počátkem dubna obvinila ekologické občanské organizace z toho, že se pokoušejí „zmanipulovat“ řízení o její žádosti o udělení výjimky z limitů znečištění ovzduší. Tou se chce sporná uhelná elektrárna na Pardubicku, jež měla být podle původních plánů ČEZ odstavena již v roce 2016, vyhnout povinnosti dodržovat nové evropské regulace pro ochranu lidského zdraví před toxickými zplodinami.

Nevybíravá propaganda Tykačovy PR divize na sebe upozornila již v minulosti. Dokladem o údajné manipulaci „zelených aktivistů“ měla být tentokrát zpráva z portálu Info.cz, jenž patří jinému uhelnému byznysmenovi Danielu Křetínskému. 

Info čtenáře seznamovalo s tím, že obce Veltruby, Nebovidy a Bukovka, které podaly k udělení výjimky nesouhlasné stanovisko, předložily připomínky vycházející z podkladů od organizace Frank Bold (někdejší Ekologický právní servis). Proti udělení výjimky se postavilo také město Pardubice.

Z připomínek obcí Chvaletice, Přelouč, Kojice a Trnávka, které naopak žádají krajský úřad v Pardubicích, aby výjimku udělil, přitom vyplývá, že zastánci dalšího provozu elektrárny, ač to neradi připouštějí, postupovali stejně. O tom ale Info nepíše nic.

Starosta obce Kojice Deníku Referendum dokonce potvrdil i to, že vyjádření psal přímo na základě žádosti pracovníků elektrárny a výsledný text s nimi konzultoval. Ve prospěch elektrárny se v řízení vyjádřily také obce Zdechovice, Řečany nad Labem a Tetov. Texty všech vyjádření má redakce k dispozici a výstřižky z nich si můžete prohlédnout v galerii.

Peníze, nebo zdraví

Zatímco obce, které si přejí, aby elektrárna výjimku nedostala, argumentují především zdravím svých obyvatel, spojenci elektrárny vysvětlují svou ochotu výjimku podpořit ekonomickými důvody. Nechtějí přijít o peníze, jimiž firma v jejich obcích podporuje kulturní, sportovní a společenské aktivity.

O výjimku, která — projde-li — umožní chvaletické elektrárně po roce 2021 překračovat limity toxických látek určené nejnovějšími evropskými regulacemi pro ochranu čistoty ovzduší, zažádalo vedení elektrárny počátkem letošního roku. Rozhodnout o ní má úřad Pardubického kraje, potažmo po případném odvolání ministerstvo životního prostředí. Elektrárna se chce prostřednictvím výjimky vyhnout nutnosti investovat do nejlepších dostupných technologií, což by ji vyšlo na jeden a půl miliardy korun.

Rozhoduje se tedy konkrétně o tom, zda bude chvaletická elektrárna vypouštět do ovzduší oproti povolenému maximu až čtyřnásobné množství rtuti či nadlimitní množství podobně zdraví nebezpečných oxidů dusíku. Proti tomu se staví kromě zmíněných obcí z blízkého okolí a pardubického magistrátu také některá místní sdružení v čele se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice a právě ekologické organizace jako Frank Bold či Greenpeace.

Znečištění ovzduší u nás ročně zabije až deset tisíc lidí. Přispívá k celé řadě vážných zdravotních problémů od rakoviny přes infarkty až po předčasné porody. Uhelné elektrárny způsobují také škody na ekonomice — daňoví poplatníci se na ně skládají až jednapadesáti miliardami ročně.

O rizicích změn klimatu — které kvůli táhlému suchu trápí už i českou společnost a k nimž za Českou republiku nejvíc přispívá právě spalování uhlí — ani nemluvě. Ekologové a místní obyvatelé tak argumentují, že elektrárnám bychom neměli dávat žádné výjimky a že bychom je naopak měli začít zavírat, jak ostatně říká i energetická koncepce státu.

Pro Tykačův uhelný byznys je ovšem elektrárna, kterou se mu podařilo v roce 2013 získat od ČEZu a zachránit ji tak před uzavřením, zásadní. Zajišťuje stálý odbyt uhlí z jeho severočeského dolu ČSA a vedle toho stálý zisk z nepřiměřených českých exportů elektřiny do zahraničí.

Mnoho místních obyvatel si přeje, aby byla elektrárna mimo provoz — původní plány hovořily o roce 2016 coby konečné. Foto Ondřej Mazura, DR

Ne, že by investice 1,4 miliardy do nejlepších dostupných technologií byla pro její další provoz nepřekonatelnou obtíží — samo její vedení tvrdí, že pokud výjimku nedostane, prostě nezbytnou částku investuje. Jde ale také o princip. Pokud by Chvaletice výjimku získaly, byl by to precedens pro všechny ostatní zastaralé elektrárny v celé České republice.

A jistě není náhodou, že o výjimku pro Chvaletice žádá Pavel Tykač právě v době, kdy se snaží od ČEZu získat vůbec nejšpinavější elektrárnu u nás, Počerady, kde se pálí uhlí z jeho druhého dolu Vršany. U Počerad by totiž případné investice do rekonstrukce byly řádově vyšší.

Ovšem i v případě, kdy by Tykač Počerady nezískal, mohly by po uzavření dolu ČSA — jež je v díky limitům těžby v plánu po roce 2021 — spalovat ve Chvaleticích právě uhlí z Vršan.

×