Jádro české veřejné debaty

Jakub Patočka

Úpadek české veřejné debaty se dávno předtím, než vyhřezl tmářskými eskapádami na adresu uprchlíků, demonstroval pokřiveností diskuse o energetice, zejména jaderné. V obou případech mají pravdu Němci a další Západoevropané, nikoli my.

Internetový portál Osel.cz vydal Vladimíru Wagnerovi text, který je v písmena přetaveným rozčilením, že jsme mu v Deníku Referendum odmítli vydat jeho reakci na článek Josefa Patočky o Černobylu. Přesněji řečeno, nabídli jsme mu, že může reakci zveřejnit v diskusi pod článkem, pokud si do ní předplatí přístup.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Vladimír Wagner se tuze rozčílil, protože zřejmě pokládá za své nezadatelné právo své snůšky nesmyslů o energetice publikovat, kde se mu zamane, jen proto, že je jaderným inženýrem. Když zjistil, že v Deníku Referendum to možné není, začal pokřikovat o cenzuře a přirovnávat nás k provozovatelům černobylské jaderné elektrárny.

Je to v podstatě nicotná epizoda, jíž by nemělo smysl se zabývat, pokud by neumožňovala ukázat si dva podstatné fenomény, které se týkají praxe českých médií, veřejné debaty o energetice a zacházení s fakty. Takže popořadě.

1.Jaderná energetika je mrtvá technologie, Čechům navzdory

Když jsme před třiceti lety označili v Hnutí Duha jadernou energetiku za odvětví bez budoucnosti, předpověděli jsme prakticky přesně následující vývoj, na rozdíl od všech jejích zastánců.

Co jsme tvrdili? Že jaderná energetika je nevyhnutelně spjata s nepřijatelným rizikem vážné havárie. Před Černobylem to byl Three Mile Island, po něm Fukušima a bohužel je vysoce pravděpodobné, že než tuto bludnou technologii definitivně opustíme, ještě další takové katastrofy nás čekají. Vyplývá z lidské přirozenosti, že i ty nejzajištěnější systémy mohou selhat.

Evidence je jasná. Riziko nepřijatelné. Lidé jako pan Wagner tehdy vykládali, že žádné riziko nehrozí, že selhal Sovětský svaz, nikoli jádro. Už tehdy nemluvili pravdu, mnozí záměrně.

Dále jsme tvrdili, že lidé naprosto nevědí, jak vyřešit problém vysoce radioaktivních odpadů. V přehršli jiných metod, jimiž se lidstvo pokouší vcelku úspěšně i v novém století ukončit svou existenci, jaderné odpady poněkud zmizely ze zřetele.

Je to ale zásadní, fatální problém, příroda si s nimi poradit neumí, neboť před komerčním provozem jaderných elektráren se v ní tak ultratoxické látky jako plutonium prakticky vůbec nevyskytovaly. A přestože lidé jako pan Wagner nebo Dana Drábová a celá jejich jadernická kamarila před třiceti lety vykládali, že definitivní řešení problému jaderných odpadů je na spadnutí, ve skutečnosti jsme na tom stejně, anebo ještě hůř než jsme byli tehdy, přesně tak, jak jsme to tvrdili my — jen toho smrtelně nebezpečného odpadu je teď několikanásobně větší množství.

Pokud se chcete s problémem jaderných odpadů a nesmysly, které na to téma vykládá jaderný průmysl, obeznámit zábavnou formu, lze vřele doporučit díl pořadu, který tématu ve své show věnoval John Oliver. Smát se budete i na účet české veřejné debaty.

Dále jsme tvrdili, že jaderné elektrárny se v demokratických zemích prakticky přestanou stavět a že se bude snižovat jejich počet i instalovaný výkon, a to ani ne tak kvůli bezpečnostním rizikům a nijak uspokojivě řešitelnému problému jaderných odpadů, ale především kvůli ekonomickým aspektům celé věci. Přesně to se děje.

Počty nově zahájené výstavby reaktorů. Žluté segmenty označují Čínu. Graf World Nuclear Industry Status Report

Jaderných elektráren všude kromě Číny ubývá, v Evropě spolu soutěží Francouzi a Finové, kdo dokáže postavit jadernou elektrárnu s větším zpožděním a předražením. Zatím to vypadá, že finské Olkiluoto-3, jehož cena se vyšplhala z původních tří miliard eur na 8,5 miliardy eur, přece jen překoná francouzské Flamanville, jehož cena už se vyšplhala z původních 3,3 mld € na 10,9 mld €. Spory mezi Finskem a Francií a dodavateli Arevou a Enelem řeší mezinárodní arbitráže. S průtahy to prozatím vypadá v obou případech na deset let.

Není divu, že jádro tedy není schopno ekonomicky konkurovat dnes už podstatně levnějším obnovitelným zdrojům. Dokonce už jim není schopno konkurovat ani při pouhém provozu, bez započtení původních obrovských investičních nákladů, takže například v USA teď zavřela jaderná elektrárna Pilgrim třináct let před vypršením licence. Od roku 2002 bylo zrušeno 253 objednávek nových jaderných elektráren v 31 zemích.

A tak se objevuje politicko-ekonomický paskvil nejvyššího řádu: snaha zachraňovat mrtvou technologii státními garancemi ceny. Jinak řečeno, všichni máme připlácet na to, aby absurdní, lidem i přírodě nebezpečný koníček pana Wagnera a jemu podobných, mohl pokračovat. A také proto, aby vznikala závislost satelitních zemí, což je status, k němuž máme blíž, než si dnes chceme připouštět, na dodavatelích z velmocí, jako je Rusko či Čína, které by strašně rády u nás a za naše daně stavěly.

Argument klimatickými změnami ani nezkoušejte vytáhnout, je zhola nesmyslný. Velká většina energie, kterou spotřebujeme, není energie elektrická. V roce 2017 elektřina tvořila 9 % z primární spotřeby energie, jádro se na produkci tohoto zlomku podílelo opět jen zlomkem. Topení, doprava, potřeby průmyslu a podobně leží dnes na fosilních zdrojích.

Primární spotřeba energie. Jádro tvroří ten malý fialový segment vpravo nahoře. Graf BP Statistical Review

Pokud by se měly nahradit elektřinou z jádra tak, aby se to jakkoli relevantně projevilo v emisích ničících klima, musel by se počet jaderných elektráren zvýšit o řád, jinak řečeno zdesetinásobit. Kromě toho, že je to z řady důvodů, technických, organizačních, ekonomických i bezpečnostních, zcela nepředstavitelné, je to i bezpředmětné — na smysluplné řešení změn klimatu máme jedenáct let, což odpovídá zpoždění, jaké nabírá stavba dvou zmíněných elektráren v Evropě.

Jádro — a bludy o něm — tedy stojí v cestě jedinému skutečnému řešení, jímž je úplný přechod k obnovitelným zdrojům energie, a to v podstatě okamžitě. Pravdu jsme tedy měli také my, a ne lidé jako pan Wagner. Jen s tím rozdílem, že tehdy na to všechno bylo o třicet let víc času.

Proč bychom měli pokračovat v dávno rozhodnuté debatě? V DR jsme nikdy nedebatovali na téma, zda jsou či nejsou změny klimatu způsobené lidmi. Stejně tak nedebatujeme o tom, zda má jádro budoucnost, když obě otázky jsou už dávno zcela jednoznačně ve své faktické rovině rozhodnuty.

Jádro je dnes mrtvá technologie, tak jako parní stroj po nástupu dieselu. Není divu, že civilizačně vyspělejší západoevropské země se předhánějí v tom, kdo přejde na plně obnovitelnou energetiku nejrychleji. Narážejí přitom samozřejmě na různé obtíže, ale jsou to obtíže řádově menší závažnosti, nežli problémy spojené s jádrem, které v žádném směru není a nikdy nebylo příznivější alternativou uhlí či ropy.

Jak jsme říkali již před třiceti lety: jsou to dvě strany prošlé mince. Potřebujeme úplně novou energetickou koncepci. Po vzoru Němců a jiných Západoevropanů.

2.Česká média v pokrývání tématu energetiky dlouhodobě systematicky selhávají

To, že je někdo jaderný inženýr, ještě neznamená, že je expertem na energetiku. Přesně naopak, jen minimum jaderných inženýrů není zaslepeno svou zálibou v technologii — podobně jako chlapci, jimž se líbí mašinky — a udrží si schopnost posuzovat věci vcelku, v jejich ekologických, ekonomických, sociálních a politických souvislostech.

Česká média dlouhodobě selhávala, a to už v éře před Babišem, v tom, že namísto toho, aby zprostředkovávala moderní světové trendy, kam se myšlení o energetice ubírá a proč všechny civilizačně vyspělé země jádro opouštějí a hledají cestu k maximálnímu využití obnovitelných zdrojů, tak tu namísto toho, v zájmu ČEZ a uhelných oligarchů, provozovala bohapustou propagandu, která systematicky zakrývala skutečnost.

Česká televize se dodnes nestydí nechat mluvit k ekologickému tématu šarlatána, jako je Ivan Brezina (jeho eugenické alterego Adam Bartoš o holocaustu debatovat nepůjde?), či vysvětlovat různé aspekty jaderné energetiky Danu Drábovou, jejíž dlouhodobé selhávání v hodnocení dané věci článek Josefa Patočky připomněl.

A tak jsme dnes v situaci, kdy podstatná část české veřejnosti, tak jako přechovává tmářský, bez jakékoli vazby na realitu, v podstatě animální děs z uprchlíků, si stejně zpozdile nalhává, že bez jádra a uhlí to nepůjde a že jsme zase tak nějak mazanější než ti Němci či ostatní Západoevropané. Ne, nejsme. České báchorky o nezbytnosti jádra a uhlí či o nedostatečnosti obnovitelných zdrojů jsou jedním z řady příznaků naší trvající intelektuální zaostalosti vůči západní Evropě.

Graf, který v českých médiích neuvidíte. Nově zapojované elektrárny podle typu zdrojů. Uhlí, plyn, jádro (nula nula nic) a obnovitelné zdroje rozdělené odstíny podle druhů. Graf International Energy Agency

A fakt, že platforma domýšlivě nazvaná Osel, jež chce odhalovat pavědecké mýty, slouží této s realitou nijak nesouvisející propagandě, je jen zvlášť vyhroceným příkladem směsi úpadku a zpupnosti české veřejné debaty, která je příliš často v rukou propagandistů či fanatiků, v daném případě technokratů a zmanipulovaných či ke všemu ochotných služebníků mocných finančních zájmů, jež jsou s udržováním současného obscénního českého energetického systému spjaty.

Není to přitom menší zlo, než jaké páchá na české společnosti Andrej Babiš. V zájmu oligarchů jako Daniel Křetinský či Pavel Tykač či svého času Martin Roman se vyváží krajina, ničí příroda, dětem bere šance na kloudnou budoucnost. A jejich zaměstnanci v jejich médiích jako Michal Půr v Info.cz pak na základě špatně přeloženého či pochopeného článku z Der Spiegel, který kritizuje německou Energiewende za to, že se NEDAŘÍ DOST RYCHLE, nikoli za to, že by byla principiálně nežádoucí či neuskutečnitelná, tu mudrují přesně v onom čecháčkovsky rozšafném duchu: „Na ja, my jsme to mámo říkali, že to bez jádra a uhlí nepude.“ V zájmu vydavatele.

Už třicet let vám říkáme, že to bude muset jít. Němci mají zatím veřejnou debatu založenou na faktech, proto to dělají. U nás časopis Osel, vydává nesmyly pana Wagnera a Křetinského portál Info.cz, zveřejňuje antiekologické energetické dezinfo.

Na tomto Bohem zapomenutém bláznově dvorečku je Babiš přiměřeným šafářem, nikoli jeho zhotovitelem. Řešení, stojíme-li o ně ještě, je trojí, jak také říkáme už třicet let: zásadně posílit občanskou společnost, dnes přímo na úkor oligarchie; zákonem zpřetrhat vazbu všech médií k ekonomickým zájmům vydavatelů; a systematicky zvyšovat vzdělanost obyvatelstva. Prozatím totiž nechápeme ještě ani to, jak moc jsme zaostalí.

Články, jako jsou mašíblovské snůšky nesmyslů o jaderné energetice, srovnávající například možná rizika jaderné katastrofy, jež může učinit celé rozlehlé oblasti neobyvatelnými na generace, s dopravní nehodou, psané panem Wagnerem v DR opravdu vycházet nebudou. Není to cenzura, je to redakční politika. Z úcty k čtenářům.

Napsal jsem mu, že pro něj ale mám dobrou zprávu. Česká média jsou na tom pořád dost špatně, takže platforem pro své naříkání najde nepochybně dost. Že ji našel tam, kde ji našel, k tomu oběma gratulujeme.

    Diskuse
    AM
    June 11, 2019 v 13.35
    Energiewende
    .
    https://www.cleanenergywire.org/factsheets/germanys-energy-consumption-and-power-mix-charts
    .
    Tady přesná čísla.
    Když si uvědomíme, že je to vlastně nejambicioznější světový projekt velmi silné ekonomiky, jsou výsledky chabé.
    Např. pokles produkce skleníkových plynů je za posledních 10 let 0 (slovy - nula.......... nicméně za hospodářského růstu, v drtivé většině světa jen naopak růst).

    Vzhledem k tomu, jak se všichni třesou na zdroje v Arktidě, je jasné, že je to celé bez šance.
    Klimatická změna začíná a bude to krvavá lázeň, po které nezůstane na kameni kámen....
    JK
    June 11, 2019 v 18.20
    Poslední šance
    Řešení je tady:
    http://denikreferendum.cz/clanek/29718-zachrani-nas-miliardari-bojujici-proti-klimaticke-zmene

    Tyhle prachy a možnost disponovat s nimi spolu s politicko-organizačním nasazením podobným New Dealu nebo válečné ekonomice zajistí Energiewende na celé zeměkouli, i bez jaderných elektráren.
    JN
    June 11, 2019 v 21.20
    "Úpadek veřejné debaty se (...) demonstroval pokřiveností diskuse... V obou případech mají pravdu Němci a další Západoevropané, nikoli my."
    Osobně jsem proti jaderné energetice, ovšem článek není o jaderné energetice, ale o kvalitě veřejné debaty. Bohužel, ten článek je právě sám příkladem toho úpadku veřejné debaty, o kterém chce psát... Takhle se prostě asi nedá debatovat...
    JK
    June 11, 2019 v 22.20
    Jiřímu Nushartovi
    "Takhle se prostě asi nedá debatovat..."
    Proč?

    Z těch 30 let, které v článku Jakub zmiňuje, sleduji práci Hnutí Duha (i jeho osobně) už dobrých 25 let, z toho 5 let (v 90. letech) jako aktivista Hnutí Duha. Proto mohu dosvědčit, že přinejmenším v tom bodu 1 má 100% pravdu: Skutečně celých těch 25 let říkají totéž a to, co celou tu dobu říkají, se bohužel opravdu postupně naplňuje. A netýká se to jen jaderné energie; za zmínku stojí třeba stav a vývoj lesů.

    Způsob veřejné debaty v Čechistánu bohužel většině zdejší populace doslova namlátil do hlav nenávist k nevládním organizacím a aktivistům všeho druhu. Proto je vcelku jedno, co se říká; stačí, když je o mluvčím známo, že je aktivista, a to zároveň stačí k apriornímu odmítání jeho názorů a varování.

    Kassandry a Jeremiášové všech věků dopadali vždycky stejně: Vždycky věštili něco neblahého, nikdy jim to dopředu nikdo nevěřil, vždycky měli pravdu, když se to naplnilo a ukázalo se, že tu pravdu měli, tak se hněv "lidu" (šikovně podněcovaný skutečnými viníky, tj. věrchuškami všech společenských systémů) vždycky obrátil proti nim a když je ten "lid" "po zásluze" potrestal, nejlépe ukamenováním, upálením nebo jiným humánním způsobem usmrcení, tak jim pak další generace (pochopitelně podněcované dalšími věrchuškami, jak jinak...) posmrtně postavily pomníky nebo jim aspoň věnovaly pochvalné zmínky v dějinných vyprávěních potvrzujících a podporujících kmenovou nebo národní identitu. A tak to jde a půjde pořád dokolečka, dokud se lidstvo úspěšně a definitivně samo nadšeně nezlikviduje...
    JN
    June 12, 2019 v 5.49
    Jak zabít debatu:
    "snůšky nesmyslů, začal pokřikovat, lidé jako pan Wagner nebo Dana Drábová a celá jejich jadernická kamarila,
    koníček pana Wagnera a jemu podobných..."
    JP
    June 12, 2019 v 5.50
    Tak Skodovka nemela takove skandaly jako Volkswagen, kdyz uz teda si mame za vzor brat Nemecko.
    JN
    June 12, 2019 v 7.16
    My starší pamatujeme dobu,
    kdy pravda byla na opačné světové straně a veřejný prostor byl zahlcen hesly typu "X. Y. - náš vzor!"

    Ti ještě starší pamatují dobu, kdy se oprávněně bojovalo proti jedné zrůdné ideologii, a výsledek byl, že bylo uvolněno místo pro další zrůdnou ideologii (ale to už není o "jádru", ale o současných politických směrech).
    JK
    June 12, 2019 v 10.1
    Jiřímu Nushartovi
    Před 25 lety se takhle expresivně nevyjadřovali ani J.P. ani Hnutí Duha. Na rozdíl od některých tzv. slušných lidí a mainstreamových médií, kteří už tenkrát jakoukoli protisystémovou opozici zesměšňovali, obviňovali z komunismu a terorismu atd. apod.
    IV
    June 12, 2019 v 13.50
    Tak se pozorně podívejme na graf "Primary energy consumption by source, World" *)... Ano, jaderná energie tam tvoří jen "ten malý fialový segment". Ale jak velké segmenty tam tvoří obnovitelné zdroje ve srovnání s naftou, plynem a uhlím? Tyto tři zatím stěžejní segmenty bude, jak známo, v dohledné době nutné nahradit tím "nahoře" nebo ještě něčím jiným, co zatím nemáme (jaderná fúze...). Dana Drábová (a spol.) uvažuje o postupné náhradě fosilních zdrojů mixem toho všeho v grafu nahoře, tj. "zelených" zdrojů a "jádra" (plus případné využití nových zdrojů). Já osobně v tom shledávám 1000 x více racia než v lucidním snění pana Patočky (a spol.).
    *) Zde v lepším rozlišení: https://ourworldindata.org/grapher/primary-energy-cons


    JK
    June 12, 2019 v 14.42
    Ivanovi Václavů
    Nicméně pořád tady je nějaká významná - a zdá se, že dost rychle rostoucí - pravděpodobnost, že mají pravdu ty Kassandry, které tvrdí, že průmyslová civilizace je důsledkem minulého nadbytku fosilních zdrojů a že jejich nastávající nedostatek povede k deindustrializaci. Což je podle nich jeden ze závažných důvodů, proč by se měly téměř za každou cenu rozvíjet ty zdroje, které mají lepší perspektivu udržitelnosti v době poprůmyslové, aspoň dokud ten stávající průmysl v současné podobě nějak funguje, tj. dokud umí vyrábět to, co obnovitelné zdroje pohánějí, a než podlehne nadcházejícímu kolapsu. V období po kolapsu průmyslu bude jistě technicky udržitelnější provoz stovek větrníků než jedné jaderné elektrárny...

    A kdo pořád nechce vnímat obsah toho, co vlastně v českém prostředí (a českém jazyce...) říkají Jakub Patočka et al., toho mi nezbývá než znovu odkázat přímo na ty Kassandry:

    https://cassandralegacy.blogspot.com
    https://www.ecosophia.net
    https://kunstler.com/writings/clusterfuck-nation/
    https://ourfiniteworld.com

    a desítky dalších...
    + Další komentáře