Jádro a plyn nejsou řešením energetické chudoby, ale její zárukou
Tomáš KaliszOtevřený dopis autora premiérovi Petru Fialovi, v němž ho varuje, aby jeho vláda nepokračovala v podvodné energetické politice Andreje Babiše, zveřejňujeme jako komentář.
Vážený pane předsedo Fialo,
je dobře, že Váš novoroční projev byl krátký a obecný, protože nesmysly nebo přímo lži navykládané lidem bývají sice nepoctivým politikům prominuty, ale těm poctivým se záhy vrátí zpět jako bumerang. Věřím, že chcete být politikem poctivým, a proto bych Vás rád varoval: Tendr na Dukovany II ani zařazení atomové energie a zemního plynu do evropské taxonomie „čistých“ zdrojů energie nejsou receptem proti energetické chudobě, nýbrž její zárukou.
U jaderné energie založené na dnešních technologiích (žádné jiné ale nejsou a nejbližších deset až patnáct let nebudou k dispozici) to plyne už ze samotné výkupní ceny za MWh elektřiny, která by asi tak mohla zajistit finanční návratnost projektu Dukovany II. V prudkém kontrastu k padesáti až šedesáti eurům deklarovaným ministrem Havlíčkem a jeho suitou později z ministerstva průmyslu a obchodu prosákly informace, že skutečný odhad je kolem 175 euro.
Proto Vás snažně prosím — než s velkou slávou vyhlásíte tendr na dodavatele, poproste pana Síkelu, aby reálné náklady zkusil prověřit. Může se to opravdu vyplatit. U zemního plynu je tomu podobně: Zkuste se prosím zeptat, kolik nyní stojí, a zda je nějaký důvod předpokládat, že nám jej Vladimír Putin — nebo někdo jiný — časem bude chtít dodávat mnohem levněji.
Že Francie chce dotace na jaderné elektrárny kvůli své flotile jaderných ponorek a Německo chce dotace na zemní plyn, protože mu Gerhard Schröder se spřízněnými byznysmeny domluvili Nord Stream, to je bohužel smutná realita. Ale nemusíme to vydávat za svou zásluhu, ani za důvod k radosti nebo za nějaké české vítězství, o které byste se ještě navíc měl přetahovat s Andrejem Babišem. Nic takového opravdu nemáte zapotřebí.
Myslím si, že „lidé z Babišovy éry“ seděli na ministerstvu průmyslu a obchodu i před ní, a nebylo by tedy úplně fér hodit na ně to, že Vás podvedli. Na druhou stranu by mi jich za to, že během dvaceti let uplynulých od spuštění prvního bloku Temelína nedokázali pochopit, že doba se mění (a tím vlastně podváděli nejen sebe sama, ale i celou republiku), nebylo příliš líto, pokud by se ocitli mezi prvními, kdo nyní bude v rámci úspor ze státní služby pro zbytečnost propuštěn.
Jako čestné východisko z této patálie bych si opět dovolil navrhnout to, co opakuji stále dokola:
- Nouze naučila Dalibora housti, takže nová česká vláda se může s klidným svědomím zavázat, že bude hledat všechna možná řešení — včetně toho, že prověří technologie, které by nám mohly pomoci obnovitelné zdroje energie implementovat do energetiky bez toho, že bychom se ještě navíc museli finančně zruinovat stavbou záložních plynových elektráren, bateriových úložišť nebo gigantických vodních přečerpávacích elektráren. Jsem přesvědčen, že takové technologie existují, jenom je doteď nikdo nepotřeboval a tudíž nechtěl. Nabídka vlády pro náš průmysl lačnící po dotacích by pak mohla znít: potřebujeme tohle a tohle, koukejte to do tří let dodat pro půl republiky.
- Záložní řešení (pro případ, že vzhledem ke katastrofální inovační neschopnosti našeho průmyslu nedokážeme žádnou takovou technologii během několika let uvést do natolik masového používání, aby obnovitelné zdroje energie pokryly naši energetickou spotřebu celoročně) pak může spočívat v náhradě uhelných elektráren, uhelných a plynových tepláren i menších plynových kotelen velkým počtem malých kogeneračních jednotek, které zajistí v zimě topení i výrobu elektřiny - se zhruba stejným množstvím drahého zemního plynu jako spotřebováváme dnes pouze na topení.
- V každém případě považuji za reálné, technicky zvládnutelné i ekonomicky výhodné pokrýt spotřebu energie plně z obnovitelných zdrojů alespoň v letních měsících. O politiku, která to rozumným způsobem zajistí, bychom se měli začít snažit bez dalšího zbytečného prodlení — jestli to dokáží lidé, kteří teď sedí na ministerstvu průmyslu a obchodu a dalších ministerstvech, to ovšem nevím.
Rozumným způsobem mám na mysli integraci fotovoltaiky do ostatní infrastruktury tak, aby při rozumných nákladech kromě výroby elektřiny plnila i další funkce. Tím by se zásluhou Vaší vlády její nasazení konečně odlišilo od dosavadního suboptimálního způsobu, kdy jsme si jí prostě, bez jakéhokoliv dalšího užitku, zabírali zemědělskou půdu a dál zhoršovali fungování již tak dost narušeného malého vodního koloběhu.
S pozdravem a přáním úspěšného vstupu do roku 2022 v podobě solidního programového prohlášení Vaší vlády
Tomáš Kalisz
Dobrý den pane Patočko,
zveřejněním mého dopisu panu Petru Fialovi jste mě překvapil, nečekal jsem to. Novináře, kterým občas posílám své poznámky, jsem dal do kopie svého mailu víceméně proto, abych je udržel v obraze.
Je ale pravda, že jsem tím zároveň osloveným politikům chtěl dát najevo, že i noviny mají povědomí o mé snaze - takže pokud jste se rozhodl s ní rovnou seznámit veřejnost, nemohu si na Váš postup nikterak stěžovat.
Do Vašeho úvodu se ovšem bohužel vloudila malá chyba. Studoval jsem přírodovědeckou fakultu a jsem tedy opatřen "visačkou" RNDr., nikoliv ing. Titul ale obvykle neuvádím, protože mám za to, že to dnes je spíše přežitek.
Se srdečným pozdravem
Tomáš Kalisz
Z našich i zahraničních diskusí o energetice, případně "dekarbonizaci" hospodářství, jsem nabyl pocit, že se většinou točí v začarovaném kruhu sporu "jádro nebo obnovitelné zdroje?". Tím možná míjejí podstatu problému. Za tu považuji otázku, zda korelace mezi oteplováním a přírůstkem antropogenního CO2 je kauzální, a pokud ano, zda jsou řešení navrhovaná stranami zmíněného sporu ekonomicky a sociálně schůdná.
Mám obavu, že ať se navrhuje cesta k dekarbonizaci přes jadernou energetiku, nebo přes obnovitelné zdroje energie doplněné nějakou současnou technologií pro ukládání elektřiny, třeba v podobě takzvané "vodíkové ekonomiky", v každém případě půjde o enormní náklady, které by měly být pokryty dotacemi z veřejných rozpočtů. Zlé tušení mi říká, že takto může všechno skončit špatně. Pokud se uprostřed cesty ukáže, že lidé nechtějí už dále platit, všechny vynaložené prostředky mohou přijít vniveč.
Proto bych mnohem raději viděl nějaký návrh, který by dával šanci k cíli dospět bez dotací (viz slavné Cimrmanovo "zkus to bez drátů, Marconi"). Nešlo by kýženou "novou energetiku" prostě udělat lacinější, než je využívání neobnovitelných zdrojů energie? Pak bychom na oné transformaci neměli "tratit" ani v případě, kdyby se třeba nakonec ukázalo, že oteplování nezabrzdila a že jí tedy čistě "z hlediska klimatu" vůbec nebylo zapotřebí.
Protože už jedenáct let nepracuji v laboratoři jako chemik, ale jsem na plný úvazek "patentovým inženýrem", nedalo mi to, a hledal jsem v patentové literatuře, zda nejsou známa taková technická řešení pro ukládání elektřiny, která by měla ekonomický potenciál být podstatně levnější, než tolik propagovaný vodík.
Dospěl jsem ke zjištění, že tomu tak skutečně je, a proto jsme se spolu s mým synem pokusili na technickou inovaci upozornit jako na "zapomenutý trumf" v analýze
https://denikreferendum.cz/clanek/32812-cesky-energeticky-titanik-hlasi-plnou-parou-vpred
Pokud by nynější žhavá debata o "taxonomii" dospěla k tomu, že naše republika místo ohromných dotací do existujících nevyhovujících technologií začne prosazovat technickou inovaci a pokusí se v tom jako první sama jít příkladem, mohli bychom během našeho letošního předsednictví EU konečně ukázat, že do tohoto společenství umíme také něčím podstatným přispět, a ne jen stále fňukat a kňourat, jak se nám ubližuje.
Nelze než souhlasit, že pouštět se do výstavby jednoho bloku v Dukovanech, je hloupá marnost. Když už, tak se v současnosti měly dokončovat dva bloky v Temelíně, to by dávalo aspoň nějaký smysl, ne Dukovany.
Menší modulární jaderné elektrárny budou do patnácti let realitou, technologicky je to zvládnuté, ale samozřejmě jde o radioaktivní materiál, takže dřív asi ne. Pořád s přehledem před potenciálním novým dukovanským blokem. Gates a Buffett chtějí vyrábět a dodávat v 2030, Rolls-Royce a další o něco později.
Být sebevědomější, připojíme se k produkčním státům, nejsme výzkumem a vývojem na nule, ale to by vyžadovalo přestat snít o dukovanském bloku a nasměrovat mohutnou podporu tímhle směrem. Nakonec ale asi jenom shrábneme nějaké subdodavatelské drobky, ve víc nedoufejme...
I podpora fotovoltaiky by měla být vyšší. Já třeba uvažuju, že na schůzi společenství vlastníků našeho domu navrhnu, abychom investovali do solárních panelů, které by mohly v klidu pokrýt část jižní stěny a střechu. Pro takové případy by měl fungovat podrobný portál, kde by se zájemci dočetli vše potřebné, od právních otázek, přes výkupní podmínky, cenovou politiku atd. atp.
Navíc co teplárenství? Přechod z českého uhlí na ruský plyn, to je teda výhra.
Pan premiér Fiala sice jako kolovrátek opakuje, že nové vláda bude postupovat maximálně (???) rozumně, ale vydává se úplně nerozumným směrem, bych řekl.
Dobrý večer pane Morbicere,
děkuji za Váš komentář, rád bych jej doplnil o svůj pohled. Jaderná energetika je ohromně široký pojem. Pokud soudíte, že ani její všeobecné odsuzování, ani všeobecné vyzdvihování nedává valný smysl, dal bych Vám za pravdu.
Pokud mluvíme o projektu Dukovany II a technologii, která je pro něj k dispozici, pak myslím, že i když jsme spolu s mým synem v analýze
https://denikreferendum.cz/clanek/32812-cesky-energeticky-titanik-hlasi-plnou-parou-vpred
ponechali stranou velmi podstatnou stránku "cena", ani samotný "výkon" dnes ve srovnání s alternativami příliš neoslňuje.
Pokud jde o menší reaktory, které by mohly do roku 2030 přijít na trh, pak předpokládám, že se vesměs opět jedná o PWR, ne o nějaká technicky pokročilejší (a tedy také regulatorně náročnější) řešení. V tom případě si tyto elektrárny na straně "výkon" do vínku ponesou i stejná bezpečnostní a technická plus a minus jako předpokládaný 1200 MWe PWR blok pro Dukovany II. Těžko říci, zda budou mít oproti němu nějakou výhodu na straně "cena".
Potenciální dodavatelé sice líčí výhodnost předpokládané sériové výroby, lze předpokládat snazší přepravu zařízení na místo stavby i snazší montáž, ale na druhé straně myslím není dosud úplně jasné, jestli při mnohem menším výkonu nebude relativně dražší stavební část elektrárny.
Myslím si, že to bude jasné až z praxe - už jsem zaslechl názor, že třeba cenu ochranné obálky menších reaktorů nepůjde snížit ve stejném poměru jako jejich výkon.
Menší reaktory technicky pokročilejší, například MSR, které by na straně "výkon" mohly přinést vyšší bezpečnost a/nebo vyšší účinnost, jsou zatím stále ve stadiu výzkumu. Přesto si myslím, že pokud se má vůbec mluvit o nějakých zvýhodněních, pak u jaderné technologie by tato podpora měla být uplatňována právě pro podobné technicky pokročilejší technologie, které by se snad přece jen pro specifická použití mohly v budoucnosti hodit.
Jako příklad bych uvedl technologie umožňující separaci dlouhožijících transuranů z ozářeného jaderného paliva a jejich energetické využití. Některé návrhy prověřované v tomto směru by nás snad nakonec mohly dovést až k hospodářskému využití existujících "zásob" jaderného odpadu, se kterým si zatím nikdo pořádně neví rady.
Pokud by taková technologie výroby elektřiny umožnila, aby upravený jaderný odpad mohl být relativně bezpečně ukládán do podzemí za zlomek původních nákladů odhadovaných pro trvalé uložení neupraveného dlouhodobě radioaktivního odpadu, u nějž navíc stále existuje i určité riziko zneužití k výrobě jaderných zbraní, pak věřím, že by třeba i země jako Rakousko byly ochotné uvažovat o jejím zařazení do "taxonomie". Přispěly by tak k vyřešení problému, jak již existující jaderný odpad v Evropě bezpečně a za přijatelných nákladů zlikvidovat.
Musím v této souvislosti přiznat, že mě udivuje způsob, jakým debata o "taxonomii" mezi Evropskou komisí a členskými státy probíhá. Obávám se, že nějaké kvapné a tudíž nutně povrchní rozporování v podstatě hotového návrhu není dobrý přístup pro přípravu dokumentu takového významu.
Pokud se tvorba evropské legislativy pravidelně odehrává podobným způsobem, pak by náprava tohoto nevyhovujícího stavu mohlo být dalším dobrým tématem pro naše předsednictví. Vyžadovalo by to ovšem schopnost detailní analýzy uvedeného případu a předestření lepších alternativ navrhované taxonomie, které dosavadní postup "zazdil" (nebo hrozil "zazdít", pokud by nakonec došlo ještě k dalšímu odkladu rozhodnutí až na dobu našeho předsednictví.
Obávám se ovšem, zda MPO vůbec má pro něco takového kvalifikované lidi. Před rokem jsem se ptal českého radiochemika Ondřeje Beneše, který v JRC Karlsruhe pracuje právě na vývoji technologie MSR, zda s ním a jeho českými kolegy z tohoto ústavu někdo z našich politiků nebo vládních účedníků diskutoval o možnostech, jaké MSR pro budoucnost jaderné energetiky může znamenat. Odpověděl mi, že nic takového mu není známo.
Pokud naše vlády ani neví, že takové odborníky máme, a jadernou energetiku ztotožňují s projektem Dukovany II, případně s "malými modulárními reaktory" bez jakéhokoliv bližšího určení, pak to samozřejmě vyvolává otázky o kvalitě našich koncepcí energetiky i o kvalitě celé naší energetické politiky.
Dobrý den pane
Třeba "teplator" ČVUT vypadá velmi nadějně. Vědci sice podcenili otázku bezpečnosti, která je chtě nechtě při nakládání s jaderným materiálem klíčová. To není neřešitelné. Jinak - jestli jsem to dobře pochopil - už je to plně funkční a tyhle melé reaktory by dokázaly ještě dále využívat vyhořelé jaderné palivo. To, které tady máme po letech provozu velkých bloků, by (prý) dokázalo vytápět celou republiku 10 let.
Jinak Gates i Rolls-Royce mluví o pokročilých reaktorech ......... no uvidíme.
Na každý pád jaderná energetika asi není úplně mrtvá, jak tvrdí Jakub Patočka, spíš to vypadá na renesanci po útlumu.
Stejně jako nejde přejít v nejbližších letech 100% na obnovitelné zdroje, jak tvrdí, protože by to prostě bez úložišť nefungovalo.
A nejhorší na tom všem je, že celosvětová produkce skleníkových plynů dál rok co rok utěšeně stoupá, a zatím na to naše nedomrlé akce nemají žádný vliv.
V ČR nás podle všeho čeká jenom zmatek, protože jak říkáte, nikdo neví, co dělat.
Dobrý den pane Morbicere,
mockrát děkuji za zaslaný link, k němuž nyní mohu poskytnout několik doplňujících informací.
Především se podle databází ÚPV a EPO nejedná o vynález ČVUT, protože u všech čtyř dokumentů, na které se popis v článku paní Kubátové hodí, je jediným autorem i přihlašovatelem pan Radek Škoda:
https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Applications/2020/PPVCZ2020_0091A3.pdf
https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Applications/2020/PPVCZ2020_0092A3.pdf
https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Applications/2020/PPVCZ2020_0093A3.pdf
Za druhé, sama paní Kubátová poměrně záhy zmírnila původně velmi optimistické vyznění své první zprávy v dalším článku
napsaném stále ještě před zveřejněním výše citovaných patentových přihlášek, k němuž došlo teprve 1. 9. 2021.
Bylo by velmi zajímavé slyšet, jak by svá hodnocení odborníci, které zpovídala v dubnu, doplnili po přečtění dokumentů, které údajný vynález popisují.
Rešeršní zpráva, která je součástí zveřejněné PCT příhlášky, totiž jako nejbližší stav techniky uvádí tři dokumenty, a při zběžném nahlédnutí se zdá, že již ten nejstarší
všechny podstatné znaky "Teplátoru" obsahuje. V textu zveřejněných přihlášek jsem marně hledal něco, co by snad "Teplátor" mohlo posouvat blíže praktickému ukutečnění, než tomu bylo o třicet let dříve při prvním zveřejnění této myšlenky.
Z tohoto úhlu pohledu mohl titulek článku v Novinkách tedy znít také "Vědci z ČVUT znovu vynalezli kolo". Myslím, že celý případ celkem dobře ilustruje hlavně poptávku naší veřejnosti po ujištěních, jak úžasné jaderné know-how u nás existuje, a sklon novinářů této poptávce vyhovět.
Obávám se ale, že realita našeho jaderného know-how je trochu jiná - jinak si neumím vysvětlit, proč naše republika řeší nedostaek uchazečů v tendru na Dukovany II, místo toho, abychom už nejméně 10 let zaplavovali celý svět malými modulárními reaktory Made in Czech Republic.
Takže se dá říct, že jsme v háji.
Ještě pár let se budeme hádat o termínu ukončení uhlí bez jakékoliv praktické návaznosti, ta diskuse nic nestojí ani nebolí. Nakonec začne stát dotovat uhlí, aby nám nezkolabovaly pod emisními povolenkami teplárny a elektrárny.
Fotovoltaiku dotáhneme na bombastických 6% ze současných 3% roční dodávky do sítě.
A budeme stavět jeden větší reaktor...
Hurá.
Přiznávám,
že mi nebylo jasné, proč se státy EU na poslední chvíli handrkují s Evropskou komisí o "taxonomii" energetických zdrojů, místo aby se o ní seriózně jednalo, než jsem si přečetl článek
Pokud ovšem státy přípravu "taxonomie" na EK delegovaly, je samozřejmě legrační, když si teď stěžují na to, co není úplně podle jejich představ. Spíš než dávat politikům prostor k tomu, téma dál rozmazávat, by se jich tedy teď novináři mohli ptát, čím konkrétně hodlají vymezené mantinely vyplnit.
V této souvislosti bych rád upozornil, že i pan Bartuška říká: "Pokrytí naší spotřeby čistě z obnovitelných zdrojů nevidím jako reálné, dokud nebudeme schopni elektřinu skladovat ve velkých objemech."
V naší analýze
https://denikreferendum.cz/clanek/32812-cesky-energeticky-titanik-hlasi-plnou-parou-vpred
poukazujeme na to, že cesta k levnému ukládání elektřiny ve velkých měřítkách vůbec nemusí trvat desetiletí.
Pořád nejvíc záleží na nás samotných, co si z té schválené "taxonomie" vybereme.
Zatím se ovšem raději řídíme pravidlem "pár let nesmyslného žvanění, několikanásobně více let perné práce, a ještě několikanásobně více let smutného koukání na výsledek lehce nahradí spoustu hodin pracných rešerší ve vědecké literatuře a patentových databázích".