Vláda pětikoalice pod vedením Petra Fialy (ODS) představila v pátek obsáhlé programové prohlášení, které předkládá politickou vizi pro příští čtyři roky. Pojem „klima“ se v celém dokumentu vyskytuje dvaadvacetkrát, a v několika bodech výrazně rozvíjí tuzemskou klimatickou politiku. Konec uhlí má nastat v roce 2033, tedy o pět let dřív, než avizovala dřívější koaliční smlouva i než prosazoval bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Ekologické organizace záměr zrychlit konec uhlí vítají, zdůrazňují však, že stále zaostává za vědeckými poznatky i za evropským trendem. K udržení oteplení pod relativně bezpečnou hranicí jednoho a půl stupně Celsia je totiž zapotřebí, aby bohaté země včetně České republiky s uhlím skoncovaly do konce roku 2030. K takovému datu směřuje drtivá většina zemí Evropské unie, včetně například Německa.

Ke konci uhlí v roce 2030 se přitom před volbami opakovaně zavázali hlavní představitelé vítězné koalice SPOLU. Programové prohlášení však nakonec tvoří předvolební příslib koalice Pirátů a Starostů: tedy právě rok 2033.

Ekologické organizace i přesto mají za to, že se celoevropský trend do české energetiky brzy promítne. „V celé Evropě vidíme, jak se odklon od uhlí zrychluje, a my věříme, že i Česká republika nakonec stihne ukončit těžbu a spalování uhlí v roce 2030 jako další zodpovědné a vyspělé evropské země. Ale i termín 2033, který si nyní schválila vláda, bude mít dopady na konkrétní projekty uhelného průmyslu už v současné době… Současně je nutné usilovně pracovat na výstavbě nových obnovitelných zdrojů, které by měly v energetickém mixu vykrýt většinu výpadku uhelných zdrojů,“ komentuje v tiskové zprávě mluvčí ekologického hnutí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Právě rozvoj obnovitelné energetiky je dalším výrazným prvkem programového prohlášení. Pětikoalice slibuje především podporu fotovoltaiky, do roku 2025 chce zřídit solární panely na nejméně sto tisících střechách. Do konce letošního roku pak chce připravit nový energetický zákon, který má přispět k obecné decentralizaci, mimo jiné skrze komunitní energetiku.

Dohromady si Fialův kabinet klade za cíl doslova „připravit novou Politiku ochrany klimatu v ČR, která zohlední nové ambiciózní cíle EU do roku 2030 a stanoví vodítka pro dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050“. Jasnou podporu celounijní politiky vnímají ekologická hnutí taktéž kladně.

„Z prohlášení vlády může být příležitost pro ochranu klimatu, kterou v České republice několik let zanedbáváme. Jsem zvědavá na první kroky, které pro životní prostředí uděláme, musíme však zůstat aktivní a nenechat cíle jenom na papíře,“ řekla pro Deník Referendum mluvčí klimatického hnutí Fridays for Future Klára Bělíčková.

Kromě změn v klimatické politice vláda plánuje řadu opatření k ochraně životního prostředí. Chce například ústavně chránit vodu či vyhlásit dva nové národní parky: NP Křivoklátsko a NP Soutok (oblast známou také jako Moravská Amazonie). Pětikoalice dále zopakovala svůj dřívější závazek zastavit megalomanský projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Slabinami jsou doprava a jádro

Občanská společnost vítá mnohé části programového prohlášení, některé vládní přísliby však považuje za příliš obecné či přímo záporné. Pod ostrou kritikou jsou hlavně dva okruhy: doprava a jaderná energetika.

Rezort dopravy, nově pod vedením Martina Kupky (ODS), na jedné straně hovoří o zkvalitnění železnice a „zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě“. Na straně druhé však chce masivně rozšířit dálnice — do konce funkčního období až o dvě stě kilometrů — a podpůrně se staví i ke vzniku „paralelní vzletové a přistávací dráhy“ na Letišti Václava Havla.

Automobilová i letecká doprava přitom tvoří podstatnou část emisí, které musíme začít bez odkladů snižovat. Právě doprava je jedním z mála sektorů unijní ekonomiky, ve kterém emise dlouhodobě stoupají. Podle klimatických hnutí tento trend nová vláda svými plány rozvíjí, což není přijatelné.

Druhou oblastí, v níž se vláda hodlá vydat vysloveně nežádoucím směrem, je jaderná energetika. Experti obor považují za těžkopádný, nebezpečný, a z hlediska řešení změn klimatu neúnosně nákladný a nepřijatelně pomalý. Jako odstrašující příklad uvádějí obě v Evropské unii stavěné elektrárny finské Olkiluoto i francouzské Flamanville.

Oba projekty byly několikrát odloženy a mnohonásobně se prodražily. Stejnou zkušenost ostatně máme s jedinou jadernou elektrárnou, která se dokončovala po roce 1989 — Temelínem. Dokončení projektu se ustavičně odkládalo, rozpočet překročil původní odhady několikanásobně a prakticky kompletní produkce jeho elektřiny se vyvážela.

Nová vláda přitom chce právě z jádra učinit pilíř české energetické politiky, a to dokonce víc, než naznačovaly programy do říjnových voleb či koaliční smlouva. Za hluboký omyl plány nové vlády v dané oblasti označují i české ekologické organizace.

„V případě jaderné energetiky hodnotíme závazek z programového prohlášení jako vyloženě negativní, když bez dalších podmínek podporuje výstavbu jaderného bloku v Dukovanech. Přitom Piráti a Starostové slibovali, že na základě zevrubné analýzy zváží ekonomickou a bezpečnostní výhodnost rozvoje jaderných elektráren. Nově mluví vláda — bez požadavku na ekonomické vyhodnocení — i o novém bloku v Temelíně a také o tom, že chce postavit jádro na úroveň jiných nízkouhlíkových zdrojů,“ kritizují vládu analytici z ekologické organizace Hnutí DUHA a sdružení Zelený kruh.

V obecné rovině však v kontextu programového prohlášení panuje v ekologických kruzích opatrný optimismus — s dodatkem, že je občanská společnost připravená vládu pobízet i ostře kritizovat. Dojmy z vládního dokumentu pro média shrnul Jiří Koželouh, energetický expert při organizaci Hnutí DUHA. „Vláda slibuje řešení většiny ekologických problémů a většinou i předkládá konkrétní opatření. Nyní však půjde o to, aby svoje závazky naplnila. Potřebujeme rychle začít vracet život do naší krajiny, zdravé a odolné lesy i moderní energetiku připravenou na konec uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů. Ekologické organizace budou plnění závazků vlády nadále hlídat a potřebné změny i prosazovat,“ řekl Koželouh.

Programové prohlášení vláda schválila ve čtvrtek. Ve středu 12. ledna s ním požádá o důvěru Poslaneckou sněmovnu. V dolní komoře má pět vládních stran většinu sto osmi hlasů.