Zjištění DR: ODS v programových jednáních podrývá slib konce uhlí v roce 2030
Adam Rektor-PolánekStrany budoucí vlády momentálně jednají o programových prioritách, včetně konce uhlí. Ačkoli představitelé SPOLU před volbami slibovali skoncovat s fosilním palivem před rokem 2030, nyní se ozývají hlasy, které chtějí slib porušit.
Zástupci stran bloků SPOLU a PirSTAN už druhým týdnem jednají o nových prioritách ekologické politiky. Třemi resorty — životní prostředí, zemědělství, místní rozvoj — se zabývají europoslanec Alexandr Vondra (ODS), lidovec Petr Hladík, člen předsednictva TOP09 Tomáš Tesař, Lukáš Vlček (STAN) a exposlanec Pirátů Radek Holomčík.
Podle zjištění Deníku Referendum jednání komplikuje neshoda na termínu konce uhlí — především uvnitř středopravé koalice SPOLU. Čelní představitelé trojkoalice totiž v posledních měsících opakovaně přislíbili konec uhlí v roce 2030. Současné stanovisko místopředsedy ODS Alexandra Vondry je však v přímém rozporu s předvolební rétorikou SPOLU.
„Uhlí postupně končí, ale je nesmysl teď určit definitivní datum jeho konce. Na rozdíl od Němců nemáme v EU notifikované záložní zdroje. A nemáme ani precizně připravenou transformaci centrálního vytápění teplem a jeho financování. Až budou splněny tyto dvě věci, můžeme stanovit datum,“ uvedl Vondra pro Deník Referendum.
Zástupce TOP09 Tesař naopak zopakoval dřívější stanovisko předsedkyně strany Pekarové Adamové: konec uhlí do konce dekády. „Co jsme říkali před volbami, tedy rok 2030, platí — teď ale připravujeme programový dokument, který bude vypadat podle představ vedení stran, respektive koalic. Výroky pana Vondry proto v tuto chvíli nebudu komentovat. Stanovisko TOP09 bylo před volbami jasné a nezměnilo se,“ řekl Tesař.
Středopravá trojkoalice neměla podrobnosti konce nejšpinavějšího fosilního paliva v programu — na rozdíl od Pirátů a Starostů, kteří jako nejzazší datum uvedli rok 2033. Zároveň však předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová a předseda lidovců Marian Jurečka veřejně podpořili právě rok 2030.
Například v půlce června Pekarová Adamová napsala facebookový příspěvek, ve kterém stálo: „Chceme, aby se nám v Česku dobře žilo a dobře dýchalo. Proto je našim cílem do roku 2030 prosadit ukončení těžby uhlí! Naši budoucnost vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů.“
Předsedkyně liberálně-konzervativní strany svůj záměr zopakovala během debaty o klimatu v září. Bez váhání se vyslovila pro rok 2030, navíc publikum ujišťovala, že SPOLU má program „schválený všemi třemi stranami, včetně ODS… není to tak, že bychom program hned po volbách opouštěli, budeme ho spolu prosazovat,“ slíbila.
Nejinak před volbami hovořil i Jurečka. Například v debatě DVTV uvedl: „Jako koalice SPOLU bychom chtěli udělat maximum pro to, abychom od uhlí mohli odcházet kolem roku 2030.“
Obdobně se předseda KDU-ČSL vyjádřil i v pořadu České televize Události, komentáře, v čemž jej podpořil občanský demokrat Petr Bendl. „Marian Jurečka už to tady řekl. 2030. Za předpokladů, které uvedl. Já bych to jenom opakoval,” řekl v červnové relaci Bendl.
Vzhledem ke zdánlivé předvolební shodě napříč trojkoalicí proto není jasné, proč téma energetiky provází dlouhá a zatím bezvýsledná diskuze. Deník Referendum požádal o vyjádření zástupce všech pěti stran, odpověděli však pouze Alexandr Vondra a Tomáš Tesař.
Nastupující garnitura už dříve oznámila záměr vyhotovit vládní program do 8. listopadu. Během dalších dvou až tří týdnů se tedy ukáže, zdali Fialova vláda dostojí předvolebním slibům a připraví proměnu české energetiky — anebo spíše naváže na vládu Andreje Babiše, která nebyla schopná konec uhlí připravit.
Česká republika prozatím na chvostu Evropy
V zájmu alespoň relativní stabilizace klimatu je podle obecné shody vědců nezbytně nutné, aby bohaté státy skoncovaly s uhlím právě do konce dekády. Bez takového odklonu je podle odborníků de facto nemožné, aby svět dosáhl uhlíkové neutrality před rokem 2050.
Koalice SPOLU se přitom v programu explicitně zavázala podporovat neutralitu právě k roku 2050 — unijní Zelenou dohodu vnímá jako „příležitost, jak…výrazně modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“
I když se některým členům nové vlády může zdát stanovení konce uhlí předčasné či slovy pana Vondry „nesmyslné“, v Evropské unii jde o běžnou praxi. Francie směřuje k roku 2024, Itálie či Irsko zase ke 2025. Dánsko, Nizozemsko, a brzy nejspíš i Německo prosazují rok 2030. Česká republika zůstává jednou z hrstky unijních zemí, která plán ukončení spalování uhlí doposud nemá.
Každý stát má sice trochu jiný energetický mix, ale uhelná éra se podle odborníků blíží ke konci. A právě odklady přechodu České republiky na obnovitelné zdroje jsou příčinou hrozby zdražování a destabilizace energetiky, kterou už nyní zaznamenáváme.