V pondělí se má na vládě opět řešit konec uhelné energetiky. Členové vlády jsou v otázce rozděleni, ač z meziresortních připomínek a veřejných proklamací vypadá, že o něco větší podporu má dřívější z možných termínů - 2033.

Přesto na jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oficiálně nese doporučení Uhelné komise, která si odhlasovala konec uhlí až v roce 2038. Jenže od února, kdy Havlíček přinesl svůj návrh do vlády poprvé, se spousta věcí změnila.

Nejenomže rok 2038 se dnešní optikou může zdát nesmyslně daleko, ve světle nových skutečností může být i konec uhlí v roce 2033 příliš pozdní. Proč? Na to existuje hned pět pádných důvodů.

I. ČEZ chce výrazně omezit uhlí do roku 2030

Největší energetická firma v ČR, skupina ČEZ, oznámila, že do roku 2030 bude z uhlí vyrábět jen 12,5 % svého energetického mixu. To rozhodnutí samo o sobě je trochu polovičaté. Není třeba jasné, jakým způsobem a kdy bude firma odstavovat konkrétní elektrárny, ani jestli chce stále rozšiřovat těžbu na dole Bílina. Ale i tak jde o obrovský symbolický krok dopředu.

Když ČEZ naposledy představoval dlouhodobou strategii na podzim roku 2019, počítal s tím, že elektrárny Tušimice a Prunéřov pojedou až do vyuhlení dolů v druhé polovině 30. let, že se těžba na dole Bílina prodlouží až do rok 2050 a že do stejné doby pojede i nejnovější blok elektrárny Ledvice.

Místo toho se nyní ČEZ uhlí rychle zbavuje jako Černého Petra. Uhlí opouštějí v nejbližší době i Sokolovská uhelná a EPH, takže pokud vláda bude chtít podporovat těžbu a spalování uhlí i po roce 2030, půjde tím na ruku jen Pavlu Tykačovi a jeho firmě Sev.en Energy.