Průlom v případu Turów: česká vláda podlehla tlaku zdola a zažaluje Polsko

Jakub Bodziony, Radek Kubala

České ministerstvo životního prostředí v kauze Turów dlouho brzdilo rázné kroky vůči Polsku. Po tlaku veřejnosti nakonec Česká republika žalobu k Evropskému soudnímu dvoru podá. Polsko mezitím pokoutně připravuje transformaci PGE.

Shodou okolností česká vláda ohlásila, že kvůli nelegální těžbě v přhraničním velkolomu Turów, podá na Polsko žalobu vzápětí poté, co v Deníku Referendum a Kultuře Liberalnej začala vycházet společná mezinárodní investigace obou médií. Foto Anna Uciechowska, WmC

Vláda České republiky zmobilizovala síly k odporu proti rozšiřování lomu Turów a podá na Polsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Stalo se tak ovšem až osm měsíců poté, co polská společnost PGE provozuje těžbu v příhraničním lomu nelegálně.

Polské úřady mezitím pokoutně připravily transformaci, která má těžaře zbavit krachujícího uhelného byznysu, a přitom urychlit odchod od uhlí. Dlouho odkládaný krok české vlády přišel vzápětí poté, co v Deníku Referendum a partnerském polském médiu Kultura Liberana začal vycházet společný přeshraniční novinářský projekt Důl Turów: česko-polská zlodějina vody v České republice…

V rámci série Důl Turów: česko-polská zlodějina vody v České republice vůbec poprvé vycházejí texty podpořené bruselskou nadací European Journalism Fund. Novináři Radek Kubala, který je autorem Deníku Referendum, a Jakub Bodziony, který je autorem varšavského magazínu Kultura Liberalna, společně rozkrývají kontext a souvislosti rozšiřování polského lomu Turów, jenž způsobuje nedostatek vody lidem žijícím v českých a německých příhraničních obcích. Investigace odhaluje selhání institucí Evropské unie, České republiky a Polska, které nebyly schopny vymoct plnění zákonných předpisů a prosadit veřejný zájem, jimž je tu ochrana vodních zdrojů, životního prostředí a klimatu. V důsledku impotence českých, polských a evropských úřadů polská korporace PGE už téměř rok ve svém lomu těží uhlí nelegálně. Foto Jiří Bernard, WmC

Podívejme se tedy na to, proč českým úřadům trvalo tak dlouho rázně zakročit. A prozkoumejme také to, jaké skutečné plány má PGE s příhraničním lomem.

V pondělí ministři české vlády ohlásili po téměř dvou měsících váhání rozhodný krok a schválili podání žaloby pro porušení evropských zákonů. Z vládního usnesení je patrné, že k soudu by žaloba měla doputovat do poloviny března. Podstatné je, že česká vláda bude požadovat také předběžné opatření, které by v případě uznání českého nároku evropskou justicí přikázalo korporaci PGE, z většiny vlastněné polským státem, zastavit těžbu v dole.

Pokud vláda žalobu skutečně podá, bude se jednat o historicky první podobný případ mezi Českou republikou a Polskem. Současně půjde o první žalobou týkající se ekologické otázky mezi státy Visegrádské čtyřky.

Z dřívějších zkušeností lze odhadovat, že projednání takového případu trvá rok a půl. Česká vláda ovšem současně žádá o zrychlené řízení, což by celý proces mohlo o půl roku zkrátit.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) Deníku Referendum nicméně řekl, že žalobu nepovažuje v kauze Turów za definitivní krok. Česká vláda je podle něj připravena žalobu stáhnout, pokud s Polskem v mezičase najde shodu.

Polsko podle něj při posledním jednání projevilo vůli jednat o kompenzacích pro české občany a obce. Minulý týden při jednání parlamentního Výboru pro životní prostředí navíc řekl, že starostové českých příhraničních obcí mají strach ze sociálních dopadů případného náhlého ukončení těžby. „Jednání by mohla pokračovat i po případném podání žaloby,“ uvedl Petříček pro Deník Referendum.

Finální podoba žaloby teprve vzniká a není jasné, co všechno do ní Česká republika zahrne. Další vývoj v kauze Turów je tak stále otevřený.

Dosavadní liknavý přístup českých úřadů vzbuzuje obavy, jak důsledné ve svém dalším postupu budou. Deník Referendum zjistil, co za pomalým postupem institucí státu stojí.

Zdržovací taktika českého ministerstva životního prostředí

Že ani sama Evropská unie neměla zájem dodržování svých zákonných norem vymáhat, si ještě ukážeme v následujícím textu. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že polská korporace PGE těží od loňského května uhlí nelegálně i vinou českých úřadů, zejména ministerstva životního prostředí.

Celý příběh začíná už v druhé půlce roku 2019, kdy ministerstvo řízené Richardem Brabcem (ANO) rozhodovalo v rámci mezinárodního procesu Posuzování vlivu na životní prostředí o záměru umožnit těžbu v lomu Turów až do roku 2044.

Jen několik měsíců před tím, než v listopadu ministerstvo vydalo stanoviska negativní, hodlal Brabcův úřad vyjít Polsku vstříc a s rozšiřováním těžby souhlasit. Deníku Referendum to potvrdili zástupci občanské veřejnosti i Libereckého kraje.

„S ministerstvem životního prostředí se nám dnes už spolupracuje dobře, ale situace byla napjatá předloni na podzim, když se chystali vydat souhlasné stanovisko v procesu EIA. Museli jsme proto jednat, pomohl i tlak veřejnosti,“ potvrdil Deníku Referendum Martin Půta (STAN), hejtman Libereckého kraje.

Pro Poláky bylo pak vydání nesouhlasného stanoviska velkým překvapením, po kterém o lomu Turów přestali s českými úřady komunikovat. Navzdory tomu ministerstvo životního prostředí nadále ráznější kroky vůči polským těžařům zdržovalo. Úředníci ministerstva se například snažili zabránit projednání případu parlamentním Výborem pro životní prostředí.

„Náměstkyně ministerstva Berenika Peštová nám říkala, že jednání nemá smysl, protože ministerstvo už podalo stížnost k Evropské komisi. Nicméně to nebyla pravda. Projednávání se pak snažili bránit i v podvýborech, často skrze poslance za ANO,“ popsala Deníku Referendum předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) situaci panující v druhé polovině roku 2019 a po většinu roku 2020.

Stížnost k Evropské komisi nakonec ministerstvo nepodalo, odhodlal se k tomu až Liberecký kraj, a to v lednu loňského roku. O Turówu se navzdory zdržovací taktice Brabcova úřadu na Výboru pro životní prostředí jednalo čtyřikrát. Poprvé veřejně v listopadu 2019 a pak třikrát neveřejně, konkrétně loni v dubnu a v červnu a naposledy minulý týden ve středu.

×