Česká republika a Polsko jednají o Turówu, řeší kompenzace i dohled nad těžbou

Lucie Čejková

Zástupci České republiky a Polska připravují dohodu o těžbě v dole Turów. Vyplývá to ze závěrů pondělního jednání obou stran v Liberci. Pokud by polská vláda na dohodu přistoupila a plnila ji, Česká republika stáhne evropskou žalobu.

K jednání o sporu ohledně dolu Turów se čeští a polští zástupci sešli v pondělí v Liberci. Foto Liberecký kraj

Vyjednavači České republiky a Polska začali řešit podmínky dohody o těžbě v příhraničním dole Turów. Pokud se ji podaří uzavřít a polská strana ji naplní, Česká republika by žalobu u Soudního dvora Evropské unie mohla stáhnout. Deníku Referendum to potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Na těžbu v dole Turów si tuzemská vláda stěžuje u evropského soudu od konce února. Minulý týden unijní soudci přikázali Polsku bezodkladně ukončit práce v dole nejméně do doby, než o žalobě rozhodnou. Polský premiér Mateusz Morawiecki nařízení odmítl splnit, dodal však, že chce s českou stranou začít hledat společné řešení.

Poprvé se tak zástupci české a polské strany sešli v pondělí na Krajském úřadě Libereckého kraje. „Polsko jsme dnes v první řadě vyzvali k respektování rozhodnutí Soudního dvora EU. Pokud tak Polsko neučiní, jsme připraveni soudu navrhnout takovou pokutu, která bude Polsko motivovat k respektování soudního rozhodnutí. Současně jsme Polsku zopakovali podmínky, za kterých jsme ochotní případně českou žalobu stáhnout,“ shrnul obsah setkání náměstek sekce politiky a mezinárodních vztahů ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.

Co by mělo být předmětem bilaterální dohody mezi Českou republikou a Polskem, rozvedl v pondělí večer ve vysílání České televize ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Smlouva bude obsahovat několik podmínek, budou to finanční závazky, které by měly především kompenzovat české straně nějaké náhradní, alternativní řešení pitné vody,“ popsal. Dalším bodem by podle něj měla být technická opatření, jimiž polská státní těžební firma PGE zabrání hluku a prachu z dolu Turów i odtoku vody z českého území.

„V neposlední řadě to budou i některé legislativní podmínky, protože my jsme prostě přesvědčeni, že proces schválení toho záměru (těžby, pozn. red.) neproběhl dobře, a to i z hlediska možnosti české strany vyjádřit se k tomu z pohledu dopadů na životní prostředí,“ dodal Brabec.

Zároveň by měla vzniknout komise, která o těžbě a jejích dopadech bude jednat, a to včetně zapojení veřejnosti. Pro Deník Referendum to uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Záznam o jednání v Liberci zveřejnil polský portál Onet. Zmíněná opatření požadovaná českou stranou obsah dokumentu potvrzuje a zároveň upřesňuje, že polské kompenzace pro Českou republiku by měly dosáhnout výše čtyřiceti až pětačtyřiceti milionů eur.

Polští zástupci podle Brabce vyjádřili ochotu o dohodě dál jednat. Její základní návrh nyní dostali premiéři obou zemí a schválit ji musí také česká i polská vláda. Brabec očekává, že se s Polskem vyjednavači jeho resortu dohodnou během několika týdnů. V pondělí večer také potvrdil, že až pokud by Polsko na dohodu přistoupilo a její podmínky splnilo, Česká republika by to považovala za dostatečnou záruku a evropskou žalobu by stáhla.

Morawiecki oznámil okamžité stažení žaloby, český premiér i MŽP to popřeli

Nejistotu do výsledků jednání mezi Českou republikou a Polskem vnesl v úterý dopoledne premiér Morawiecki. Podle polské agentury PAP po setkání s českým protějškem Andrejem Babišem (ANO) na pondělním summitu Evropské unie sdělil novinářům, že „Česká republika po jednání souhlasila s tím, že stáhne žalobu u Soudního dvora Evropské unie“.

Deník Referendum proto kontaktoval mluvčí ministerstva životního prostřední Petru Roubíčkovou s žádostí o potvrzení této informace. „Ne, to rozhodně potvrdit nemohu,“ vyvrátila s tím, že Česká republika se podle ní jen na základě pondělního jednání s polskou stranou v Liberci žalobu rozhodně stáhnout nechystá.

Brzy poté popřel Morawieckeho slova i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Určitě jsem nic neodsouhlasoval, žaloba platí. Musíme rychle jednat a jsem rád, že konečně s námi polská strana jedná velice konkrétně,“ řekl v úterý dopoledne na tiskové konferenci. Na Twitteru pak dodal: „Vítám sice, že po dlouhých letech vyjednávání Polsko uznalo, že těžba v dole Turów poškozuje naše životní prostředí, ale problém zatím není vyřešen.“

„Po včerejším jednání českých a polských zástupců v Liberci jsem očekával, že se oba premiéři postaví před kameru společně s jedním závěrem,“ komentoval roztržku liberecký hejtman Martin Půta, který se česko-polského setkání rovněž zúčastnil.

Na možnost stažení žaloby ihned reagovala i organizace Greenpeace a místní obyvatelé z příhraničních vesnic blízko dolu Turów. Variantu, že by takový krok česká vláda učinila, odsuzují.

„Stažení žaloby na důl Turów by bylo velkou porážkou České republiky. Polsko vždy odmítalo přistoupit na jakékoli české požadavky a není důvod věřit, že by se jeho postoj nyní zázračně změnil. Stažení žaloby by tak znamenalo porážku v očích českých občanů, a především místních lidí, kteří ztrácejí vodu kvůli těžbě a kteří čelí každodennímu hluku a prachu z přibližujícího se dolu,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Současná česko-polská domluva nestačí ani podle obyvatele obce Uhelná Milana Starce, který proti dolu Turów vystupuje dlouhodobě. „Podle informací z Polska má Česká republika dostat za stažení žaloby čtyřicet pět milionů eur. Nikde se ale nepíše o žádném omezení samotné těžby, ať už časovém nebo geografickém,“ postěžoval si Starec. „Má-li spor skončit dohodou, je naprosto klíčové, aby se těžba nesměla nadále přibližovat českému území — jedině tak lze doufat, že hladina spodní vody nebude nadále klesat,“ dodal.

Čeští vyjednavači by podle něj zároveň měli požadovat, aby těžba v dole skončila mnohem dříve, než jak polské uhelné společnosti PGE umožňuje nedávno vydaná licence. Ta je totiž platná až do roku 2044. „Časové omezení těžby nejdéle do roku 2026 doprovázené spravedlivou transformací regionu musí být druhou podmínkou. Vyměnit třiadvacet let těžby v našem sousedství za směšných čtyřicet pět milionů eur by bylo jednoznačnou prohrou České republiky,“ shrnul Starec.