Vláda požádá EU o penále pro Polsko kvůli Turówu. Jednání předcházely protesty
Lucie ČejkováČeská republika požádá Evropskou unii, aby Polsko platilo pět milionů eur denně za pokračující těžbu v dole Turów. Vyplývá to z výsledků pondělního jednání vlády, kterému předcházely protesty ekologů a obyvatel pohraničních obcí.
O penále ve výši pět milionů eur (asi 125 mil. Kč) pro Polsko za každý další den těžby v hnědouhelném dole Turów bude žádat česká vláda Soudní dvůr Evropské unie. Její členové se na tom shodli při pondělním jednání.
„Vláda dnes uložila vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie, aby navrhl Soudnímu dvoru Evropské unie uložení penále Polské republice ve výši pět milionů eur denně za to, že v rozporu s nařízeným předběžným opatřením bezodkladně nezastavila těžbu hnědého uhlí v dole Turów,“ sdělil novinářům ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Soudní dvůr Evropské unie před dvěma týdny nařídil ukončit práce v dole Turów alespoň do doby, než o české žalobě podané letos v únoru rozhodne. Polsko však nařízení odmítlo splnit a začalo s Českou republikou vyjednávat o možné smlouvě, jejíž naplnění by podle tuzemské vlády mohlo vést ke stažení evropské žaloby.
Podle dosavadních informací má dohoda obsahovat například kompenzaci ze strany Polska ve výši čtyřiceti až padesáti milionů eur (zhruba jedna miliarda korun). Doplnit ji mají kontrolní mechanismy či technická opatření, jež zamezí odtoku vody z českého území a šíření prachu a hluku.
Žádejte konec těžby a nestahujte žalobu, vyzývali vládu protestující
Za ukončení těžby v dole Turów a proti možnému stažení evropské žaloby protestovalo v pondělí po poledni v Praze na Klárově a na Hradčanském náměstí několik desítek lidí. Ohradili se rovněž vůči tomu, že by České republika mohla evropskou žalobu stáhnout, pokud Polsko bude aktuálně vyjednávanou dohodu o podmínkách další těžby dodržovat.
Kromě projevů a pochodu s transparenty protestující symbolicky upozorňovali, že uhlí vodu nenahradí. V průběhu demonstrace tak plnili sklenice a plechovou vanu materiálem, který uhlí připomínal.
Nesouhlas s možným stažením žaloby přišli vyjádřit i lidé žijící v pohraničních obcích nedaleko Turówa. „Vidím to jako takový handl s osudy místních lidí a místní krajiny,“ řekl ve svém projevu Michal Kopecký, který žije v jedné z pohraničních obcí. „Rozhodně se jako otec dětí nebudu dívat na to, jak nám tam ten krásný Liberecký kraj vysychá,“ uvedl při protestu pořádaném ekologickou organizací Greenpeace.
Jaký má těžba dopad na region, popsal Milan Starec, obyvatel obce Uhelná. „Současná situace je taková, že v dole se těží vesele dál. Zrovna dneska ráno jsem dostal takovou hezkou dávku motivace sem přijet, protože ten hukot byl opravdu výrazný. Nezměnilo se tedy vůbec nic,“ sdělil na pondělní demonstraci.
Jednání o smlouvě mezi Českou republikou a Polskem nicméně dál probíhají. Vláda zatím odsouhlasila její rámcovou podobu, schválit pak bude muset i konkrétní znění dohody. „My ji, předpokládám, předložíme v nejbližších týdnech,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Richard Brabec.
Obyvatelé z pohraničí a ekologové ale při demonstraci upozorňovali, že požadavky na Polsko nezmiňují omezení rozsahu těžby ani její období. Rypadla dolu Turów by se tak mohla dál přibližovat ke státním hranicím a hnědé uhlí dolovat až do roku 2044, jak plánuje polská státní těžařská firma PGE.
„Naším hlavním cílem je, aby těžba byla zastavena a aby došlo ke spravedlivé transformaci regionu,“ vysvětlila koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová. „Dnes jsme tady proto, abychom vyzvali vládu, aby nestahovala žalobu výměnou za slabou dohodu,“ shrnula záměry protestujících.
Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie a současně náměstek ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek však uvedl, že soudní spor mezi Českou republikou a Polskem ukončení činnosti v dole Turów zajistit nemůže. „Žaloba podaná Českou republikou Soudnímu dvoru může směřovat pouze vůči porušení unijního práva Polskem. Výsledkem takové žaloby může být jenom konstatování, zda Polsko porušilo či neporušilo unijní právo,“ vysvětlil pro novináře.
Dočasné ukončení těžby ale podle něj dává České republice lepší pozici pro jednání o kompenzacích a dalších opatřeních. „Nařízení bezodkladného uzavření dolu Turów do doby vynesení meritorního rozsudku vytvořilo prostor, jak získat v krátké době skutečně praktický, hmatatelný výsledek pro obyvatele postiženého regionu a jeho životní prostředí,“ dodal Smolek.
Součástí řešení, která mají Polsku umožnit pokračovat v těžbě a za jejichž prezentaci PGE zaplatila i serveru Euractiv, je mimo jiné stavba podzemní stěny. Po dokončení má zabránit snižování hladiny podzemních vod v pohraniční. Geologové z České geologické služby se však již dříve vyjádřili, že v plánovaném rozsahu vodu na českém území nejspíš neochrání.
Deník Referendum se s dotazy na obsah dohody a požadavky ekologů a obyvatel pohraničí obrátil i na zástupce Libereckého kraje, kteří se některých setkání ohledně těžby v dole Turów rovněž účastnili. Mluvčí Filip Trdla nicméně nechtěl reagovat s vysvětlením, že jednání na úrovni vlád dosud neskončila, a kraj se proto zatím vyjadřovat nebude.
Polská vláda dlouhodobě tvrdí, že uzavření dolu Turów by poškodilo region a způsobilo by výpadky dodávky energií — a to i navzdory nedávno zveřejněné analýze, která to vyvrací. Pokračování těžby hájí také místní horníci a hornické odbory i část obyvatel regionu, jimž stát dosud k uhelnému byznysu nenabídl alternativu.