Výsměch: Polsko chce vypovědět smlouvu o dole Turów už po dvou letech
Lukáš HrábekČeská republika by žádnou dohodu s Polskem nyní uzavírat neměla. Je absurdní, když se chová, jako by ji nějak zvlášť potřebovala, zatímco Polsko dělá drahoty. Procesní výhody jsou přitom na české straně.
Vyjednávání smlouvy o polském hnědouhelném dole Turów začalo tento týden připomínat absurdní frašku. V úterý se jednání protáhla až do půl jedné v noci a druhý den ráno čeští představitelé jako ministr životního prostředí Richard Brabec či liberecký hejtman Martin Půta slavnostně oznamovali, jak je dohoda na spadnutí a jak během dne oznámí její uzavření.
Před budovou ministerstva v pražských Vršovicích tak celý den čekali novináři a novinářky. Avizovaného triumfu českého vyjednávacího týmu se ale nedočkali. Jednání se opět protáhla do noci a ministr Brabec po nich oznámil, že smlouva už je hotová a „vyladěná“ a že nebyla uzavřená „jenom zatím“ a že Polsko odmítá jen jeden jediný bod smlouvy. Současně ale Brabcův polský protějšek Michal Kurtyka prohlásil, že česká strana smlouvu uzavřít nechce a že odmítla „štědrou nabídku“ Polska. Jako by ani nebyli na stejném jednání...
Až dnes během dne se začalo vyjasňovat, proč jsou mezistátní jednání po takovém úsilí opět v troskách a proč jsou vyjádření obou ministrů životního prostředí protichůdné. Polsko si podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka a dalších českých představitelů na poslední chvíli vzpomnělo, že by chtělo mít možnost smlouvu po dvou letech vypovědět.
Kdo trochu sleduje přístup polské vlády k celé věci, nemůže být překvapen. Leda tak tím, že Polsku nevadí na vypovězení smlouvy čekat dva roky a že neusiluje o možnost vypovědět ji hned jak Českou republiku přesvědčí ke stažení žaloby na důl.
Na dole Turów se má těžit ještě třiadvacet let a další roky mají probíhat rekultivační práce a výrazné úpravy terénu. I když všem, kromě polských politiků a šéfů v PGE, je jasné, že plánovat těžbu na tak dlouhou dobu je nesmysl a že uhlí skončí v Evropě mnohem dřív, stále je velmi pravděpodobné, že těžba ještě několik let potrvá a další roky se bude zahlazovat.
Jakékoli — byť teoretické — omezení smlouvy, která by podle vyjednavačů měla předcházet negativním dopadům těžby na české území, na pouhé dva roky, je z takového pohledu naprosto nepřípustné a vláda v tomhle nesmí Polsku ustoupit. Už tak je domlouvaná smlouva zatím jen bezcenný cár papíru, protože Polsko odmítá kvůli dolu Turów respektovat mezinárodní právo a evropskou legislativu. Česká republika totiž nemá žádné garance, že by Polsko chtělo dohodu v budoucnu plnit, když odmítá poslechnout i Soudní dvůr EU.
Česko-polský spor o důl Turów na samých hranicích obou zemí a Německa, se táhne již roky. Důl, který dlouhodobě krade vodu z území obcí na Hrádecku a Frýdlantsku v Libereckém kraji, měl platné povolení k těžbě do dubna 2020. Potom mu polské úřady v nezákonném procesu prodloužili provoz nejdříve do roku 2026 a později i do roku 2044.
Česko zkoušelo s Polskem mluvit o rozšíření dolu dlouhodobě a v procesu vyhodnocení vlivu na životní prostředí vydala k záměru negativní stanovisko. Polská státní společnost PGE jakoukoli kritiku a připomínky ignorovala a těžila dál. Česká republika se proto obrátila na Evropskou komisi, která potvrdila, že má pravdu a že by měla na důl podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. V té době se česká vláda snažila s Polskem znovu vyjednávat, opět neúspěšně, až nakonec žalobu na důl letos v únoru podala.