Více než sto Čechů, Němců i Poláků protestovalo v neděli u severočeského Hrádku nad Nisou proti provozu a rozšíření polského hnědouhelného velkolomu Turów. Na shromáždění navázala plavba v kajacích po Lužické Nise do městečka Hirschfelde.

Sporný důl odčerpává vodu z podloží pohraničních obcí a zatěžuje okolí hlukem i prachem. Polsko a tamější těžařská společnost PGE, v níž je stát majoritním akcionářem, námitky sousedů odmítají. Naopak plánují těžbu rozšiřovat. Provoz Turówa je podle ekologických organizací již nyní možná v rozporu s evropským právem.

Od konce letošního dubna je důl v provozu na základě povolení polských orgánů, to je ovšem neveřejné. Ekologové zdůrazňují, že tak není známo, zda úřady řádně posoudily vliv na životní prostředí, či naopak přešly nesouhlas přilehlých obcí i české vlády mlčením. Podle místních obyvatel Turów dlouhodobě devastuje zásoby podzemní vody. Studny i příhraniční potoky jsou vyschlé a obyvatelé regionu se ve shodě s ekology obávají, že pokud se velkolom rozšíří, situace bude zřejmě ještě horší. PGE zodpovědnost za současný stav podzemní vody odmítá.

„Naše jednání se zakládá na racionálních argumentech, které jsme sousedům opakovaně představili v rámci dlouhodobých veřejných jednání, a to za účasti obyvatel Německa i České republiky. Hovořili jsme o opatřeních k odstranění případného vlivu turówského dolu na pohraniční oblast. Od počátku snahy o prodloužení těžebního povolení je pro ochrana vodních zdrojů prioritou,“ uvedla v červnu za vedení PGE Wioletta Czemiel-Grzybowská.

Místní to označují za absurdní. Úbytek vody v krajině i ve studnách pozorují již dlouhodobě. „Místa, která dříve sloužila jako nádrže a zásobárny vody, jsou dávno vyschlá. Jaká je odpověď PGE? Že důl s ubývající vodou nesouvisí, viníkem jsou prý změny klimatu. Dostali jsme se do naprosto paradoxní a těžko uvěřitelné situace, kdy spoluviník globálního oteplování sám používá tento život ohrožující jev jako argument,“ řekl k protestu Milan Starec, obyvatel pohraniční obce Uhelná a člen Stínové uhelné komise.

Polsko podle našeho ministerstva životního prostředí nespolupracuje, jak má

Obyvatele pohraničí podporují ekologické organizace i místní politici. Nedělní shromáždění navštívil mezi jinými i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Sporem se zabývají také ministerstva životního prostředí a zahraničních věcí. Ta mají během září také dopracovat podnět k Evropské komisi. Rezort životního prostředí uvádí, že polská strana nerespektuje zavedené mezinárodní postupy a odmítá poskytovat informace.

Česká republika může v krajním případě Polsko zažalovat u Soudního dvoru Evropské unie. Po takovém řešení volají ochránci přírody. Podle nich už totiž není nač čekat, nikdo už nedoufá ani v kompromisní řešení sporu. Nedělní pohraniční protest narušila početně silnější protidemonstrace horníků, jejich rodin a dalších příznivců těžby. Podle ekologické organizace Greenpeace se jednalo o akci organizovanou přímo PGE.

„Opět se ukázalo, že polská strana není ochotná vést dialog, přestože je to ona, kdo v současné chvíli porušuje evropské zákony. Během poklidného protestu bohužel probíhaly vulgarity a napadání účastníků akce. Vrcholem nevkusu a kulturní necitlivosti byla trička, v nichž příznivci dolu přijeli. Jejich design zneužil postavu animovaného českého hrdiny Krtečka, v jehož filmech je jasně viditelné hluboké ekologické poselství,“ glosoval dění tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Polsko chce v Turówě těžit do roku 2044. Velkolom se má rozšířit až na třicet kilometrů čtverečních a prohloubit 330 metrů pod okolní terén. Důlní dílo by se tak přiblížilo osmitisícovému Hrádku nad Nisou. Těžaři tvrdí, že zdejší podzemní vodu ochrání hydroizolační stěnou. Podle starosty Josefa Horinky (SLK) ale sami během dřívějších debat připustili, že nejde o zcela vyzkoušenou metodu.

Příhraniční obec Uhelná, která leží ještě blíže velkolomu, je vyprahlá již nyní. Pokud se Turów zvětší, dostane se k Uhelné na stovky metrů. Na polské straně kvůli dolu možná zcela zmizí Opolno-Zdrój a Bialopole.

Velkolom zásobuje uhlím především elektrárnu Turów, jež byla při spuštění v šesedátých letech s instalovaným výkonem 2000 MW zřejmě největší svého druhu v Evropě. Zhruba před dvaceti lety prošla modernizací. I poté ale zaznamenala několik nehod.

Pro polskou energetiku je uhlí zásadním zdrojem. Země se proto vzpírala evropským požadavkům na snižování emisí skleníkových plynů. Podle ekologů ovšem může uhlí opustit bez větších problémů k roku 2035.