Turów je obří hnědouhelný lom ležící na česko-německo-polské hranici. Aktivní dobývací prostor je sice v Polsku, ale od našich a německých hranic je doslova na dohled a o negativní vlivy na životní prostředí se s námi Poláci „spravedlivě“ dělí.

Z dostupných dlouhodobých studií vyplývá, že důl obtěžuje okolní obyvatele hlukem, významně znečišťuje ovzduší a má tak přímý negativní vliv na zdraví obyvatel všech tří států. Aby toho nebylo málo, vlivem činnosti dolu z českého území dlouhodobě razantně ubývá podzemní voda.

Platnost původních povolení k těžbě končila v dubnu letošního roku, ale podle dostupných podkladů plánuje Polsko důl využívat až do roku 2044. Těžba má být navíc rozšířena směrem k českým hranicím, což by znamenalo, že od nejbližšího českého domu bude jen 300 metrů. Česká republika o polském záměru lom rozšířit a prohloubit ví již několik let.

Laxní postup Brabcova ministerstva

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny ČR se na základě mého návrhu prodloužením těžby v dole Turów poprvé zabýval v listopadu 2019, tedy v době, kdy České republice běžela lhůta na vyjádření v rámci přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V té době již bylo zřejmé, že se Polsko snaží prodloužit těžbu za každou cenu a co nejrychleji. Zbýval totiž jen půlrok do konce stávajícího povolení, a tedy do zastavení rypadel. Poslanci na výboru požadovali po ministru Brabcovi rekapitulaci dosavadního postupu ministerstva životního prostředí a vlády.