Česká vláda, přesněji politické vedení naší země, má před sebou pět rozhodnutí, které prokáží, jak moc to s ochranou klimatu myslí vážně. Rozhodnutí to jsou jasná a pro každého, kdo chce chránit klima i velmi jednoduchá. Jsou to kroky, kterými právě dnes mohou politici reálně přispět k lepší ochraně klimatu.

Česká republika se v globální dohodě o klimatu z Paříže 2015 zavázala, že bude snižovat emise skleníkových plynů. Cílem by mělo být dosáhnout klimatické neutrality, tedy vypouštět tolik uhlíku, kolik ho dokážeme v životním prostředí zachytávat, například správnou péčí o krajinu či rozumným zalesňováním. V Evropské unii nyní probíhá debata, zda se vyspělé evropské země zavážou dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050 nebo až později. Česká republika společně s Polskem tuto progresivní dohodu blokují.

Pařížská dohoda operuje se snížením globálního oteplování na průměrný nárůst teploty o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Podle řady současných vědeckých studií dosavadní závazky nestačí. A nepřistoupí-li státy k razantnějším opatřením, bude tato hodnota překročena a bude hrozit, že se přiblížíme katastrofickým scénářům, v nichž se probíhající klimatická krize vymkne jakékoli kontrole.

Česká vláda by tak podle Greenpeace měla na požadavek Evropské unie přistoupit. Ještě před tím ovšem může provést pět rychlých opatření, která budou mít vliv na ukončení energetické závislosti na uhlí, které má v současnosti řešit nedávno ustanovená uhelná komise.

• Neudělovat výjimku hnědouhelné elektrárně Chvaletice a elektrárnu zavřít

Pokud někdo chce i v budoucnosti provozovat uhelnou elektrárnu a vydělávat na ní, měl by tak činit podle pravidel chránících zdraví občanů. Greenpeace rozhodně nesouhlasí s udělením výjimky z emisních limitů a požaduje důslednou péči o zdraví českých obyvatel a čistotu životního prostředí. Odpustky ve formě výjimek jsou v dnešní době nepřijatelné. Hnědouhelné elektrárny — a především velkou elektrárnu v Chvaleticích — bychom měli co nejdřív uzavřít.

• Utlumit těžbu ve velkolomu Bílina

Bílina se přitom zásadně nepodílí na zaměstnanosti místních v kraji — v těžbě tvoří jen 1,7 % pracovních míst. Greenpeace považuje za absurdní, že v situaci, kdy českou krajinu decimuje vedro a sucho vyvolané klimatickou krizí a řada vědeckých studií hovoří o nutnosti začít okamžitě snižovat emise skleníkových plynů, se v České republice těžba uhlí neutlumuje, ale naopak se uvažuje o prolomení těžebních limitů.

Uhlí vytěžené v Bílině společně se skleníkovými plyny přitom uvolňuje i další znečištění — oxidy dusíku, síry, rtuť, prach a další nebezpečné látky. Těžba obtěžuje své okolí nadlimitním hlukem a prachem, dolování převrátí naruby několik kilometrů krajiny a zničí se nenahraditelné biologicky cenné lokality — například mokřad Venuska. Greenpeace proto požaduje neprolamovat nově limity těžby a těžbu v Bílině utlumovat podle původních plánů.

• Neprodávat elektrárnu Počerady, ale urychleně ji zavřít

ČEZ se již jednou v roce 2017 pokusil prodat Počerady Tykačově společnosti Sev.en. Tykač má na nákup elektrárny opci, a pokud dozorčí rada polostátního ČEZu do konce prosince nezasáhne, získá ji za mnohem menší cenu, než jakou nabízel v původní nabídce. Ani z ekonomického hlediska tedy tento prodej nedává smysl.

Greenpeace požaduje, aby ČEZ své uhelné elektrárny neprodával soukromým firmám, jejichž jediným měřítkem je zisk, a místo toho je v zájmu české společnosti a zdraví obyvatel co nejrychleji odstavoval. Česká republika je sedmým největším vývozcem elektřiny na světě, proto pro ni z energetického hlediska nemůže být problém okamžitě uzavřít největšího znečišťovatele životního prostředí — elektrárnu Počerady.

• Připojit se k ostatním evropským státům a schválit cíl stát se nejpozději do roku 2050 uhlíkově neutrální

Je to určitě krok správným směrem, přesto není sám o sobě dostatečný — EU by s ohledem na svoje historické emise a z nich vyplývající odpovědnost měla být ambicióznější, a proto Greenpeace požaduje, aby EU dosáhla uhlíkové neutrality již v roce 2040.

• Vstoupit aktivněji do procesu aktuálního rozšiřování dolu Turów v Polsku a začít chránit zdroje vody obyvatel a klima

Hlavním negativním dopadem na Českou republiku je mizející voda z okolí dolu. Již nyní stahuje důl vodu z krajiny i ze studní místních. Pokud se důl rozšíří, problém se jen zvětší. Česká vláda může do procesu rozšiřování dolu vstoupit a jasně a rozhodně začít chránit nejen klima, ale i zájmy svým občanů.

(Spoluautorem článku je Luboš Pavlovič)