Město Pardubice se neodvolá proti emisní výjimce na rtuť a oxid dusíku, kterou krajský úřad před několika dny udělil elektrárně Chvaletice, jež patří nechvalně proslulému uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Rozhodla o tom dnes Rada města Pardubice poté, co dva reprezentanti politického hnutí ANO změnili svůj původní postoj.

K rozhodnutí odvolat se bylo v jedenáctičlenné radě města zapotřebí šest hlasů. Pro se se však vyslovili jen čtyři radní. Primátor Charvát a radní Rejda (oba za ANO) oproti svému původnímu stanovisku otočili, v hlasování se zdrželi a rozhodli tak, že Pardubice nebudou mezi účastníky řízení, kteří odvolají k ministerstvu životního prostředí, jež řídí Richard Brabec (rovněž ANO).

„Při hlasování pro podání odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu jsem se zdržel hlasování. To proto, že svůj názor město Pardubice již vyjádřilo negativním stanoviskem v prvním kole rozhodování. Tehdy jsem ho podpořil i já. Dnes už máme na stole rozhodnutí krajského úřadu v úrovni výkonu státní správy, kde zdůvodnění rozhodnutí je na cca 37 stranách velmi odborného textu. V tuto chvíli jsem se hlasování zdržel, protože neumím posoudit, jestli rozhodovací orgán něco přehlédl,“ odůvodnil svůj postoj primátor Charvát. „Jsem přesvědčen, že se se všemi připomínkami vypořádá odvolací orgán, kterým je Ministerstvo životního prostředí,“ dodal.

Původně zamítavý postoj hnutí ANO vůči výjimce se změnil vzápětí poté, co v regionu skončil klimakemp ekologických aktivistů demonstrujících za ukončení těžby uhlí. Předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš se včera sešel s ekologickými aktivisty a na Twitteru pak napsal: „Že je klima u nás zásadní téma? No jasně. A nic na tom, že to tak vnímá naše vláda, nezmění ani jedna má věta, kterou novináři nedávno vytrhli z celého mého projevu. Dnes jsem se sešel s panem Rovenským s Greenpeace a panem Koželouhem z Hnutí Duha. A vzal si k tomu Richarda Brabce.“

To působí dojmem, že ekologické aktivisty prostě použil pro své PR, aniž by se to jakkoli promítalo do praxe jeho politického hnutí. Nasvědčuje tomu reakce Jana Rovenského z Greenpeace, který na Facebooku k setkání s Babišem napsal: „Schůzka to byla dlouhá a pozoruhodná. V jedné fázi, kdy jsme se už asi deset minut přeli o tom, jestli má ČR podpořit evropskou uhlíkovou neutralitu, jsem to nevydržel a ocitoval svojí oblíbenou pasáž z O čem sním, když náhodou spím o bezuhlíkové energetice v roce 2035, kterou bych zfleku mohl podepsat. ‚To psal on,‘ odtušil suše premiér a kývl k přítomnému Márovi. Za tu hodinu jsme, upřímně řečeno, nedohodli konkrétního téměř nic.“

Protiřečí si i ČSSD a KDU-ČSL

Neprotiřečí si ale jen Babišovo hnutí. Pardubický náměstek primátora za ČSSD Jakub Rychtecký od začátku aktivně vystupoval proti výjimce, po jejím udělení hlasoval pro odvolání a i po neúspěšném boji se dál snaží situaci zvrátit ve prospěch životního prostředí. Bojuje však pod stejnou značkou, pod níž hejtman Pardubického kraje Martin Netolický výjimku pro Chvaletice umožnil. Na neveřejné jednání vyslal lidoveckého senátora Petra Šilara, který tam podle jednoho ze svědků „předvedl cvičení z uhelné propagandy zcela ve prospěch Tykačova byznysu“.

Šilarovým spolustraníkem v KDU-ČSL je přitom pardubický radní Vít Ulrych, který se snažil výjimku zvrátit, dokonce se podepsal pod výzvu zastupitelů k odvolání. Proti výjimce Tykačově elektrárně konzistentně vystupují ekologické organizace jako Greenpeace nebo Hnutí Duha, ale i místní spolky jako Zastavme elektrárnu Chvaletice, Občané za konec doby uhelné a také občanská iniciativa Limity jsme my, organizující akce občanské neposlušnosti.

Pokud odvolací řízení neuspěje, bude moci elektrárna Chvaletice i po roce 2021 překračovat limity toxických látek určené nejnovějšími evropskými regulacemi pro ochranu čistoty ovzduší až o 300 kilogramů rtuti a 330 tun oxidu dusíku. O osudu výjimky definitivní rozhodne až Ministerstvo životního prostředí, ke kterému se pravděpodobně obrátí spolky a menší obce v čele s obcí Veltruby, jejichž starosta Jiří Hůla poskytl obecní pozemek pro konání Klimakempu.

Právě těžba a spalování uhlí jsou dnes hlavními příčinami klimatické krize, jež se v české krajině projevuje nebývalým suchem, odumíráním lesů a škodami v zemědělství. Znečištění ovzduší u nás ročně zabije až deset tisíc lidí. Veřejnost v celém světě začíná čím dál naléhavěji požadovat daleko razantnější politikou odpověď v situaci, kdy je zřejmé, že změny klimatu rychle přerůstají v jeho rozvrat.