Profil čtenáře:
Jaroslav Hajek

JH
Profese: Přisluhovač globálního kapitalismu

- Hodnota majetku J. Bezose a jiných miliardářů se v novinových článcí typicky počítá z tržní hodnoty aktiv jako jsou akcie, ale to je samozřejmě finanční fikce. Reálná hodnota hotových peněz, kterými může Bezos disponovat, je jistě mnohem nižší, a nemusí to vůbec být dost na to, aby dal každému zaměstnanci deset tisíc dolarů, ani kdyby chtěl. I kdyby chtěl všechno příští týden prodat a věnovat na charitu, tak se mu to prostě nepodaří.

- Tím nechci obhajovat tu veřejnou sbírku, to je skutečně absurdní, ale zaplatit to měl Amazon, a ne Bezos z vlastní kapsy. Bezos ať platí daně v zemi, kde žije (a hodně).

- Z podobného důvodu je nesmyslný návrh na "ořezání" majetku na jednu miliardu, protože prostě nejde o fixní číslo na účtu.

- Omezení, které by snad mělo smysl, by bylo omezit možný podíl na firmě pro jednoho člověka, a navrátit tak termínu "společnost" původní význam.

- Akciové společnosti teoreticky mohou být vlastněné "lidmi", akorát že většinou nejsou, a když ano, tak ne nadlouho, protože časem je někdo ovládne, a šmytec.

- Zelená dohoda je k ničemu

- emisní povolenky jsou k ničemu

- ekologické daně jsou k ničemu

a co vlastně pan Spash radí? Třeba

- "obnovit základní dodavatelské řetězce"

- "přesměrovat ekonomiku k zaopatřování potřeb"

tedy jakési mnohem abstraktnější kroky. A, samozřejmě, korporace, kořen zla, proti nimž je třeba "bojovat všemi prostředky". Odstraníme korporace, vyřešíme problém. Jak prosté.

je, myslím, v Německu častý. Krčení rameny nad realitou a nad tím, že se nechová podle ekonomických teorií. Evropa s tak zásadními rozdíly v ekonomické úrovni prostě stabilní a jednotná nebude nikdy. Ať už pokládáte strukturální a kohezní fondy za dobré řešení (já ano, ale chtělo by to více peněz a tvrdší pravidla), nebo ne, pokud se s tím nepohne, nepohne se kupředu ani Evropská integrace.

nechápe, to mě nepřekvapuje.

Tahle žaloba asi nemá moc šanci na úspěch, ale jestli bude nějaká sbírka - jako byla při čarodějnickém procesu s paní Königsmarkovou, který naštěstí vyhrála - tak do ní určitě přispěju, už z principu.

je varianta scénáře III, kdy se do léta s virem sice nevypořádáme, ale vykašleme se na něj a necháme populaci promořit. Jak jsem slyšel, původní taktika britského premiéra.

Kolapsu zdravotnictví jako takovému se zabrání tak, že se péče v souvislosti s virem drasticky omezí - vyhradí se jen určitý počet lůžek na izolovaném oddělení, a vytvoří se pravidla, kdo má přednost. V Itálii už to prý stejně musejí dělat.

Další tisíce lidí zemřou, zejména staří a nemocní - víme už, že virus zabíjí především je - ale ekonomika pofrčí dál, protože pár desítek až stovek tisíc lidí na beztak stárnoucí a přelidněné planetě pro globální hospodářství nic neznamená, zejména ve srovnání se zadlužeností, nezaměstnaností a chudobou ohrožující tisíckrát větší počet lidí. Bude to nehumánní, ale zpětně si to nějak zdůvodníme. Jak píše pan Červenka, jen to obnaží existující slabiny společnosti.

Představte si, že Pepa je celkem mladý a zdravý člověk, viru se nebojí - bude to jako chřipka - ale bojí se, že nezaplatím nájem. A hrozí mu, že skončí na ulici, protože "vlastníci nemovitostí můžou tváří v tvář nejisté budoucnosti na pravidelných platbách trvat".

A stát jim v tom nezabrání, protože soukromé vlastnictví je dopr*elesrdce naší společnosti, svatá věc. A když je to tak, ptá se Pepa, tak proč musí být všichni povinně doma, aby neumírali nemocní a důchodci, kteří by stejně umřeli do deseti let, a z Pepy bude nezaměstnaný bezdomovec?