↗

V zemi v podstatě zkolabovala velká část trhu s dováženými komoditami včetně paliv, léků, náhradních dílů či zemědělských hnojiv. V zásadě všeho je nedostatek. Na vše krom luxusního zboží se čekají mnohahodinové fronty. Foto AFP

Stát nemá dostatek valut na nákup čehokoliv potřebného ze zahraničí v jiném než minimálním množství; připravte se na náročné období. Takto lze shrnout závěry z rozpravy v srílanském parlamentu, na níž poslanci s vládou v minulých dnech řešili aktuální fázi mimořádně závažné krize v zemi.

Ministr energetiky uvedl, že stávající zásoby paliv pokryjí spotřebu toliko na jediný den a že je potřeba je šetřit na nezbytné účely, například pro sanitky. Nový premiér Ranil Vikremesinghe pak ujišťoval, že vláda podnikne vše myslitelné k co nejrychlejší nápravě; zároveň ale přiznal, že zemi teď čeká „nepříjemné až děsivé“ období.

„Věci se ještě zhorší, než se začnou obracet k lepšímu (...) Čeká nás nejtěžší období za historii naší nezávislé země,“ varoval Vikremesinghe už v pondělí, v televizním projevu k národu.

Srí Lanka upadla v posledním roce a půl do spirály několika kombinovaných krizí, které si vynutily v posledních měsících mimo jiné i státní kontrolu cen. V zemi zkolabovala velká část trhu s dováženými komoditami včetně paliv, léků, náhradních dílů či zemědělských hnojiv. V zásadě všeho je nedostatek. Na vše krom luxusního zboží se čekají mnohahodinové fronty.

Průvodní protesty přerostly v minulém týdnu do lidových bouří s devíti mrtvými a třemi sty zraněnými. Rezignoval také premiér Mahinda Radžapaksa — jedna z hlav rodinného klanu, který Srí Lanku už několik dekád do velké míry ovládá.

V posledních dnech bouře poněkud polevily, třebaže protesty pokračují dále. Hospodářsko-finanční problémy se ale naopak vyhrocují. Guvernér centrální banky ve středu vyhlásil „pre-emptivní default — vynucený bankrot“. To v praxi znamená odložení splátek státního dluhu a v důsledku další komplikace při zvládání situace — země si totiž teď může jen velmi obtížně půjčovat, přičemž za dovážené zboží jinak než ve valutách nezaplatí.

Nedostupnost paliv a dalšího zboží, jež stát nemá za co nakoupit, likviduje řadu živností, paralyzuje průmysl a zčásti i zemědělství. Vláda se snaží vyjednat půjčky od regionálních mocnosti, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

U Číny je ovšem už zadlužená a dojednané sumy z Indie a Světové banky jsou v řádech stamilionů či jednotek miliard dolarů — ve výši, která postačí i jen při nouzových výdajích asi na měsíc. Tyto peníze mají navíc dorazit až na konci května. „Nějak to budeme muset vydržet,“ říká v reportáži Al-Džazíry řidič rikši z Kolomba, jenž tráví celý den ve frontě před pumpou, kdyby náhodou přivezli benzín.

Příčiny nezaviněné i zaviněné

Příčiny stávající krize na Srí Lance lze dle analytiků rozdělit mimo jiné do dvou kategorií: na ty, za které srílanská vláda nemůže, a na ty, které způsobila částečně nebo i plně sama. Do kategorie nezaviněných spadají globální postcovidové problémy, covidový výpadek v turismu, jež tvořil desetinu srílanského HDP, či válka na Ukrajině, která komplikuje export srílanského zboží do východní Evropy.

Do kategorie zaviněných pak spadá například:

• snaha rozeběhnout ekonomiku velkými daňovými škrty, která podlomila příjmy rozpočtu,
• krytí příjmových výpadků tisknutím peněz a následná inflace,
• přílišné spoléhání na ziskový efekt čínských investic,
• nezvládnutý přechod k ekologičtějšímu pěstování čaje překotným zákazem průmyslového hnojení.

Mnoho Srílančanů si stěžuje také na důsledky korupce a na problémy související s mocí vládnoucího klanu Radžapaksových. Právě v tomto kontextu žádají protestující dnes nejen zajištění základních služeb a komodit státem, ale i odchod celého radžapaksovského klanu v čele s prezidentem Gotabajou Radžapaksou, což je bratr bývalého premiéra, a „vrácení nakradených peněz“.

Nový premiér Ranil Vikremesinghe je přitom vnímán jako rozporuplná postava: na jednu stranu je všeobecně uznáván jako kompetentní technokrat, na druhou stranu platí za mouřenínskou figuru, kterou Radžapaksovi už několikrát pozvedli do nejvyšších funkcí, aby vykonala nějaké zadání, a následně byla opět odvolána.

↗

Nový premiér Ranil Vikremesinghe podepisuje návštěvní knihu u indického premiéra Módího. Foto archiv kanceláře indického premiéra

Čína versus Indie

Vnější pozorovatelé si na situaci všímají také rolí nejvýznamnějších regionálních mocností: Číny a Indie. Radžapaksovský klan stranil v minulých letech více Číně. Napůjčoval si od ní miliardy dolarů v rámci Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative), nechal postavit nové přístavní terminály, letiště i železnice.

Tyto projekty však zatím zisk nenesou, lidmi jsou vnímány jako důl Radžapaksových na státní peníze a půjčky nezvládá Srí Lanka splácet. S Pekingem se jedná v současnosti o restrukturalizaci závazku ve výši 6,5 miliardy dolarů.

Indie naproti tomu poslala po vyhrocení aktuální krize na ostrov již 65 tun hnojiv a 400 tun paliv, plus zemi půjčila 1,9 miliardy dolarů. Formálně za to získala koncesi na využívání ropných zásobníků v přístavu Trincomalee a příslib kontraktu na výstavbu přilehlé elektrárny. Neformálně však především podstatně zvýšila svůj vliv.