Srílanští rozhořčení obsadili prezidentský palác. Co bude dále?
Petr JedličkaNespokojenost s vládou radžapaksovského klanu a tíže aktuální krize vygradovaly o víkendu útokem na sídlo hlavy státu. Gotabaja Radžapaksa se dosud skrývá, v reakci na vývoj však slíbil odejít. Nyní se řeší, kdo ho nahradí a co vše změní.
Celý svět se mohl v posledních dnech kochat telegenickými záběry za Srí Lanky, na nichž stotisícový dav obléhá tamní prezidentský palác — a posléze proniká do budovy. Krátce nato pak kolovala videa, jak se účastníci vpádu fotí uvnitř, povalují se na luxusních křeslech a postelích či koupou v prezidentském bazénu. K dobytí rezidence — a pořízení příslušných záznamů — došlo v sobotu 9. července, v závěru jedné z demonstrací kvůli kolapsu ekonomiky v zemi. Dle shody zahraničních pozorovatelů může jít o zlomový moment v ostrovních poměrech, ale v posledku i jen o dílčí pomíjivost.
Co svědčí pro zlomový moment: srílanská politika, ekonomický vývoj i debata o veřejných věcech celkově je v posledních cca dvaceti letech pevně svázána s vládnoucím klanem Radžapaksových. Mahinda Radžapaksa byl prezidentem do roku 2015 a jeho bratr Gotabaja od roku 2019; Mahinda mu pak dělal až do letošního jara premiéra. Třetí z bratrů Radžapaksových Kamal byl předsedou sněmovny a dvojnásobným ministrem hospodářství, čtvrtý bratr Basil řídil nejprve hospodářský rozvoj a potom finance.
Celkem devět příslušníků rodiny Radžapaksa zasedalo v parlamentu. Další patřili — a dosud patří — mezi nejvýznamnější srílanské podnikatele. Podporu čerpali zejména od většinových buddhistických Sinhálců, volících je soustavně od roku 2009, kdy jejich vláda rozdrtila tamilské separatisty. Velké naděje se kladly i do radžapaksovské politiky sbližování s Čínou — do projektů, na něž si stát půjčoval v rámci Nové hedvábné stezky.
Dle informací z dnešního rána se hlavní politické strany dohodly, že nového zastupujícího prezidenta zvolí parlament 20. července. Ostatní je stále otevřené
Ukázalo se, že prezident Radžapaksa včera utekl s rodinou na Maledivy. Využil k tomu vojenského letadla. Moc v zemi teď formálně drží premiér Vikremesinghe, který nechal obratem vyhlásit zákaz nočního vycházení. Rozhořčení reagovali dalšími protesty a po střetech s policií vzali útokem i sídlo premiéra. Aktuálně jsou uvnitř...
„V roce 2021 prezident Srí Lanky oznámil, že zemědělství na Srí Lance bude zcela ekologické... Proč se sen o ekologickém zemědělství na Srí Lance nezdařil?“
https://www.bbc.co.uk/programmes/w3ct39st
Pane Jedličko, nikde jste nezmínil, že na Srí Lance byla zakázána chemická hnojiva, což má pochopitelně vliv na produkci a cenu potravin.
Pane Nusharte, zmiňuji to v obou předchozích textech k tématu
a věnovali jsme tomu i jeden speciální text
https://denikreferendum.cz/clanek/34038-v-srilanske-velekrizi-hraje-vyznamnou-roli-i-caj
Zákaz používání chemických hnojiv zmiňujete, pane Jedličko, v souvislosti s pěstováním cejlonského čaje:
„Nejčastěji jsou zmiňovány špatná ekonomická politika, přílišné spoléhání se na efekt půjček z Číny či zákaz používání jiných než organických hnojiv při pěstování cejlonského čaje.“
Týkal se ten zákaz chemických hnojiv na Srí Lance jen pěstování čaje?
Ne, ale čaj je Srí Lanka dominantně exportní výpěstek, za nějž země dostává cizí měnu, která mu teď chybí. Proto s krizí souvisí palčivěji než například rýže, kterou - ač se jí pěstuje na ostrově ještě víc než čaje - musí Srí Lanka naopak dovážet. Hodně zasaženo bylo také pěstování kokosů, ale i ty se konzumují převážně doma.
Například podle Českého rozhlasu musí, pane Jedličko, Srí Lanka rýži dovážet (nyní poprvé ve své historii) právě až v důsledku toho zákazu dovozu chemických hnojiv.
„... Dále přinutil místní farmáře, aby pěstovali plodiny pouze organicky, když zakázal dovoz chemických hnojiv. Což znamenalo obrovský problém doprovázený masivním poklesem produkce a Srí Lanka musela poprvé ve své historii začít dovážet rýži. Spolu s tím vzrostla cena potravin.“
Čili vlastně analogická situace je v Evropě na trhu s energiemi.