„Je to matka všech krizí, co si budeme povídat. Země od vyhlášení nezávislosti v roce 1948 nic podobného nezažila.“ Takto zhodnotil pro France 24 současné události na Srí Lance ředitel think tanku Advocata Institute Murtaza Džafferdží a dle zahraničních zpravodajů má pravdu. Vleklé hospodářské problémy, dubnový default státních financí a politická krize vygradovaly v posledních dnech do pouličních bouří. Během pondělka a úterý byly zapáleny desítky vil známých prominentů režimu. Nejméně osm lidí při pouličních střetech zemřelo.

Od úterý platí v zemi mimořádný stav a zákaz nočního vycházení. Armáda byla rozmístěna v ulicích největšího města a dostala povoleno střílet.

„V ulicích Kolomba se vzájemně napadají odpůrci a stoupenci režimu. Lidé v hněvu převracejí autobusy a pálí kde co. Politikové a vysocí úředníci se vesměs poschovávali. Každý, kdo něco znamená, se bojí veřejně vystupovat,“ popsal v úterý na BBC atmosféru Anbarasan Ethirajan, srílanský dopisovatel stanice.

Bouře gradovaly postupně z několikaměsíčního neklidu a rozrůstajících se protivládních a sociálních protestů. Výrazně násilnější charakter přitom nabraly až s nástupem současného týdne. Paradoxně se tak stalo po rezignaci premiéra Mahindy Radžapaksy. Pro část populace je tento třiasedmdesátiletý politik stále především hrdinou války s tamilskými separatisty v letech 1983 až 2009. Nejhorlivější Radžapaksovi příznivci tak vzali v pondělí do rukou klacky a vyrazili svůj idol mstít.

„Vzedmuly se extrémní vášně (…) a udála řada incidentů, která vše ještě zhoršila. Jeden poslanec vládní strany, jehož na ulici obestoupil dav, začal například do protestujících střílet. Jednoho usmrtil a dalšího vážně zranil. Jiný známý politik pak zastřelil rovnou dva demonstranty,“ hlásil do úterního vysílání francouzské státní televize zpravodaj Cédric Ferreira.

Příčiny a požadavky

Protestující žádají dlouhodobě odchod celého radžapaksovského klanu z politiky (hlavou byl dlouho sám Mahinda Radžapaksa, který před premiérskou funkcí vykonával prezidentskou; dnes je prezidentem jeho bratr Gotabaja), „vrácení nakradených peněz“ a nouzové zajištění základních služeb státem: jídla, léků a zdravotní péče obecně.

Radžapaksy viní protestující ze zkorumpovanosti a řady osudových chyb při řízení státu. Nejčastěji jsou zmiňovány špatná ekonomická politika, přílišné spoléhání se na efekt půjček z Číny či zákaz používání jiných než organických hnojiv při pěstování cejlonského čaje.