Na Srí Lance vládne již nový prezident, krize ale jen tak neskončí

Petr Jedlička

Hlava vládnoucího klanu a prezident země Gotabaja Radžapaksa utekl nakonec do Singapuru, protestující však příliš neslaví. Novým prezidentem se totiž stal dosavadní premiér, jenž se uvedl ve funkci slibem obnovení pořádku.

Novým prezidentem byl zvolen nakonec Ranil Vikremesinghe, zkušený technokrat, ale zároveň člověk, jenž dosud sloužil radžapaksovsému klanu. Protestující požadují, aby odešel i on. Foto Ishara S. Kodikara, AFP

Útěkem hlavy vládnoucího klanu a prezidenta země Gotabaji Radžapaksy skončilo v posledku první dějství letošní srílanské revolty — dějství, jež začalo prvními protesty na jaře kvůli mnohavrstevnaté krizi v zemi a kulminovalo na začátku července útokem na prezidentský palác. Prezident obviňovaný z rozsáhlé korupce a katastrofální hospodářské politiky odletěl v polovině měsíce nejprve na Maledivy a následně do Singapuru. Doma zanechal rezignační dopis a zbytek rodiny, jíž soudy obratem zakázaly vycestovat.

Novou hlavou státu zvolili poslanci Ranila Vikremesingheho, šestinásobného expremiéra, který stál v čele vlády i v minulých týdnech, a to od nouzové výměny v půli května. Vikremesinghe slíbil jako prezident pokračovat ve snahách o stabilizaci hospodářsko-sociální situace, sjednotit všechny politické síly a vrátit účinnost devatenáctému ústavnímu dodatku — starému omezení prezidentských pravomocí ve prospěch parlamentu, z něhož se Gotabaja Radžapaksa vyvázal. Zároveň ale ohlásil úmysl obnovit „zákonnost a pořádek“, tedy ukončit za každou cenu dosavadní vlnu nepokojů.

„Jsem plně pro pokojné protesty, ale je rozdíl mezi protestujícími a výtržníky (…) Na radu bezpečnostních složek jsem se rozhodl vyhlásit výjimečný stav a zákaz nočního vycházení,“ uvedla nová hlava státu hned v prvním prezidentském projevu.

Účastníci protestů za systémovou změnu, kteří vycházejí do ulic Kolomba a dalších velkých měst už od února, nástup Ranila Vikremesingheho příliš nevítají. Kariérní technokrat je sice vnímán jako kompetentní administrátor, zároveň ale jako člověk blízký radžapaksovskému klanu. Také většinu členů nově jmenovaného kabinetu tvoří již dříve sloužící sloužící ministři.

Policie a armáda navíc hned po Vikremesingheho nástupu zplundrovaly stanové městečko protestujících a vytlačily demonstranty ze všech zabraných státních budov. Volně přístupný zůstal jen dobytý palác uprchnuvšího prezidenta, kam se doposud chodí srílanské rodiny dívat jako na atrakci.

Hlavním tématem veškerého dění v zemi nicméně zůstávají hospodářsko-sociální obtíže vyvolané jarním kolapsem ekonomiky. V ochodech stále chybí základní zboží, chudší vrstvy přežívají na jednom jídle denně a na kanystr benzínu se stojí fronty i několik dní.

Ceny základního zboží a služeb vzrostly na ostrově za poslední měsíce dvoj- až trojnásobně. Za krizí mohou jak těžko ovlivnitelné faktory, jako dopady teroristických útoků z roku 2019 či covidu na turismus, tak chybná rozhodnutí dosavadní garnitury. Mimojiné prudké snížení daní či zadlužení se v rámci čínské Nové Hedvábné stezky. Foto Arun Sankar, AFP

Výhledy do dalších dní

Takřka vše ohledně dalšího vývoje na ostrově zůstává nejisté. Uprchlý prezident Radžapaksa zatím nepožádal v Singapuru o politický azyl — má jen klasické krátkodobé vízum s platností do poloviny srpna. Dle části pozorovatelů plánuje cestovat dál do Dubaje, kam asijští vládcové v podobných situacích utíkají, nebo do USA, kde žije jeho syn. Objevují se ovšem i zprávy, že se míní na Srí Lanku vrátit, jen co se situace uklidní.

Teoreticky by nyní bylo možné jednotlivé členy radžapaksovského klanu, kteří na ostrově vládnou od roku 2005, vyšetřovat a stíhat. Je však otázkou, zda bude mít obměněná garnitura na něčem podobném zájem.

Světové agentury ve zprávách z posledních dní informují, že v ulicích Kolomba se protestuje dále. Lidé žádají právě zúčtování s celým radžapaksovským klanem, a navíc kompletní výměnu politické elity i „vrácení peněz, jež nakradla“. Nový prezident v dané souvislosti zatím jen oznámil, že žádné mimořádné volby se konat nebudou, protože stát je nemá z čeho zaplatit.

Kumulace faktorů, a to jak zaviněných, tak nezaviněných, spustila v zemi letos na jaře hlubokou krizi, projevující se mimo jiné výpadky v dodávkách elektřiny, paliv a obecných nedostatkem zboží. V dubnu musel stát vyhlásit neschopnost splácet dluhy a od té doby má potíže dostat se k cizí měně, nutné například na nákup léků, nafty a benzínu.

Čína, u níž je Srí Lanka zadlužená kvůli výstavbě infrastrukturních projektů v rámci Nové Hedvábné stezky, ostrovu zatím moc nepomohla. Země tak udržuje základní funkce díky nouzovým dodávkám z Indie a snaží se vyjednat záchranný úvěr u Mezinárodního měnového fondu.

Ranil Vikremesinghe po nástupu do funkce avizoval dílčí uvolnění dosavadního maximálně úsporného režimu. Po řadě týdnů se tak na Srí Lance znovu otevřely například školy, i když jen na tři dny v týdnu. Hromadná doprava do škol nicméně funguje stále sporadicky. Přetížené spoje dle reportérů nabírají až třičtvrtěhodinová zpoždění, přičemž provozovatelé požadují dvojnásobné jízdné.

Jak upozorňuje v posledním speciálu Al-Džazíra, mnoho Srílančanů přestalo po kulminaci krize a polovičaté politické výměně věřit celému politickému establishmentu. Vedle nafty, propanbutanu a benzínu jsou v zemi dnes největší fronty na cestovní pasy. Ostrov opouštějí zejména mladí lidé. Nejvíce odjíždějí za prací do zemí Perského zálivu.

Další informace: