V srílanské velekrizi hraje významnou roli i čaj

Jan Kuliš

Odvětví živící více než milion Srílančanů strádá kvůli nemožnosti nákupu hnojiv. A to v důsledku tamní krize, kterou ovšem úpadek čajového průmyslu ještě prohloubil. Stalo se tak paradoxně kvůli reformě, která měla ceylonský čaj proslavit.

Srí Lanka byla do stávající krize čtvrtými největším producentem čaje na světě a po Číně i jeho druhým největším exportérem. V ostrovním hospodářství byl čaj nejvyváženější komoditou vůbec. Foto Vascoplanet.com, WmC

Aktuální otřesy provázející rozvrat srílanské ekonomiky se na dvaadvacetimilionovém ostrově promítají snad do všech sfér. Situace v odvětví pěstování čaje je přesto specifická. Tradiční zemědělský sektor, jenž dává přímo i nepřímo práci více než milionu lidí, je jednak krizí decimován, což se zpětně odráží do celkové hospodářské situace, jednak však současnou krizi sám v jejích počátcích notně přiživil.

V dubnu 2021 totiž vláda radžapaksovského klanu spustila v rámci snah o nastartování postcovidové ekonomiky reformu, jež měla pozvednout celé čajové odvětví; způsobila ovšem pravý opak. Jádrem reformy byl faktický zákaz používání (resp. dovozu) průmyslových hnojiv. Mělo jít o úsporný krok a zároveň stimulaci k přechodu k perspektivnějšímu ekologičtějšímu zemědělství.

Vedle šetrnějšího přístupu k přírodě si zastánci od reformy slibovali, že Srí Lanka získá věhlas první stoprocentně organické čajové mocnosti na světě (Srí Lanka byla do krize čtvrtým největším producentem čaje vůbec). V důsledku měl vzrůst zájem o cejlonské čaje společně s možností prodávat je dráž díky organické certifikaci.

Srílanští zemědělci ovšem nebyli na změnu vůbec připraveni — na devadesát procent z nich ve svém hospodaření s průmyslovými hnojivy počítalo. Přitom i ti, kdo si stihli nakoupit za předkrizové ceny organická hnojiva, zaznamenali nižší výnosnost. Čajovníky prostě rostly pomaleji a byly náchylnější k různým výkyvům počasí.

Vláda nakonec zákaz v listopadu 2021 zrušila, škoda byla ale už způsobena. Celková produkce čaje na Srí Lance klesla meziročně o šestinu a export čaje na třiadvacetileté minimum. Vše zhoršil ještě následný nedostatek paliv, výpadky v dodávkách elektrického proudu a v posledku i ruská invaze na Ukrajinu, která srílanskému čaji zkomplikovala cestu na východoevropský trh.

Jen drobné ochuzení plantážníků?

Bez znalosti kontextu se může zdát, že jde o epizodickou událost — jeden rok se neurodilo, druhý se urodí, pokles produkce o šestinu není žádná katastrofa; maximálně poklesnou zisky několika plantážníkům. Tak to však vůbec není.

Předně, čaj živí na Srí Lance opravdu přes milion lidí z celkových dvaadvaceti milionů. Sbírají jej přitom zpravidla ženy z chudší části tamilské menšiny, na něž dopadá jakýkoliv otřes mimořádně tvrdě. Aktuální inflace a celková krize navíc vše dále zhoršují.

„Z našich příjmů si skoro nejsme schopní obstarat potraviny, natož mít další výdaje. Můžeme jíst jen jednou denně. Ceny rýže, mouky, cukru, vlastně všeho šly neuvěřitelně nahoru. Naší snídaní před prací na plantáži zůstal jen ten čaj,“ popisuje jedna ze sběraček v reportáži agentury Reuters.

Dále platí, že příští sklizeň bude pravděpodobně ještě slabší — ač totiž hnojiva aktuálně nakupovat lze, málokdo má za co. Hnojiva se na ostrov zpravidla dovážejí a v zemi celkově došly valuty. A na vyšší výdělky z organicky vypěstované části čaje se také nelze spolehnout, protože příslušnou certfikaci je možné získat až ve tříletém procesu.

Na deset procent srílanského čajového exportu navíc loni odešlo přes černomořské přístavy do Ruska, které bylo třetím největším odběratelem. To se letos zřejmě už nezopakuje.

A konečně za třetí, na asijském čajovém trhu vládne tuhá konkurence. Srí Lanka byla před krizí hned po Číně druhý největší exportér této komodity a i díky tomu bohatla. Právě čaj jako nejvíce exportovaná srílanská komodita stál — spolu s turismem — za tím, že ostrov vykazoval ještě v roce 2020 téměř dvojnásobné HDP na hlavu v porovnání se sousední Indií.

Nyní turismus skosil covid a válka na Ukrajině — Rusové byli na Srí Lance častými návštěvníky. Situaci Srí Lanky v obchodu s čajem chce přitom využít právě Indie. V indických novinách vycházejí už dnes články, jak tamní byznys chybějící dodávky ceylonského čaje s jásotem nahradí.

Na ostrově sbírají čaj zejména ženy z etnické menšiny indických Tamilů zavlečených na ostrov britskými kolonizátory. V jejich sociálním postavení se dodnes promítá někdejší nemožnost vlastnit půdu a nepřiznání plných občanských práv. Foto Vascoplanet.com, WmC

Z českého pohledu se může zdát, že jde o okrajové téma, které se nás nijak nedotkne. Ve skutečnosti však ceylonský čaj bývá součástí i u nás prodávaných čajových směsí jako English Breakfast, Earl Gray s přidaným bergamotem nebo i těch označených třeba jen jako ranní čaj. Že jde částečně o čaj pěstovaný právě na Srí Lance, výrobci jen zřídkakdy uvádějí.