Aktuální otřesy provázející rozvrat srílanské ekonomiky se na dvaadvacetimilionovém ostrově promítají snad do všech sfér. Situace v odvětví pěstování čaje je přesto specifická. Tradiční zemědělský sektor, jenž dává přímo i nepřímo práci více než milionu lidí, je jednak krizí decimován, což se zpětně odráží do celkové hospodářské situace, jednak však současnou krizi sám v jejích počátcích notně přiživil.

V dubnu 2021 totiž vláda radžapaksovského klanu spustila v rámci snah o nastartování postcovidové ekonomiky reformu, jež měla pozvednout celé čajové odvětví; způsobila ovšem pravý opak. Jádrem reformy byl faktický zákaz používání (resp. dovozu) průmyslových hnojiv. Mělo jít o úsporný krok a zároveň stimulaci k přechodu k perspektivnějšímu ekologičtějšímu zemědělství.

Vedle šetrnějšího přístupu k přírodě si zastánci od reformy slibovali, že Srí Lanka získá věhlas první stoprocentně organické čajové mocnosti na světě (Srí Lanka byla do krize čtvrtým největším producentem čaje vůbec). V důsledku měl vzrůst zájem o cejlonské čaje společně s možností prodávat je dráž díky organické certifikaci.

Srílanští zemědělci ovšem nebyli na změnu vůbec připraveni — na devadesát procent z nich ve svém hospodaření s průmyslovými hnojivy počítalo. Přitom i ti, kdo si stihli nakoupit za předkrizové ceny organická hnojiva, zaznamenali nižší výnosnost. Čajovníky prostě rostly pomaleji a byly náchylnější k různým výkyvům počasí.

Vláda nakonec zákaz v listopadu 2021 zrušila, škoda byla ale už způsobena. Celková produkce čaje na Srí Lance klesla meziročně o šestinu a export čaje na třiadvacetileté minimum. Vše zhoršil ještě následný nedostatek paliv, výpadky v dodávkách elektrického proudu a v posledku i ruská invaze na Ukrajinu, která srílanskému čaji zkomplikovala cestu na východoevropský trh.

Jen drobné ochuzení plantážníků?

Bez znalosti kontextu se může zdát, že jde o epizodickou událost — jeden rok se neurodilo, druhý se urodí, pokles produkce o šestinu není žádná katastrofa; maximálně poklesnou zisky několika plantážníkům. Tak to však vůbec není.

Předně, čaj živí na Srí Lance opravdu přes milion lidí z celkových dvaadvaceti milionů. Sbírají jej přitom zpravidla ženy z chudší části tamilské menšiny, na něž dopadá jakýkoliv otřes mimořádně tvrdě. Aktuální inflace a celková krize navíc vše dále zhoršují.

„Z našich příjmů si skoro nejsme schopní obstarat potraviny, natož mít další výdaje. Můžeme jíst jen jednou denně. Ceny rýže, mouky, cukru, vlastně všeho šly neuvěřitelně nahoru. Naší snídaní před prací na plantáži zůstal jen ten čaj,“ popisuje jedna ze sběraček v reportáži agentury Reuters.