Levice dosahuje vzájemnosti a pospolitosti tak, že nějaký „státní (či lépe snad globální) ústav pro výzkum snění“ vyzkoumá o čem je potřeba snít a represivní složky státu toto správné snění pak lidem nařídí. Podle levice musí být lidské sny správné a tudíž všechny stejné.
Konzervativci naproti tomu dosahují vzájemnosti a pospolitosti zase tak, že si každý může snít o čem chce a z těchto svobodných lidských snů pak vzniká společný konsensus o tom, jak by taková vysněná společnost měla vypadat. Je to tak možné proto, že ty jednotlivé svobodné lidské sny jsou „kupodivu“ velice podobné.
„Snít o lepším světě prostřednictvím státních ústavů“? To je snad vtip.
„Václav Havel především nevěří v ‚utopii sebevědomého rozumu‘, která by jako nadosobní ideologická síla, jako všemocný stát, chtěla diktovat životu, jakými cestami se má ubírat.“
----------------------------
To, čím současná levice opravdu tak s.re současné široké lidové vrstvy nejsou, pane Holube, „ti druzí“.
To, čím současná levice tak s.re současné široké lidové vrstvy je totiž právě ta „utopie sebevědomého rozumu, která jako nadosobní ideologická síla, jako všemocný stát, chce diktovat životu, jakými cestami se má ubírat“!
Takže, pane Holube, já opravdu nepotřebuji „snít o lepším světě [nejen v zemích východního bloku] prostřednictvím státních ústavů“. Mně „vypuzení možnosti snít o lepším světě – vypuzení ze státních ústavů do soukromých bytů“ nijak nevadí, mně snění o lepším světě prostřednictvím státních ústavů připadá jako čiré bláznovství (pro levici bohužel typické) a jako ztráta už i té svobody snít o lepším světě.
Jestli jsem vás, paní Vlasatá, dobře pochopil a sexuální styk podle vás tedy nemá nic společného s láskou a odevzdáním se, ale jde při něm jen o „právo na slast“ a její rovnoměrnou a spravedlivou distribuci mezi účastníky transakce, tak se tu opravdu řeší téma lidské důstojnosti.
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
Ondřej Holub
Levice dosahuje vzájemnosti a pospolitosti tak, že nějaký „státní (či lépe snad globální) ústav pro výzkum snění“ vyzkoumá o čem je potřeba snít a represivní složky státu toto správné snění pak lidem nařídí. Podle levice musí být lidské sny správné a tudíž všechny stejné.
Konzervativci naproti tomu dosahují vzájemnosti a pospolitosti zase tak, že si každý může snít o čem chce a z těchto svobodných lidských snů pak vzniká společný konsensus o tom, jak by taková vysněná společnost měla vypadat. Je to tak možné proto, že ty jednotlivé svobodné lidské sny jsou „kupodivu“ velice podobné.
„Snít o lepším světě prostřednictvím státních ústavů“? To je snad vtip.
„Václav Havel především nevěří v ‚utopii sebevědomého rozumu‘, která by jako nadosobní ideologická síla, jako všemocný stát, chtěla diktovat životu, jakými cestami se má ubírat.“
----------------------------
To, čím současná levice opravdu tak s.re současné široké lidové vrstvy nejsou, pane Holube, „ti druzí“.
To, čím současná levice tak s.re současné široké lidové vrstvy je totiž právě ta „utopie sebevědomého rozumu, která jako nadosobní ideologická síla, jako všemocný stát, chce diktovat životu, jakými cestami se má ubírat“!
Takže, pane Holube, já opravdu nepotřebuji „snít o lepším světě [nejen v zemích východního bloku] prostřednictvím státních ústavů“. Mně „vypuzení možnosti snít o lepším světě – vypuzení ze státních ústavů do soukromých bytů“ nijak nevadí, mně snění o lepším světě prostřednictvím státních ústavů připadá jako čiré bláznovství (pro levici bohužel typické) a jako ztráta už i té svobody snít o lepším světě.
Polská levice na rozcestí
Jan Škvrňák
Levice ten nerv současného člověka trefila až moc dobře. (Nasraní lidé jsou přece jejím cílem.)
Žena, Brno, Slast
Zuzana Vlasatá
Víc než si myslíte.
Jestli jsem vás, paní Vlasatá, dobře pochopil a sexuální styk podle vás tedy nemá nic společného s láskou a odevzdáním se, ale jde při něm jen o „právo na slast“ a její rovnoměrnou a spravedlivou distribuci mezi účastníky transakce, tak se tu opravdu řeší téma lidské důstojnosti.