Existuje, pane Profante, podstatný rozdíl mezi kriminalitou obyvatelstva a mezi zločinným jednáním státu, ovládaného zadavateli vražd, kteří vraždění prohlašují za vysoce morální jednání a pokrytecky pro tuto svoji zrůdnost ještě vynucují nadšenou podporu od všeho obyvatelstva.
Dnes to ale ta „pokroková intelektuální“ levice prezentuje jako takovou malou nepříjemnost, o které by se raději nemělo moc mluvit. Místo pojmenování vrahů je prý lepší (v intencích té dnešní „nadějné“ levice) mluvit o nenaplněných hodnotách oběti a kritiky vraždění obvinit z nenaplnění hodnot oběti a „zavraždění“ (odkazu) oběti.
Podle současné levice je tedy lepší o komunistických vrazích nemluvit, protože bychom prý pošpinili dvousetletou tradici levicového boje za nový lepší svět.
Jestliže se tedy současná levice cítí komunistickými vrahy nespravedlivě pošpiněna, ale přitom není schopna komunistické vraždění v rozhovorech se současnými levicovými intelektuály a v článcích svých autorů jednoznačně odsoudit, pak se tedy nejspíš k této tradici „boje za lepší svět“ nějakým způsobem hlásí.
Takže podle té konspirační teorie pana Profanta se o případech Dominika Feriho či Jana Cimického „vůbec nemluví“, protože se sexuálním násilím na ženách ten současný režim „zjevně nechce nic dělat“, a připomínaní rasistického útoku z Vítkova by podle praxe současné levice mohlo diskreditovat rasismus.
Aby se z humusu vzniklého z její mrtvoly mohlo zrodit nějaké skutečně obrodné hnutí, které bude i nadále nesouhlasně mručet nad tím sdělením, že Milada Horáková byla zavražděna komunisty. Nějaké skutečně obrodné hnutí, které nikdy jednoznačně morálně neodsoudí komunistické vrahy Milady Horákové, ale na humusu z její mrtvoly bude nadále pěstovat „dvousetletou tradici boje za nový lepší svět“.
Především není možné mluvit o žádné příští demokratické levici, pokud příští „demokratická“ levice bude ve spojení se stalinismem používat výraz „demokratický“.
Pokud „skutečná levice“ místo jednoznačného odsouzení komunistických vrahů Milady Horákové bude raději řečnit o „neporozumění odkazu, pošlapávání hodnot a redukování Milady Horákové jen na její oprátku, a pak k tomu nějaký ten skutečný levicový intelektuál vytáhne na světlo Boží ‚demokratický prvek stalinismu, který umožňoval dělníkům posílat inženýry na smrt‘“, tak se tu místo prostoru k obnově „skutečné levice“ otevírá spíše prostor k morálnímu zhroucení i té „skutečné levice“. (Skutečnou levici bez uvozovek totiž poznáme podle toho, že komunistické vrahy skutečně morálně odsoudí.)
„Pokud oddělíte sex od lásky a sex se stane cílem jen sám pro sebe, vede to přesně k tomu, co nyní tak často kritizují a před čím varují lidé, kteří chtějí oddělovat sex od lásky a vidí ho přitom jako cíl sami pro sebe.“
Tedy separace sexu od lásky a zacílení člověka na samotný sex vede k sexuálnímu násilí. Toto sexuální násilí pak dnes často kritizují právě ti, kteří propagují separaci sexu od lásky. (Kde tu proboha vidíte napsáno, že by se sex za úplatu měl stát cílem sám o sobě?)
Když jsem to psal, bylo, pane Profante, ještě docela chladno. Vedro asi nastalo až když jste místo toho, co jsem napsal, četl „a sex za úplatu se stane cílem sám o sobě“. Možná jste ale s odpovědí čekal na vedra jen proto, že jste chtěl být vtipný.
Ideový i morální kolaps SocDem a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Jakub Patočka
Existuje, pane Profante, podstatný rozdíl mezi kriminalitou obyvatelstva a mezi zločinným jednáním státu, ovládaného zadavateli vražd, kteří vraždění prohlašují za vysoce morální jednání a pokrytecky pro tuto svoji zrůdnost ještě vynucují nadšenou podporu od všeho obyvatelstva.
Dnes to ale ta „pokroková intelektuální“ levice prezentuje jako takovou malou nepříjemnost, o které by se raději nemělo moc mluvit. Místo pojmenování vrahů je prý lepší (v intencích té dnešní „nadějné“ levice) mluvit o nenaplněných hodnotách oběti a kritiky vraždění obvinit z nenaplnění hodnot oběti a „zavraždění“ (odkazu) oběti.
Podle současné levice je tedy lepší o komunistických vrazích nemluvit, protože bychom prý pošpinili dvousetletou tradici levicového boje za nový lepší svět.
Jestliže se tedy současná levice cítí komunistickými vrahy nespravedlivě pošpiněna, ale přitom není schopna komunistické vraždění v rozhovorech se současnými levicovými intelektuály a v článcích svých autorů jednoznačně odsoudit, pak se tedy nejspíš k této tradici „boje za lepší svět“ nějakým způsobem hlásí.
Takže podle té konspirační teorie pana Profanta se o případech Dominika Feriho či Jana Cimického „vůbec nemluví“, protože se sexuálním násilím na ženách ten současný režim „zjevně nechce nic dělat“, a připomínaní rasistického útoku z Vítkova by podle praxe současné levice mohlo diskreditovat rasismus.
Aby se z humusu vzniklého z její mrtvoly mohlo zrodit nějaké skutečně obrodné hnutí, které bude i nadále nesouhlasně mručet nad tím sdělením, že Milada Horáková byla zavražděna komunisty. Nějaké skutečně obrodné hnutí, které nikdy jednoznačně morálně neodsoudí komunistické vrahy Milady Horákové, ale na humusu z její mrtvoly bude nadále pěstovat „dvousetletou tradici boje za nový lepší svět“.
Především není možné mluvit o žádné příští demokratické levici, pokud příští „demokratická“ levice bude ve spojení se stalinismem používat výraz „demokratický“.
Pokud „skutečná levice“ místo jednoznačného odsouzení komunistických vrahů Milady Horákové bude raději řečnit o „neporozumění odkazu, pošlapávání hodnot a redukování Milady Horákové jen na její oprátku, a pak k tomu nějaký ten skutečný levicový intelektuál vytáhne na světlo Boží ‚demokratický prvek stalinismu, který umožňoval dělníkům posílat inženýry na smrt‘“, tak se tu místo prostoru k obnově „skutečné levice“ otevírá spíše prostor k morálnímu zhroucení i té „skutečné levice“. (Skutečnou levici bez uvozovek totiž poznáme podle toho, že komunistické vrahy skutečně morálně odsoudí.)
Martin C. Putna popírá existenci Palestinců. Pomocí nepřípustných zkreslení
Filip Outrata
„Pokud oddělíte sex od lásky a sex se stane cílem jen sám pro sebe, vede to přesně k tomu, co nyní tak často kritizují a před čím varují lidé, kteří chtějí oddělovat sex od lásky a vidí ho přitom jako cíl sami pro sebe.“
Tedy separace sexu od lásky a zacílení člověka na samotný sex vede k sexuálnímu násilí. Toto sexuální násilí pak dnes často kritizují právě ti, kteří propagují separaci sexu od lásky. (Kde tu proboha vidíte napsáno, že by se sex za úplatu měl stát cílem sám o sobě?)
Když jsem to psal, bylo, pane Profante, ještě docela chladno. Vedro asi nastalo až když jste místo toho, co jsem napsal, četl „a sex za úplatu se stane cílem sám o sobě“. Možná jste ale s odpovědí čekal na vedra jen proto, že jste chtěl být vtipný.