Profil čtenáře:
Jiří Nushart

JN
Profese: maloměšťácký usmiřovač

Není prostě možné současně

mít jak sociálně-ekologickou ekonomii, tak i individuálně volitelné vztahy k přírodnímu [a společenskému - jakožto prodloužení toho přírodního] prostředí.

V článku zmiňované "ekologické propojení ekonomie s biofyzickou realitou" je v rozporu s ideálem liberálního osvobození člověka od přírody a od kultury.

Člověk může být buď od (funkčních) vztahů ve společnosti a v přírodě "osvobozen" (jsou pro něj liberálně "volitelné"), nebo může být těchto vztahů součástí, ale pak musí připustit, že je na přírodě a na společnosti (tedy na "prostředí" - na kultuře) závislý. Cíl liberalismu (nezávislost člověka na přírodě a na kultuře) je s ekologickou ekonomií tedy v rozporu a označení "zelení liberálové" je tak vlastně protimluv.

Možná si toho tu už někdo všiml: Já mívám často psychické problémy, když čtu Deník Referendum...

Přednáška marxismu-leninismu na americké univerzitě:

"Takže co Lenin vlastně myslel tím 'mazaným imperialistou'?"

"Levicového bojovníka za globalizaci?"

"To ne. Imperialismus je špatný, protože chce ovládnout svět velkokapitálem, zatímco globalizace je dobrá, protože ovládnutím světa velkokapitálem bojujeme proti místním nacionalismům."

Vlastně nevěřím, že to Václav Bělohradský myslí vážně:

"Terorismus, uprchlíci a pandemie patří ještě do světa před globalizací", a proto podle něj nemohou být rubem globalizace; zatímco "antropocén rubem globalizace je" - zde totiž už najednou nevadí, že antropocén také patří i do toho světa před globalizací. (Počátek globalizace Václav Bělohradský klade do doby po "konci dějin", tedy po ukončení studené války.)

Téhle argumentaci já prostě nerozumím.