Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje také globální trh s potravinami
Adam Rektor-PolánekUkrajina patří mezi největší producenty a vývozce pšenice na světě. Ruská agrese tak zapříčiní také globální růst cen potravin. V chudších zemích s nehostinnou půdou mohou v důsledku ještě letos nastat humanitární krize.
Nejen ropa a plyn. Včerejší ruský útok na Ukrajinu ohrožuje také produkci a distribuci potravin — a to v celosvětovém měřítku. Ukrajina totiž pěstuje celou řadu klíčových plodin, především obilniny.
Přes sedm procent celosvětové produkce pšenice pochází právě z Ukrajiny. Společně s Ruskem pak obě země zodpovídají za čtvrtinu celosvětového vývozu pšenice. Hrozí tak, že ruská agrese způsobí strmý nárůst cen potravin — a s ní spojenou humanitární krizí v chudších zemích.
„Dopad na trh s pšenicí bude takřka okamžitý. Skutečná zkouška však nastane za čtyři měsíce, kdy začne nová sklizeň… Nebudou-li zemědělci moct sklidit kvůli vojenským operacím, nebo pokud budou poškozeny komunikace, situace bude obzvlášť špatná. Mnoho zemí v severní Africe a na Blízkém východě je závislých na pšenici z Ukrajiny a Ruska — a pravděpodobně budou těžce zasaženy,“ uvedl pro deník The New York Times analytik mezinárodní potravinové politiky David Laborde.
Hluboké otřesy na potravinovém trhu by dopadly především na země jako Turecko, Jemen, či Egypt. Právě Egypt je největším dovozcem pšenice na světě — a více než sedmdesát procent dané obilniny kupuje právě od Ruska a Ukrajiny. Humanitární krize a politická destabilizace může snadno propuknout i v zemích jižní a jihovýchodní Asie, jako je Bangladéš či Indonésie, které také východoevropskou pšenici ve velkém nakupují.
Trh se zemědělskými komoditami je však globální, růst cen některých potravin tak lze očekávat de facto všude. Cena pšenice přitom vinou inflace a dopadů klimatických změn rostla i tak, mezi roky 2020 a 2021 o osmdesát procent. V kombinaci s nynějším válečným konfliktem na Ukrajině tak podle analytiků mohou ceny některých potravin dosáhnout absolutních rekordů. Kromě obilnin Ukrajina vyváží například kukuřici či rostlinné oleje, komodity pak přepravuje mimo jiné po Černém moři.
V bohatých zemích globálního Severu — včetně České republiky — lze čekat oproti zbytku světa srovnatelně menší dopad na ceny potravin. Země Evropské unie a Severní Ameriky disponují výraznou kupní silou, mezi pětici největších vývozců pšenice navíc patří také Spojené státy, Kanada a Francie. Vůbec největším vývozcem je Rusko, sama Ukrajina je pak na pátém místě.
Zemědělství dlouhodobě patří k pilířům ukrajinské ekonomiky, v současnosti tvoří asi desetinu HDP. Ukrajinská půda je totiž vysoce úrodná, země oplývá nejúrodnějším typem černozemě. I tamní pole však v posledních letech sužuje sucho způsobené postupující klimatickou změnou — a ruská invaze může úrodu ještě více poškodit.