Dopady vpádu na Ukrajinu na ČR podle znalců: zdražení energií, inflace, uprchlíci

Jan Gruber

Akademici a exdiplomaté oslovení DR očekávají, že ani Česká republika se dopadům vojenského konfliktu na Ukrajině nevyhne. Předpokládají nejen další zdražování a příchod uprchlíků, ale třeba i novou polarizaci české společnosti.

Ukrajina zažila od roku 2014 několik vniřních uprchlických vln. Ta současná bude však zřejmě směřovat za hranice. Foto Anastasia Vlasova, flickr.com

Vláda Petra Fialy (ODS), prezident Miloš Zeman, i většina představitelů sněmovní opozice a dalších českých politiků odsoudila čtvrteční vpád ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajinu. Premiér téhož dne ubezpečil, že jeho kabinet je připraven na nejrůznější varianty vývoje konfliktu a usiluje o to, aby dopady na občany České republiky byly co nejmenší. Co naší zemi s ohledem na eskalaci konfliktu nedaleko hranic Evropské unie hrozí? A na jaké výzvy by se měli lidé a politická reprezentace připravit?

Odborníci, akademičtí pracovníci a bývalí diplomaté, které Deník Referendum oslovil, se shodují, že ačkoli není dost dobře možné odhadnout, jakým způsobem se situace na Ukrajině vyvine, již nyní lze předjímat četné socioekonomické dopady ruské agrese. „Jsme svědky výkyvů na burzách, propadají se akcie některých firem i kurzy jednotlivých měn, přičemž se zdaleka nejedná jen o rubl a hřivnu, které ztrácejí na hodnotě,“ poznamenal analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Podle bývalého ministra zahraničních věcí a nynějšího výzkumníka Ústavu mezinárodních vztahů Tomáše Petříčka (ČSSD) je nanejvýš pravděpodobné, že ozbrojený konflikt dále urychlí růst cen energií a s nimi i inflaci, což negativně pocítí české domácnosti. „Ačkoli topná sezóna pomalu končí, Evropa je stále ze čtyřiceti procent závislá na ruském plynu. Do budoucna proto musí investovat nejen do diverzifikace a snižování závislosti na Ruské federaci, ale i na ropě a plynu obecně,“ doplnil Havlíček.

„Současně nesmíme zapomenout, že sankce, které budou na Rusko uvaleny, nebudou bolet jen jej, ale i nás,“ navázal někdejší ministr vnitra, zahraničních věcí a pro místní rozvoj Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Bývalý generální konzul v Moskvě Vladimír Votápek varoval před dalším narušením obchodních řetězců, například v podobě ohrožení dovozu ukrajinské železné rudy pro zdejší ocelárny. „A nejistá je samozřejmě i budoucnost dalších dodávek jaderného paliva pro zdejší elektrárny,“ poznamenal Havlíčkův kolega Petr Boháček.

Přijme česká společnost Ukrajince lépe než Syřany?

Všichni oslovení se rovněž shodují, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu zřejmě vyžene tisíce lidí z jejich domovů, přičemž mnozí z nich budou hledat — minimálně dočasné — útočiště v České republice a východních státech Evropské unie. „Migrace pravděpodobně nebude tak masivní jako v případě války v Sýrii, přesto se musíme připravit na příchod tisíců lidí,“ uvedl Svoboda. Podle bývalého velvyslance ČR v Polsku a Bulharsku Petra Pospíchala lze současně očekávat, že se část Ukrajinců, kteří v České republice žijí a pracují, vrátí zpět.

„Pokud přijde mobilizace a dostanou povolávací rozkazy, některé sektory našeho hospodářství mohou přijít o pracovníky, což může způsobit jisté komplikace,“ vysvětlil. Ačkoli zaměstnavatelé budou moci využít nově příchozích, Svoboda upozornil, že migrace s sebou přinese větší konkurenci na trhu práce, což má potenciál nepříznivě ovlivnit vztah českých občanů k Ukrajincům prchajících před válkou. „Chci věřit, že situaci zvládneme lépe než posledně a tentokrát se zachováme v duchu našich humanistických tradic,“ dodal Petříček.

„Jistě se najdou politici — například Tomio Okamura (SPD) —, kteří budou chtít válku a s ní související migraci využít ve svůj prospěch, šířit strach a posilovat vlastní pozice. Oproti migrační vlně z minulých let tu ovšem vidím podstatný rozdíl. Ukrajinci jsou obětmi agrese, u níž si i běžný člověk dokáže představit, že by se ho mohla také dotknout. To v případě konfliktu v Sýrii neplatilo. Jsem proto lehkým optimistou a doufám, že nebudeme opakovat minulé chyby,“ navázal Votápek.

Jakkoliv nejen oba bývalí diplomaté předpokládají, že česká společnost uprchlíky z Ukrajiny — coby „kulturně bližší“ — přijme lépe než před několika lety migranty z Blízkého východu a Afriky, Havlíček varoval, že vojenský konflikt ji může znovu polarizovat. „Dodávky munice nemají mezi lidmi jednoznačnou podporu. Totéž platí i pro větší zapojení přímo na místě. Nelze proto vyloučit, že v příštích dnech a týdnech budeme svědky stupňujícího se napětí uvnitř České republiky,“ předeslal.

Bez ohledu na to, jaké bude mít vpád ruských vojsk na Ukrajinu pokračování, je jisté, že jeho dopady Česká republika pocítí, ať už v podobě vyšších cen energií, dalšího růstu inflace nebo nových nákladů státního rozpočtu na humanitární pomoc, případně posilování ubytovacích kapacit. „A uvidíme, jak ruská agrese zahýbe s ochotou vlády vynakládat více peněz na obranu,“ uzavřel Boháček s odkazem na to, že Fialův kabinet navzdory slibům o naplňování mezinárodních závazků rozpočet ministerstva obrany ještě snížil.

advertisment
advertisment