Ve světě je na útěku už přes 100 milionů lidí, Ukrajinci tvoří sedminu

Jan Kuliš

Válka na Ukrajině zesílila trend započatý konfliktem v Sýrii. Celkově se počet běženců ve světě dle evidence OSN v posledních osmi letech zdvojnásobil. Vedle válek vyhání lidi z domovů i přírodní katastrofy a změny klimatu.

Ukrajinští uprchlíci na polské hranici. Foto МВС України, FB

Počet lidí dohnaných k odchodu z domova válkou, perzekucí, výbuchy násilí či jinými katastrofami přesáhl celosvětově 100 milionů. Uvádí to zpráva Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) publikovaná na konci května s tím, že daného počtu bylo dosaženo vůbec poprvé.

V porovnání s loňským jarem se jedná o číslo vyšší o přibližně 16 milionů. Přes 14 milionů z toho připadá na ukrajinské běžence. Počet prchajících ve světě narůstá soustavně od roku 2012, přičemž dnes dosahuje více než dvojnásobku tehdejších počtů.

„Sto milionů lidí je naprosto alarmující číslo, jež zcela mění debatu. Takový rekord neměl nikdy padnout. Je třeba se probrat a naléhavě řešit všechny destruktivní konflikty, pronásledování a další příčiny, které lidi vedou k opuštění jejich domovů. Je třeba se zaměřit na prevenci,“ uvedl ke skutečnosti úřadující vysoký komisař Filippo Grandi.

Řečených sto milionů zahrnuje jak lidi uprchlé za hranice své vlasti (oficiální uprchlíky, osoby teprve žádající o azyl i osoby v situaci uprchlíků bez oficiálního statusu), tak i ty, kteří utekli například před válkou z domova, ale zůstali v jiné části své vlasti. Prchající, kteří nepřekročí hranice vlasti, tvoří tradičně nejpočetnější skupinu — v průměru kolem 50 až 60 procent z celkového počtu.

Například z Ukrajiny letos do zahraničí uteklo zatím 6,6 milionu lidí; 7,4 milionu dalších se přitom dle evidence OSN přesunulo v rámci země. Syrská běženecká vlna (do letoška rekordní) dosahuje aktuálně výše 6,8 milionu běženců v zahraničí, 6,7 milionu uvnitř Sýrie.

Počet lidí na útěku roste soustavně od roku 2012. Zpočátku jej živila zejména syrská válka, později i další konflikty. Grafika UNHCR

Vedle zmiňovaných zemí se za poslední rok utíkalo nejvíce z Etiopie, Myanmaru, Afghánistánu, Burkiny Faso, Nigérie a Demokratické republiky Kongo. Celkově je po Ukrajině a Sýrii ve světě nejvíce běženců z Venezuely (přes čtyři miliony) a z Afghánistánu (asi tři miliony, další tři pak v rámci země). Následují Jižní Súdán (přes dva miliony) a Myanmar (přes milion).

Nejvíce přeshraničních běženců zůstává i nadále v Turecku (více než 3,5 milionu) a nově v Polsku (v květnu 2022 také 3,5 milionu). Následují Kolumbie (1,7 milionu), Pákistán (1,4 milionu) a Německo (1,3 milionu).

Publikované statistiky OSN dále uvádějí, že vnitrostátně uprchlo za loňský rok 23,7 milionu lidí z důvodu přírodních katastrof a klimatických změn. Aktuálně se tedy jedná o zhruba čtvrtinu všech uprchlých na světě.

Drtivá většina zemí potýkající se s konflikty a násilím zároveň patří k těm, na které dopadají následky klimatických změn nejhůře, připomínal komisař Grandi již v listopadu pro Al Džazíru. Ať už jsou jejich obyvatelé vystaveni náhlým povodním a cyklonům, nebo vysychání dříve úrodné půdy a vzniku pouští, zpravidla nebývají těmi, kdo by za klimatickou krizi nesli největší odpovědnost, připomínal komisař.

Jako jedinou pozitivní okolnost současných trendů vyzdvihuje publikovaná zpráva přijetí, jehož se dostalo v poslední době prchajícím Ukrajincům. „Obdobnou aktivitu a soucit bychom potřebovali ve všech krizích na světě. I tak by nešlo o řešení, nýbrž jen o zmírňování následků hrůzných situací,“ uvedl komisař Grandi.

advertisment