↗

Ač se pozornost přirozeně stáčí na hlavní nádraží v Praze, podezření ze segregačních praktik neuniklo ani Brno. Romům se tu mělo bránit vystupovat z vlaku. A před zdejším hlavním nádražím neustále bivakují bezprizorné skupiny lidí. Foto FB Pavla Dombrovská

Ukrajinských Romů na pražském hlavním nádraží ubylo, dobrovolníci ale říkají, že týdny trvající anabáze žen s dětmi spících na nádražních chodbách stále neskončila. Na základě přímé zkušenosti z práce s uprchlíky podezírají stát ze segregačních či rasistických praktik a poukazují na podezřele tvrdší podmínky, jimž čelí běženci tmavé pleti.

Skupina sociálních pracovníků Krisa dokonce podala trestní oznámení na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se kritice brání, a obvinění z rasismu odmítá.

Hlavní nádraží se podle Rakušana víceméně uklidňuje. „Zpomalily se [migrační] proudy. (…) Z šesti set lidí, kteří tam byli minulý týden, je jich v současné době 110. Jedna skupina z nich pokračuje na KACPU [Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, základní záchytný bod uprchlíků, pozn. red.], druhá čeká v Troji na lustraci v rámci maďarského systému. A třetí má i maďarské občanství — těm se snažíme vysvětlit, že v České republice nemají nárok na humanitární pomoc,“ uvedl mimo jiné na středečním setkání STAN s Pražany.

Dobrovolníci ale říkají, že situace příznivá není. „Méně lidí je proto, že se je povedlo represivním složkám vyštvat. Během týdne odešlo tři až čtyři sta běženců na Ukrajinu. (…) V noci bývá na nádraží sto až dvě stě lidí. Přes den to vypadá jinak, odeberou se do parku nebo do centra žebrat. (…) Pořád jsou to ženy a děti. Když mají mobil, ukazují, že jejich muži jsou na Ukrajině naverbovaní [do armády],“ popsala v pátek Deníku Referendum Sylvia Křížová z Iniciativy Hlavák — platformy, jež uprchlíkům pomáhá dlouhé roky a jež v současné krizi proškolila a zkoordinovala stovky dobrovolníků.

Stát, potažmo ministerstvo vnitra delší dobu operuje se zmíněným problémem maďarského občanství. Podle rozšířené interpretace jsou na „Hlaváku“ buď osoby přímo z Maďarska, které si údajně jedou do České republiky pro uprchlickou dávku či další výhody, nebo takzvaní dvojí občané — fakticky Ukrajinci, právně ovšem definovaní maďarskými doklady.

Kolik z ukrajinsko-romských „Maďarů“ má s Maďarskem reálně něco společného, není známo. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek již začátkem krize v rozhovoru pro Hatefree upozorňoval, že „maďarské občanství je hlavně na papíře, většina z [lidí s pasem Maďarska] tam nikdy nebyla a získala občanství v rámci národovecké politiky Viktora Orbána“.

Dotyčné k odjezdu nejde přímo donutit, právní situace je srovnatelná s tím, kdyby se Čech usadil na hlavním nádraží jiného státu Evropské unie. Současně ovšem postrádají formální nárok na státní ochranu a související humanitární či sociální pomoc.