Nejen pražské nádraží. Stát diskriminuje ukrajinské Romy plošně, říkají kritici

Jan Kašpárek

Na hlavním nádraží v Praze přežívá v nedůstojných podmínkách už méně romských běženců než dříve. Dobrovolníci ale říkají, že situace není tak příznivá, jak ji popisuje ministr vnitra. A obviňují stát z etnické zaujatosti.

Ač se pozornost přirozeně stáčí na hlavní nádraží v Praze, podezření ze segregačních praktik neuniklo ani Brno. Romům se tu mělo bránit vystupovat z vlaku. A před zdejším hlavním nádražím neustále bivakují bezprizorné skupiny lidí. Foto FB Pavla Dombrovská

Ukrajinských Romů na pražském hlavním nádraží ubylo, dobrovolníci ale říkají, že týdny trvající anabáze žen s dětmi spících na nádražních chodbách stále neskončila. Na základě přímé zkušenosti z práce s uprchlíky podezírají stát ze segregačních či rasistických praktik a poukazují na podezřele tvrdší podmínky, jimž čelí běženci tmavé pleti.

Skupina sociálních pracovníků Krisa dokonce podala trestní oznámení na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se kritice brání, a obvinění z rasismu odmítá.

Hlavní nádraží se podle Rakušana víceméně uklidňuje. „Zpomalily se [migrační] proudy. (…) Z šesti set lidí, kteří tam byli minulý týden, je jich v současné době 110. Jedna skupina z nich pokračuje na KACPU [Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, základní záchytný bod uprchlíků, pozn. red.], druhá čeká v Troji na lustraci v rámci maďarského systému. A třetí má i maďarské občanství — těm se snažíme vysvětlit, že v České republice nemají nárok na humanitární pomoc,“ uvedl mimo jiné na středečním setkání STAN s Pražany.

Dobrovolníci ale říkají, že situace příznivá není. „Méně lidí je proto, že se je povedlo represivním složkám vyštvat. Během týdne odešlo tři až čtyři sta běženců na Ukrajinu. (…) V noci bývá na nádraží sto až dvě stě lidí. Přes den to vypadá jinak, odeberou se do parku nebo do centra žebrat. (…) Pořád jsou to ženy a děti. Když mají mobil, ukazují, že jejich muži jsou na Ukrajině naverbovaní [do armády],“ popsala v pátek Deníku Referendum Sylvia Křížová z Iniciativy Hlavák — platformy, jež uprchlíkům pomáhá dlouhé roky a jež v současné krizi proškolila a zkoordinovala stovky dobrovolníků.

Stát, potažmo ministerstvo vnitra delší dobu operuje se zmíněným problémem maďarského občanství. Podle rozšířené interpretace jsou na „Hlaváku“ buď osoby přímo z Maďarska, které si údajně jedou do České republiky pro uprchlickou dávku či další výhody, nebo takzvaní dvojí občané — fakticky Ukrajinci, právně ovšem definovaní maďarskými doklady.

Kolik z ukrajinsko-romských „Maďarů“ má s Maďarskem reálně něco společného, není známo. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek již začátkem krize v rozhovoru pro Hatefree upozorňoval, že „maďarské občanství je hlavně na papíře, většina z [lidí s pasem Maďarska] tam nikdy nebyla a získala občanství v rámci národovecké politiky Viktora Orbána“.

Dotyčné k odjezdu nejde přímo donutit, právní situace je srovnatelná s tím, kdyby se Čech usadil na hlavním nádraží jiného státu Evropské unie. Současně ovšem postrádají formální nárok na státní ochranu a související humanitární či sociální pomoc.

Rakušan při středečním popisu situace zopakoval, že na hlavním nádraží z iniciativy jeho resortu fungují hlídky kombinující policisty v civilu a pracovníky romských občanských organizací. Ty rozdávají letáky v maďarštině a snaží se údajně maďarsky hovořící přítomné přesvědčit, aby na účet státu odjeli směr Budapešť. Letáky a hlídky mají vysvětlovat, že lidé maďarského občanství zde nic nedostanou, a popisovat, nač by dotyční mohli mít nárok v Maďarsku.

Dobrovolníci ale opakují, že romští utečenci nejsou zdaleka jen Maďaři či „Maďaři“. Naopak: „Velká většina [uprchlíků na hlavním nádraží] mluví ukrajinsky či rusky. A část je negramotná, letáček v maďarštině je určitě ‚potěší‘. Ano, setkali jsme se s lidmi s maďarským občanstvím, ale nejde o hlavní problém. Vyskytují se, nicméně jsou jich jen desítky,“ shrnula Křížová.

Nápadně přísnější podmínky pro Romy

Chování státu k romským uprchlíkům soustavně kritizují nejen někteří dobrovolníci, ale také sociální pracovníci sdružení v iniciativě Krisa (Kritická sociální akce). Úřady podle nich soustavně vylučovaly Romy z pomoci, jež se jinak utečencům z Ukrajiny běžně poskytuje.

Rozdílné zacházení odvozené od etnicity, potažmo barvy kůže se popisuje i přímo v souvislosti s krajskými centry pomoci. Rozumek začátkem května ve zmíněném rozhovoru přímo řekl: „Romům v Krajských asistenčních centrech bylo nesčetněkrát neumožněno podat žádost. Přestože podle platné legislativy mají být nejprve jako žadatelé vpuštěni do toho řízení.“

Krisa v nedávné tiskové zprávě píše o tomtéž: „Podle svědectví dobrovolníků i samotných uprchlíků se v březnu až květnu ukrajinským občanům převážně romského etnika bránilo využívat KACPU ve Vysočanech. Nemohli tak čerpat podporu zákonně určenou běžencům. Pracovníci Centra a policisté bránili ukrajinským Romům v registraci.“

V Brně další dobrovolníci upozorňovali, že policie znemožňuje Romům vystupovat z vlaků. Mediální koordinátor organizace Člověk v tísni, Milan Votýpka na začátku května psal o případu uprchlické rodiny, jež byla registrována i ubytována v Břeclavi a chtěla zajet do Brna pouze na výlet, ale policie ji stejně přiměla odjet do Prahy.

Diskriminace? „Děje se plošně,“ říká dobrovolnice

Ministr vnitra v debatě při setkání STAN s občany nepřipustil, že by příchozí Romové čelili plošné a systematické diskriminaci ze strany státu. „Za každé KACPU zodpovídá jednotlivý kraj. To znamená, že v některých krajích se žádná segregace nevyskytla. Vždy když někde po republice probíhaly nějaké excesy, tak ústřední krizový štáb vydal jasné doporučení a metodiku, že se nic takového dít nemá,“ řekl ministr vnitra. Připomněl také střední Čechy a hejtmanku Pavly Peckovou (STAN), která bez problémů několik set ukrajinských Romů ubytovala.

Sylvia Křížová z Iniciativy Hlavák s výkladem segregace jako „excesů“ nesouhlasí. „Děje se to plošně, je to pravidlo,“ sdělila Deníku Referendum o odmítání a nápadně přísnějších kontrolách Romů. Popsala, že příchozí jsou od KACPU v poslední době odkláněni hned na nádraží cizineckou policií. „Zajímalo by mě, jak poznají, kdo má nač nárok,“ podotkla ironicky.

Ani kritičtí sociální pracovníci s Rakušanem nesouhlasí. „Odpověď mě neuspokojila. Spoustě věcí se ministr vyhnul. V podstatě se bránil vůči věcem, z nichž jej neobviňujeme, ale jednoznačný závěr to nemá. (…) Vláda spíše vzbuzuje podezření, že se problém hlavně snaží odvézt do Maďarska,“ sdělila Deníku Referendum Eva Dolejšová Valachová z Kritické sociální akce.

Ministr vnitra rasismus a segregaci podle etnického klíče veřejně kritizuje. Na svém blogu v Aktuálně.cz v pondělí publikoval text „Odčinit letitá příkoří“, kde ukrajinským Romům vyjadřuje solidaritu a hájí je vůči předsudkům. Vyzývá k odčinění historických křivd na romské menšině a budování otevřené společnosti vstřícné k lidem bez ohledu na barvu kůže.

„V naší společné krizi, kdy matky a jejich děti spí na prochladlé zemi, se nelze zříkat odpovědnosti s tím, že z hlediska zákona postupujeme správně,“ píše. Kritici ovšem říkají, že anabáze na hlavním nádraží — včetně spaní matek s dětmi na zemi — trvá týdny, aniž ji Rakušanův resort viditelně řešil. Ministr přitom ve středeční debatě mimo jiné uvedl, že z „Hlaváku“ dostává pravidelné reporty.

Hlavák má vyprázdnit další stanová osada

Z dosavadních informací plyne, že počátkem června skončí na hlavním nádraží většina dobrovolnické pomoci a zázemí. Sylvia Křížová z iniciativy Hlavák záměr kritizuje — říká, že ponechá část lidí bez potřebné podpory.

Již teď mnozí dobrovolníci označují například oficiální příděly jídla za naprosto nedostatečné. Musí je suplovat Iniciativa Hlavák. A upozorňuje, že štáb řídící uprchlickou krizi hlavního nádraží chce stravu ještě více osekat.

Od června mají podle všeobecného plánu odpovědnost za dění převzít spíše státní složky. Ty budou nově příchozí ztotožňovat a případně svážet do zamýšlené stanové osady v Malešicích. Ta má od konce května svými 150 místy doplnit od počátku obsazené stany v Troji, u libeňské betonárny.

Podobně jako na „Hlaváku“, i v Malešicích mají působit pracovníci romských občanských organizací a vysvětlovat přítomným, že v České republice nic nedostanou, zatímco v Maďarsku by teoreticky mohli.

„Stanové městečko bude určeno pro případ humanitární nouze, pro lidi, kteří nemají nárok na dočasnou ochranu v České republice ani na žádnou dávku, ale jsou to lidé, kteří by se za normálních okolností zdržovali na hlavním nádraží, a my jim tady zajistíme to základní, co potřebují,“ shrnul pro ČTK ministr vnitra.

Odlehčit Praze by podle něj měly i ostatní kraje utvořením třiceti až padesáti míst pro nouzové ubytování. K podobnému přerozdělení dříve vyzýval i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Celkové zatížení uprchlíky je mezi regiony krajně nevyvážené, obecně je příchozích z Ukrajiny na počet obyvatel více v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. Vede Praha, kde je oficiálně zapsán téměř každý čtvrtý běženec — přesněji řečeno z naprosté většiny běženkyně s dětmi.

advertisment
advertisment