Uprchlická krize na hlavním nádraží pokračuje. Stany nic nevyřešily

Jan Kašpárek

Na pražském hlavním nádraží stále pobývají stovky uprchlíků, často ukrajinských Romů. Zřízení stanového městečka v Troji nijak zvlášť nepomohlo. Navíc vyvstává otázka dlouhodobějšího bydlení těch běženců, jež Česká republika už přijala.

Řádově desítky ukrajinských Romek a dětí, frustrovaných prostředím nádraží, odjelo raději žádat o azyl na Západ. Uprchlíky z Ukrajiny se mezitím hodlá zabývat vláda. Ministerstvo vnitra plánuje jednak zpřesnit podmínky pro udělení dočasné ochrany, jednak přitvrdit v kontrolách běženců. Foto FB Matěj Michalk Žaloudek

Tísnivá situace uprchlíků na pražském hlavním nádraží pokračuje i týden poté, co tamější dobrovolníci začali bít na poplach. Stovky lidí včetně mnoha dětí, často ukrajinští Romové, čekají, zda jim Česká republika udělí dočasnou ochranu. Případně na nádraží pobývají v právním vakuu poté, co ochranu nedostali. V Troji vzniklo stanové městečko, které však citelnou změnu nepřineslo. Podle odborníků je navíc nutno včas řešit potřeby a ubytování těch uprchlíků, kteří sice byli přijati, ale může jim hrozit segregace.

„Nemůžeme si dovolit nechat spát děti někde na podlaze na nástupišti. Je to neetické, nehumánní,“ komentoval přeplněné hlavní nádraží s rodinami spícími na zemi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již minulý týden. Oznámil vystavění stanové osady na pláni u libeňské betonárny, která měla „Hlaváku“ odlehčit — s tím, že jde jen o dočasné ubytování, a nikoli o „uprchlické tábory“.

Nový areál skutečně vznikl. Má jej v gesci Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra, na chodu a komunikaci s běženci ale spolupracují neziskové organizace včetně těch romských. Tábor je oplocený, v noci se zavírá a dohlíží na něj policie. Poskytuje ale i základní zázemí a dětský koutek. Technicky tu běženci čekají na potvrzení, či odmítnutí dočasné ochrany v České republice.

Přes víkend se kapacita stanů prakticky naplnila: v neděli již mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman hlásil, že je obsazeno 142 míst ze 150. Hlavnímu nádraží se ale zvlášť neulevilo.

Pobývají tam stále stovky uprchlíků a situace je víceméně podobná jako minulý týden — slovy Mlady Hoškové z dobrovolnické Iniciativy Hlavák dokonce „poměrně kritická“. Zatímco se rozbíhalo stanové městečko, na nádraží podle Organizace pro pomoc uprchlíkům stále přespávalo až pět set lidí. „Je dost velká nouze o dobrovolníky,“ dodával v pondělí na Twitteru zastupitel Prahy 3 Matěj Michalk Žaloudek (Zelení) a žádal veřejnost o pomoc.

Řádově desítky ukrajinských Romek a dětí, frustrovaných prostředím nádraží, odjelo raději žádat o azyl na Západ. Uprchlíky z Ukrajiny se mezitím hodlá zabývat vláda. Ministerstvo vnitra plánuje jednak zpřesnit podmínky pro udělení dočasné ochrany, jednak přitvrdit v kontrolách běženců. Na středečním jednání se kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá zabývat i omezením sociální pomoci.

Podle Rakušana mají být romští uprchlíci demotivováni tím, že se nynější finanční podpora běženců změní na naturální. Opatření s údajným cílem omezit „sociální turistiku“ chystá v době, kdy celkový počet víz dočasné ochrany vydaných lidem z Ukrajiny stoupá k 350 tisícům — přičemž diskutovaných uprchlíků-Romů jsou řádově nižší tisíce.

Podmínky přijetí podle odstínu kůže?

Přestože se zahlcení pražského hlavního nádraží často vysvětluje příjezdem Romů s takzvaně dvojím — ukrajinským a maďarským — občanstvím, tedy bez právního nároku na ochranu, tito lidé tvoří pouze část příchozích. I oficiálně maďarští Romové jsou navíc mnohdy z Ukrajiny, a „Maďary“ z nich udělala pouze specifická maďarská politika.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek v rozhovoru pro portál Hatefree zmínil, že se objevilo hned jedenáct různých právních situací, v nichž se běženci nacházejí. Mnoho z nich přitom nezakládá právo na mezinárodní ochranu, a dotyční tedy budou odmítnuti.

Do té doby ovšem zpravidla uvíznou ve fázi oficiálního ztotožňování, kdy se v Praze ocitnou bez jakéhokoli zázemí, a vracejí se tudíž na jediné známé místo — na hlavní nádraží, kam mezitím už přijeli další lidé, stojící teprve na začátku procesu. Ten je u Romů přinejmenším v některých případech prokazatelně odlišný, přísnější než u Ukrajinců světlé pleti.

„V průběhu dubna se začaly hromadit případy týkající se zpravidla romských ukrajinských rodin, kterým nebylo umožněno požádat o udělení dočasné ochrany. Lidé zůstávají na ulici […]. Ověřování dvojího občanství může trvat až deset dní. Toto ověřování se přitom týká takřka výhradně romských uprchlíků,“ popisují aktivistické kolektivy RFK a 115, jež na čtvrtek svolaly k ministerstvu vnitra demonstraci za důstojné podmínky pro všechny příchozí z Ukrajiny.

Aktivisté hlavní nádraží označují za symbol „celostátního problému nedostatečných ubytovacích kapacit, absence systémové podpory a přenášení zodpovědnosti na neziskový sektor a dobrovolníky, kteří suplují funkce státu“.

Požadují jak podporu uprchlíků v údobí čekání na úřední rozhodnutí, tak zlepšení podmínek přímo na hlavním nádraží: lepší stravu, hygienické zázemí i ubytovací kapacity — ovšem mimo detenční centra. Ta leží na značně odlehlých místech — v Bělé pod Bezdězem, Zastávce u Brna a Vyšních Lhotách.

Studie: k integraci je třeba důstojné a stálé bydlení

Krajským asistenčním centrem na pomoc Ukrajině ve Vysočanech, obsluhujícím Prahu a střední Čechy, od začátku ruské agrese prošlo asi 90 tisíc příchozích. A přestože poslední dobou počty nových utečenců podstatně klesají — a až 140 tisíc lidí dokonce Českou republiku již opustilo — otázkou podle odborníků zůstává nejen bezprostřední odbavení uprchlíků, ale v případě trvalejšího pobytu také jejich integrace do společnosti.

Sociologická organizace PAQ Research spolu s dalšími autory vypracovala studii nastiňující výhledy pro integraci ukrajinských běženců i z dlouhodobého hlediska. A upozorňuje mimo jiné na potřebu „co nejomezeněji využívat forem nouzového bydlení (stanová města, tělocvičny, masové segregované modulární bydlení)“.

V ideálním případě by se uprchlíci podle studie měli postupně z podobných improvizovaných ubikací i krátkodobých azylů, jako jsou hotely, přesouvat do tržních nájmů či solidárních domácností, pobírajících finanční podporu od státu. Ta by měla činit až čtyři tisíce korun na ubytovanou osobu a měsíc. Další část příchozích získává trvalejší bydlení přes ukrajinskou diasporu, experti ovšem uvádějí, že takto půjde „vstřebat“ maximálně třetina uprchlíků.

Dokument předkládá i model „segregačního a neřízeného průchodu typy bydlení při příchodu až 500 tisíc uprchlíků“. Ten ukazuje na možný růst užívání nevyhovujících ubytoven či přeplněných bytů. Před tím výzkumníci varují: pokud by se nouzové formy bydlení staly normou, povedou „k prostorovému a sociálnímu vyloučení, dlouhodobě pak ke všem dopadům tohoto vyloučení“.

Studie dále upozorňuje, že se již objevují snahy o vykořisťování běženců v oblasti bydlení a práce. „Riziko hrozí především v oblastech velké koncentrace uprchlíků na jednom místě,“ uvádí. A předjímá možnou potřebu přerozdělit příchozí v rámci obce či krajů, neboť nejvyhledávanějším lokalitám nemusí stačit kapacity.

Místní rozdíly v zatížení jsou již nyní značné. K vytvoření celorepublikového systému přerozdělování vyzval již minulý týden pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že hlavní město je víceméně na hranici možností.

Národovci oživují protiuprchlický sentiment

Podle dat PAQ Research se společenské vnímání integrace ukrajinských uprchlíků průběžně, byť poměrně mírně zhoršuje. „Vzdělanější lidé s příchodem uprchlíků začali být citlivější na to, zda se Ukrajinci dostatečně učí česky a zda jsou jejich děti integrovány ve vzdělávání. U lidí z nižších sociálních skupin naopak narostly obavy na trhu práce a mezi seniory také obava z integrace do české kultury,“ konstatují výzkumníci.

Jejich zjištění korespondují s upozorněními některých expertů, podle nichž se ochota přijímat dlouhodobé uprchlíky notně odvíjí i od sociálních a dalších jistot domácí populace. „Společenské skupiny se výrazně liší hodnocením kvality integrace — obecně lidé s vyšším vzděláním, zajištění a z bohatších regionů hodnotí integraci lépe. Tento rozdíl je nejvíce vidět v integraci na trh práce, kde se nižší sociální skupiny mohou více obávat mzdové konkurence (vč. zaměstnávání na černo),“ uvádí PAQ Research.

Ožívá i letitý protimigrační sentiment — například Tomio Okamura (SPD) na sociálních sítích soustavně varuje před „nepřizpůsobivými migranty“ a ukazuje, jak Česká republika uprchlíky nezvládá, případně podsouvá vládě, že chce Ukrajince upřednostňovat před českými občany.

Obraz běženců poškozují i poplašné zprávy a hoaxy, šířené jak částí takzvaně dezinformační scény, tak některými okrajovými politiky. Krom virálních pseudoinformací o různých výtržnostech a útocích „páchaných“ uprchlíky, jež někdy v podstatě kopírují dřívější hoaxy o Romech, se vyskytla i snaha tvrdit, že Ukrajinci mohou za unikátní případ záškrtu, objevený nedávno na Vysočině. Jde o lež, Státní zdravotní ústav jakoukoli souvislost s uprchlíky přímo vyvrátil.

advertisment
advertisment