Uprchlická krize na hlavním nádraží pokračuje. Stany nic nevyřešily

Jan Kašpárek

Na pražském hlavním nádraží stále pobývají stovky uprchlíků, často ukrajinských Romů. Zřízení stanového městečka v Troji nijak zvlášť nepomohlo. Navíc vyvstává otázka dlouhodobějšího bydlení těch běženců, jež Česká republika už přijala.

Řádově desítky ukrajinských Romek a dětí, frustrovaných prostředím nádraží, odjelo raději žádat o azyl na Západ. Uprchlíky z Ukrajiny se mezitím hodlá zabývat vláda. Ministerstvo vnitra plánuje jednak zpřesnit podmínky pro udělení dočasné ochrany, jednak přitvrdit v kontrolách běženců. Foto FB Matěj Michalk Žaloudek

Tísnivá situace uprchlíků na pražském hlavním nádraží pokračuje i týden poté, co tamější dobrovolníci začali bít na poplach. Stovky lidí včetně mnoha dětí, často ukrajinští Romové, čekají, zda jim Česká republika udělí dočasnou ochranu. Případně na nádraží pobývají v právním vakuu poté, co ochranu nedostali. V Troji vzniklo stanové městečko, které však citelnou změnu nepřineslo. Podle odborníků je navíc nutno včas řešit potřeby a ubytování těch uprchlíků, kteří sice byli přijati, ale může jim hrozit segregace.

„Nemůžeme si dovolit nechat spát děti někde na podlaze na nástupišti. Je to neetické, nehumánní,“ komentoval přeplněné hlavní nádraží s rodinami spícími na zemi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již minulý týden. Oznámil vystavění stanové osady na pláni u libeňské betonárny, která měla „Hlaváku“ odlehčit — s tím, že jde jen o dočasné ubytování, a nikoli o „uprchlické tábory“.

Nový areál skutečně vznikl. Má jej v gesci Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra, na chodu a komunikaci s běženci ale spolupracují neziskové organizace včetně těch romských. Tábor je oplocený, v noci se zavírá a dohlíží na něj policie. Poskytuje ale i základní zázemí a dětský koutek. Technicky tu běženci čekají na potvrzení, či odmítnutí dočasné ochrany v České republice.

Přes víkend se kapacita stanů prakticky naplnila: v neděli již mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman hlásil, že je obsazeno 142 míst ze 150. Hlavnímu nádraží se ale zvlášť neulevilo.

Pobývají tam stále stovky uprchlíků a situace je víceméně podobná jako minulý týden — slovy Mlady Hoškové z dobrovolnické Iniciativy Hlavák dokonce „poměrně kritická“. Zatímco se rozbíhalo stanové městečko, na nádraží podle Organizace pro pomoc uprchlíkům stále přespávalo až pět set lidí. „Je dost velká nouze o dobrovolníky,“ dodával v pondělí na Twitteru zastupitel Prahy 3 Matěj Michalk Žaloudek (Zelení) a žádal veřejnost o pomoc.

Řádově desítky ukrajinských Romek a dětí, frustrovaných prostředím nádraží, odjelo raději žádat o azyl na Západ. Uprchlíky z Ukrajiny se mezitím hodlá zabývat vláda. Ministerstvo vnitra plánuje jednak zpřesnit podmínky pro udělení dočasné ochrany, jednak přitvrdit v kontrolách běženců. Na středečním jednání se kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá zabývat i omezením sociální pomoci.

Podle Rakušana mají být romští uprchlíci demotivováni tím, že se nynější finanční podpora běženců změní na naturální. Opatření s údajným cílem omezit „sociální turistiku“ chystá v době, kdy celkový počet víz dočasné ochrany vydaných lidem z Ukrajiny stoupá k 350 tisícům — přičemž diskutovaných uprchlíků-Romů jsou řádově nižší tisíce.

×