Ve středu 3. září uplynulo deset let od vzniku Iniciativy Hlavák, která poskytuje humanitární a informační podporu lidem na útěku přicházejícím na pražské Hlavní nádraží. Ze svépomocně organizované skupiny přátel, kteří rozdávali základní pomoc v igelitových taškách, vznikla širší komunita. Za dobu svého fungování poskytla jídlo, oblečení, jednorázový nocleh, zprostředkovala lékařskou péči a další podporu desetitisícům lidí na útěku.

Společně jsme se učili, jak svoji pomoc systematizovat, aby byla udržitelná i v dobách, kdy téma migrace tolik nepřitahuje pozornost veřejnosti. Jak poskytovat soustavnou podporu, aniž by dobrovolníci byli vyčerpáni? Jak naslouchat diasporám a zajistit, aby na ně nepřepadala nepřiměřená zátěž?

Učili jsme se také, jak balancovat mezi nejasnou a často rozpornou rolí, kdy jako poskytovatelé pomoci potřebujeme být v kontaktu s klíčovými institucemi a zároveň jsme nezřídka svědky diskriminace a systémového rasismu, proti němuž se chceme veřejně ozývat.

Mezi naše úspěchy patří například spolupráce na otevření dočasné noclehárny provozované Centrem sociálních služeb, která byla dostupná i pro uprchlíky bez dokladů — ve střední a východní Evropě vzácný, ne-li bezprecedentní krok. Za sebou máme také řadu protestních akcí, zejména proti různým podobám systémového rasismu.

Po roce 2022, kdy intenzita činnosti Iniciativy Hlavák po ruské invazi na Ukrajinu raketově vzrostla, se iniciativa formalizovala do podoby zapsaného spolku. Od té doby jej vede Anežka Gündogdu. Systematizace však neznamená profesionalizaci — zůstáváme dobrovolnickou organizací poskytující nárazovou pomoc. Nemáme ambice nahrazovat sociální služby nebo stát; věnujeme se těm, kdo zůstávají stranou zájmu ostatních.

Kromě trvalé podpory uprchlíků z Ukrajiny se Iniciativa Hlavák dlouhodobě věnuje lidem propuštěným z českých detenčních zařízení. Tito lidé často postrádají oblečení, jídlo i základní informace o svých právech a možnostech, co dělat ve své situaci.

Během své činnosti jsme byli svědky řady znepokojivých svědectví zajištěných lidí o nedůstojných podmínkách v českých detencích. Opakované stížnosti se týkaly například délky zajištění, praxe zajišťování nezletilých, nedostatečné zdravotní péče, nedostatku jídla či omezeného přístupu k informacím — tedy případů nedůstojného a nezákonného zacházení.

Iniciativa Hlavák zajištěným lidem posílá humanitární balíčky a provozuje telefonní linku, na kterou se mohou obracet během pobytu v detenčních zařízeních.

Je toho ovšem také mnoho, co ze své pozice sami zkrátka nezmůžeme. Naše činnost není samospásná — může vést ke skutečně lidštějšímu a spravedlivějšímu světu jen tehdy, když bude součástí širšího ekosystému kolektivů, organizací a hnutí.

Vnímat druhého jako lidskou bytost

Na osobní rovině mohu říct, že jsem za svých deset let s Iniciativou Hlavák nesmírně vděčná. S čistým svědomím mohu potvrdit, že během směn jsem byla svědkem toho nejlepšího z lidství — ze strany lidí na útěku, dobrovolnic a dobrovolníků, ale i spontánně zapojujících se kolemjdoucích či spolupracujících organizací.

Mezi dobrovolníky a lidmi, kterým jsme pomohli, vznikla dlouholetá přátelství. Pořádali jsme otevřené pikniky v parku před hlavním nádražím, kde seděla veřejnost a lidé na útěku pospolu. Společně jsme slavili různé svátky, pořádali modlitby a smáli se.

Ráda bych čtenářům zprostředkovala tu kombinaci dojetí a studu, kdy v očích druhého člověka vidíte, jak šokující a vzácné pro něj je, že ho vnímáte jako lidskou bytost. Jako řada členů Iniciativy Hlavák jsem mnohokrát slyšela člověka na útěku se nevěřícně ptát, proč mu pomáháme. Jako by to, že hladovému člověku dáte jídlo a mrznoucímu ponožky či bundu z druhé roky, potřebovalo vysvětlení.

Zároveň jsem se během času stráveného s Iniciativou Hlavák setkala i s tím nejhorším v člověku. Šlo například o explicitní, často sexualizované výhružky násilím a verbální napadání, se kterými jsme se setkávali už v roce 2015.

Výrazně větší lekcí ale bylo setkání s korektnějším, ale mnohem nebezpečnějším chováním celé řady politiků, úředníků, novinářů a dalších aktérů, jejichž přístup vedl k ostudnému zanedbávání, diskriminaci a nepřímému násilí na ukrajinských Romech, a znepokojivá svědectví z českých detenčních zařízení či dočasných pohraničních checkpointů.

Věřím, že činnost Iniciativy Hlavák alespoň částečně ulehčila ukrajinským Romům v katastrofických podmínkách. Myslím, že jako neromská organizace, která veřejně upozorňuje na anticiganismus, jsme přinesli více užitku než škody. A doufám, že hořké zkušenosti, které jsme v této etapě získali, dokážeme využít při řešení budoucích krizí.

Ze srdce děkujeme všem, kteří se v průběhu dekády do pomoci lidem na útěku spolu s námi zapojili nebo ji jakoukoliv cestou podpořili. Učinili jste řadu životů důstojnějšími a bezpečnějšími. Není pochyb o tom, že naše práce bude v budoucnu velmi zapotřebí. Učme se dál od lidí na útěku i od sebe vzájemně a prošlapávejme cestu k lidštějšímu a odolnějšímu světu.

Desetileté výročí oslaví iniciativa setkáním dobrovolníků, přátel a příznivců 17. října v pražském komunitním centru Žižkostel. Každý, kdo chce naši činnost podpořit, je srdečně zván.