Stovky ukrajinských Romů nadále zůstávají v nevyhovujících podmínkách pražského hlavního nádraží. Ženy s dětmi tu pobývají bez jasného výhledu do budoucna, přespávají na zemi a mají přístup jen k omezené hygieně a stravě. Vláda chce situaci vyřešit do konce května, kdy má na nádraží skončit dosavadní sociálně-humanitární pomoc. Jasný plán ale zatím stát nemá — výstavba stanové osady v Praze-Troji totiž citelnou změnu nepřinesla.

Na ukončení dosavadní improvizované pomoci se podle všeho shoduje ministerstvo vnitra, zapojené složky záchranného systému i Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Dospěli jsme k tomu, že aktuální situaci na hlavním nádraží musí řešit stát, který k tomu má nástroje, nikoli místo něj občanské organizace,“ napsal na sociální sítě ředitel OPU Martin Rozumek.

Iniciativa Hlavák, letitá platforma pomáhající běžencům, jež v posledních měsících proškolila stovky dobrovolníků a zprostředkovala jejich pomoc, situaci soustavně kritizuje. A varuje, že konec humanitární pomoci na nádraží znamená i konec alespoň nouzového noclehu, potravin či hygienického a zdravotnického zázemí. Bez zřejmého výhledu do budoucna.

„Reagovat na neudržitelnou situaci ukončením veškeré pomoci považujeme za velmi nešťastné a nehumánní východisko. Jako cestu ke zlepšení bychom naopak očekávali větší pomoc státu vedoucí ke zlepšení podmínek pro přijíždějící uprchlíky,“ uvádí Iniciativa v aktuálním prohlášení.

Poukazuje také na to, že úřady lze vinit z etnické zaujatosti: „Tato nesmírná nouze a selhání sociálního státu disproporčně postihuje uprchlíky romského původu. Je pro nás jen velmi těžko představitelné, že v situaci, kdy by na nádraží spaly na podlaze stovky dětí patřící k etnickým Ukrajincům, by byla odezva ze strany státu stejně omezená a restriktivní,“ píší dobrovolníci.