Svoboda, rovnost, lidská práva. Třiatřicet let Českého helsinského výboru

Filip Outrata

Kniha Svobodní a sobě rovní vydaná k výročí Českého helsinského výboru je zajímavým přehledem dějin polistopadového boje za lidská práva, ale především aktuálním připomenutím mnoha neřešených palčivých problémů spjatých s lidskými právy.

Publikace mapující rozsáhlé a mnohotvárné pole působnosti Českého helsinského výboru ukazuje mimo jiné, že mnohé z dnešních závažných problémů mají kořeny sahající do předlistopadové doby. Foto redakce DR

K výročí třiatřiceti let od vzniku Českého helsinského výboru vychází zajímavá kniha, která dobře ilustruje cestu, již obrana lidských práv v českém prostředí od pádu předlistopadového režimu urazila. Publikace editorsky připravená Lucií Rybovou a Mikulášem Vymětalem je zároveň historickým dokumentem i aktuálním mementem. Všechna lidskoprávní témata, jimiž se Český helsinský výbor od sklonku 80. let zabýval, jsou totiž aktuální i dnes.

Knihu otevírá systematické představení tématu lidských práv, občanských svobod a jejich zakotvení v právním rámci, podané Ivanem Štampachem. V následující části se připomínají nejvýraznější osobnosti historie Českého helsinského výboru, jak ty již nežijící (Jiří Hájek, Libuše Šilhánová, Táňa Fischerová), tak ty dosud aktivní (Anna Šabatová, Václav Pavlíček, Lucie Rybová, současný předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk). Zařazen je i rozhovor s biskupem Václavem Malým.

Formou ankety s kratšími příspěvky jsou pak představeny další důležité postavy spojené s Českým helsinským výborem, mimo jiné Jan Štern, Petr Uhl, Michael Dymáček, Selma Muhič Dizdarevič, Ivan Štampach, Dana Syslová, Jan Beer. Rozhovory s dosud žijícími pamětníky vedl jeden z editorů knihy, evangelický farář pověřený lidskoprávní agendou Mikuláš Vymětal.

Historické souvislosti helsinských dohod připomíná ve své stati historik Rudolf Vévoda. Připojen je i VII. článek závěrečného aktu Helsinské konference, který obsahuje uznání lidských práv a svobod.

×